Falcon Lake

V jádru vlastně obyčejný příběh, který je ovšem zabalen do neobyčejně skvělého provedení, při němž by člověk nevěřil, že jde o režijní debut. Jde o coming of age příběh se vším všudy, jenž ale ozvláštňuje naprosto přirozená, leč zároveň netypická love-story a místy filmem protkaná duchařská zápletka, která filmu přidává napětí a na konci (stejně jako romantická linka) nabídne úchvatné vyvrcholení, které i za doprovodu skvěle vybrané hudby pro daný moment zanechá velmi silný dojem. Charlotte Le Bon tu jako režisérka rovněž skvěle pracuje s kamerou a také venkovským prostředím, kde jsou postavy odstřiženy od reality a na diváka to má totožný efekt, čímž jsem se osobně do dění extrémně vcítil. Obecně musím říct, že se jí povedlo na mě přenášet s neuvěřitelnou přesností přesně ty emoce, které zrovna prožíval hlavní hrdina, čímž opět smekám před kvalitou její práce. Zkrátka výborná režie, výborný scénář, přesné herecké výkony a do kupy to tvoří Falcon Lake, neobyčejně silnou coming of age artovku, na kterou budu dlouho vzpomínat. (15.05.2023)

Až na to lehké šmrncnutí mysteriózní atmoškou, si film na nic nehraje. Bolesti dospívání, které mám(e) ještě v živé paměti, zachycuje veskrze přesně a bez příkras. Možná mnozí s vás také zažili takovou letní dovolenou spojenou s objevováním opačného pohlaví i sebe sama. Ta snaha zapadnout a někdy jít i trochu přes hranu, napít se poprvé, jít do neznámých vod, to všechno tam bylo. Vlastně i ten vztah - nevztah odpovídá (ne)vyzrálosti obou hlavních hrdinů. Cením si, že to nebyly okázalé polopatistické gesta, nýbrž drobné nuance například v podobě scény ve vaně nebo společné usínání či závěrečné tahanice o telefon v trávě, v kterých se skrývalo ono nevyřčené cosi, co oba cítí a zároveň ještě neví, jak to pojmenovat a zda je to opravdu ono. Ten pocit se Charlotte Let Bon podařilo zachytit vskutku dokonale. Tleskám za sebevědomý a vydařený debut. Cením také výborný soundtrack, nasnímání na filmový materiál a práci kamery s přirozeným světlem. (27.05.2023)

„Louise? V tom jezeře se někdo utopil?!“ - „Neposlouchejte Chloe. Vymýšlí si, aby byla zajímavá.“ Trávení prázdnin u jezera s rodinou a jejich známými nevyznívá pro Bastiena kdovíjak zajímavě. Ale to jen do té doby, kdy se jeho pozornost začne čím dál víc upínat k o několik let starší Chloe…V jednoduchosti je síla. Celovečerní režijní i scenáristický debut herečky Charlotte Le Bon dopadl nad má očekávání. Má to velmi podmanivou komorní atmosféru (výborně podpořenou hudbou a vizuálem), člověk si ten milý, nevyzrálý vztah hlavních hrdinů prožije a procítí s nimi. Zejména tedy s objevujícím Bastianem. Velmi atmosférický je i závěr…ačkoliv někomu nejspíš sedne bez problémů a podtrhne celkové vyznění filmu, jiného zas mine, možná jako celý snímek. Já patřil do té první skupiny. Film jsem si užil a hodnotím solidními 4*. „Slyšela jsem, že je super se topit.“ - „Fakt?“ - „Když pod vodou zadržíš dech, plíce se ti stáhnou. Takže když se potřebuješ nadechnout, plíce se ti naplní vodou a je to skvělej pocit.“ - „Škoda, že jsem tohle nezažil.“ (08.09.2023)

Snad by to byla taková ta normální dovolená v období (skoro)dospívání, kdyby se na ni nepotkali a navzájem si tak navždy neovlivnili své životy. Bastien, vcelku obyčejný třináctiletý kluk a již šestnáctiletá Chloé, ta která vnímá ducha jezera a své první vážnější životní strachy ukrývá za pro někoho jistě podivné záliby. Bere ho jako svého vrstevníka, je k němu pozorná, dá mu nezapomenutelné momenty. Zároveň si s ním však tak trochu hraje, nebo snad ne? Chvíle, ve kterých jsou si nejblíže, pravděpodobně říkají něco jiného. Vůbec pokud jde právě o sdělování toho, čeho se bojí a její odpověď. Tahle scéna je společně s výborným závěrem vůbec nejsilnější. Příjemně mysteriózní atmosféra je ve filmu přítomna od prvních minut, závěr ji dává ještě zásadnější opodstatnění a propojuje dospívání s nadpřirozenem... tedy možná. Zásadní podíl na ni má nádherná kamera, tlumené barvy a minimální osvětlení, díky němuž působí především noční scény velmi reálně. Tak jako celý film, malý, obyčejný, ovšem velmi silný, vůbec jako režijní debut Charlotte Le Bon, kterou je třeba dále sledovat. 80% (30.05.2023)

To je tak, když člověk doufá že, přestože dialogy a náznaky v průběhu celého filmu k podobnému konci směřují, si tvůrci vystačí s krásně autentickým, atmosférickým a veskrze příjemně zpracovaným coming of age příběhem. Jenže oni nevystačí, jakoby se báli, že to je málo a kromě trochu pozérské 4:3 vše opřou o "šokující", leč dosti líne a v kontextu filmu nepůsobivé rozuzlení. Hmmm... 6.5/10 (21.06.2023)