Pět překážek

Pro mě osobně asi nejoriginálnější Trierův (jestli se to dá považovat za jeho dílo) film. Jinému filmaři, Jorgenu Lethovi, klade překážky, kterými mu stěžuje natočení nových snímků, vycházejících z Lethova staršího filmu Dokonalý člověk. Těchto snímku vznikne 5. Nejlepší mi přišli první dva. V prvním je Leth omezen délkou záběru 12 políček, ve druhém musí překročit vlastní morální hranice a natočit film na tom nejnehostinnějším místě (vybere si Indii, kde si pak dopřává královskou hostinu za pohledů té největší světové chudiny). Dalšími překážkami je filmařská svoboda, animovaný film, a v posledním snímku Leth musí pouze přečíst text, který napsal Trier. Vyplývá z něj něco v tom smyslu, že spíš než o Lethovi (mučeném), film řekl něco o Trierovi (mučiteli). Poslední 3 snímky mě už tak nebavily, a zajímavou se začala stávat spíš ona diskuze, podpovrchový boj obou filmařů, kdy se Trier chce dotknout těch nejcitlivějších Lethových myšlenek, a ten se snaží za každou cenu obstát jako člověk. Jednotlivé snímky jsou odděleny přátelskými rozhovory obou filmařů. Trier rád trýzní (s úsměvem na tváři), a pomocí té trýzně posunuje hranice výkonů svých spolupracovníků dál. Ovšem v posledním snímku jako by mu došlo, že tentokrát se to mučení obrátilo proti němu samému. Nedokázal zlomit člověka - Letha, ponížit ho a shodit na zem, udělat z něj zvíře. V tváří v tvář tomuto výsledku jako by si uvědomil jakýsi svůj nedostatek. Je to jen takový malý, prchavý moment (který ve filmu naplno snad ani nezazní), ale kvůli té náhlé pokoře, která se u někoho tak autoritářského jako je Trier objeví, stojí 5 překážek za to. (27.05.2006)

Lars Von Trier, zdá se, má nevyčerpatelnou fantazii. A byť se zde jedná o jakýsi remake, Trierův přístup dává původnímu filmu zcela nový rozměr. A i přesto. že hlavním aktérem filmu je Jorgen Leth, Trier je jakousi velice důležitou hybnou silou, bez níž by to dobré z filmu nevzniklo. Síly ubou těchto tvůrců se nesčítají, ale násobí. Je to patrné z toho, že ty opravdu ty nejlepší momenty filmu vznikají překonáváním úskalí, jež režiséra nutí k mimořádným výkonům. Nejsilnější jsou totiž první, druhá a čtvrtá překážka, kdy je Leth nucen vymýšlet a improvizovat. Ve třetí filmu dostal volnou ruku a není to tak dobré a Trierův příspěvek je dokonce nejslabší, i když je chytrým ukončením filmu. Pět překážek je dalším důvodem, proč si Triera vážit. (05.09.2011)

Nejslavnější současný filmový manipulátor Lars von Trier v tomto dokumentu obnažuje nejen svoji metodu, ale Jørgen Leth je velmi inteligentní filmař, a minimálně první čtyři překážky překonal s noblesou (a s tou poslední víceméně nemohl nic dělat). Vlastně mě bavily spíš záběry na zamyšleného Letha, hloubajícího, jak si s (ne)omezujícím zadáním poradit, než na ďábelského von Triera, který ta zadání na fleku vymýšlel. Každopádně pozoruhodný experiment s podnětným výsledkem. (18.08.2017)

Teda - na rovinu...Trier je pěkně nesympatickej chlap - ale je dobrej. Ale ještě lepší je Leth, to, jak si poradil s překážkami je obdivuhodný - všechny překážky jsou dobrý - jen mě trochu nudilo to mezi tím - ale jinak zážitek a poslední dvě minuty jsou docela svým způsobem napínavé. (Jinak nejzajímavější je čtvrtá překážka, ta je kreslená a to jak se s tím Leth vypořádal, to stojí za poklonu). (21.06.2006)

Lars von Trier opět experimentuje s možnostmi filmového média, staví formu a experiment nad obsah a já se přesvědčil, že i v reálu bych s ním případnou společnou řeč nacházel jen stěží. Tedy být na místě Jørgena Letha, asi by mě po připomínkách k výslednímu dílu druhé překážky přešla trpělivost a nejspíš bych před ním práskl dveřmi. :o) Ale jo, zatímco třeba Trierova experimentální komedie ze stejné éry Kdo je tady ředitel? (2006) mi připadala totálně nevtipná, pseudoumělecká až nesledovatelná, tentokrát musím uznat, že tady se vzhledem k poutavému dokumentárnímu rámci dvou režisérů v autentické „akci“ se vzájemným si povídáním a zadáváním úkolů celkem dalo na ty experimenty dívat a na jedno zhlédnutí mě Pět překážek dokázalo zaujmout. O Lethově krátkém filmu Dokonalý člověk, který v severské kinematografie jistě patří ke kánonickým snímkům 60. let a který je zde promítán po částech, jsem dosud neslyšel a dost na mě některými výjevy a repliky zapůsobil. Méně již některé ty novodobé variace točené Lethem dle Trierových příkazů, které pro mě občas (zvláště snímek dle třetí překážky) postrádaly jakoukoliv další hodnotu vedle té experimentální, ale ta čtvrtá animovaná se mi na oplátku líbila hodně a u ní jsem jen litoval, že nebyla delší. Také díky animované části mohu spolehlivě udělit 3 hvězdičky, ač ve výsledku body tedy u mě získal spíše Leth, než Trier. [55%] (15.10.2021)