Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvoudílný epický velkofilm je nejprestižnějším projektem pozdně stalinské kinematografie. Reprezentuje velké komunistické ideje, které ve filmu zosobňuje sám neohrožený Stalin. Zajímavostí také je, že role nacistického vůdce Hermanna Göringa se originálním způsobem zhostil Jan Werich. Poslední dny druhé světové války vrcholí a Rudá armáda míří na svou poslední vojenskou štaci – dobýt Berlín. Na pozadí těchto dramatických událostí se odehrává příběh hrdinného slévače Alexeje a učitelky Nataši. On táhne se Sověty na Berlín, ona je drasticky odvlečena do koncentračního tábora. Společně se setkávají až v osvobozených ulicích německé metropole ve chvíli, kdy se jedna z nejsmutnějších kapitol lidských dějin konečně uzavřela. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (45)

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Platí totéž co u první části, s tím že scény z vůdcovy poslední štace jsou ještě vydatnější. Nedá mi to abych nepochválil Natašku - ta holka by fakt stála za hřích, ten její komsomolský entuziasmus je vážně rajcovní :-D. A ještě poznámka na závěr: scénář k "Pádu Berlína" napsal (a nikdy se tím nezapomněl pochlubit) Petr Pavlenko - jedna z nejhorších Stalinových spisovatelských kreatur, jehož patolízalství mu vyneslo v tehdejším SSSR mnohá ocenění (zatímco skutečné umění vyneslo autorům jako Babel, Pilňak nebo Vesjolyj leda kulku do hlavy...). ()

Hellboy odpad!

všechny recenze uživatele

Hnusná, odporná propaganda, je mi z ní zle a nenacházim vhodných slov, jak její zrůdnost popsat. Odpad, protože ani tomu Janu Werichovi v úloze Goringa se nemůžu smát. Stalin okopává v bílé uniformě stromky, představitelé západních mocností jako Churchill nebo Roosevelt jsou příšerné karikatury, Jaltská konference je tudíž fraška.. Naprosté šílenství. Ačkoliv je to tak moc absurdí, tak se u toho nemůžu ani bavit, když vím, že takovéto filmy oblbovali tehdejší diváky a mohli sloužit jako učebnice historie, kde jsou zobrazeny událost, tak jak se skutečně staly.. Když si představím, že tohle někdo bral vážně, tak je mi vážně smutno. Když hlavní hrdina, voják Alexej, zlikviduje Německého vojáka dobře vrženou puškou a pak si libuje, že zajal důstojníka, když Americký zajatec volá na popravčí četu v koncentráku: "Jsem Američan, Johnsone, řekněte jim to" a ten odvětí : "Já neumím mluvit s lidkýma zrůdama," když Hitler tvrdí, jak ho podporují Americké obchodní kruhy a jak mu Američané jdou na pomoc, když Nataša vidí na obloze letadla a tvrdí, že pozná Ruské stroje podle zvuku, když se Anglický diplomat domlouvá s Němci na dodání kovů na výrobu německých tanků, když Eisenhower vypráví, že US Army je v chaotickém stavu a má neskutečné problémy se zásobováním, když je vztyčena Sovětská vlajka nad Říšským sněmem, Alexej zařve Vítězství a všichni se daj do zpěvu a tance jako v nějaké pohádce, nebo když Stalin říká Žukovovi: "Vemte si tanků co nejvíc, stejně z nich po válce uděláme pluhy," tak když tohle vidím, vážně mi není do smíchu, ale spíš smutno. Díkybohu, že je tahle doba pryč. Fanouška vojenské historie potěší, že Německá technika je autentická, což je pochopitelné, spoustu toho v Rusku po válce zbylo, než to sešrotovali..a předělali na pluhy. Mimochodem, na konci má Stalin projev na Berlínském letišti, což je událost, která se nikdy nestala. Tolik k věrohodnosti filmu. ()

Reklama

Sobis87 

všechny recenze uživatele

Už vím, od koho Američané okoukali ten nechutně přehnaný patos a nutnost patriotizace i toho nejuniverzálnějšího příběhu. Paradoxně tak v oblasti kinematografie stojí na stejné straně barikády se svým odvěkým politickým nepřítelem. Hollywood je ve své universální propagaci „úžasného amerického života“ přeci jen výrazně snesitelnější a shovívavější, neboť cílí i na neamerické publikum. Oproti tomu tehdejší SSSR jakožto komunistická země uzavřená před vnějšími vlivy (především kapitalismu) cílila svou tvorbu na národní publikum za účelem politického usměrňování a výchovy. To, co bylo ve vrcholném období studené války (50. léta) v Hollywoodu mile úsměvné a zábavné (marťané z rudého Marsu jako alegorie na atomovkami ověšené „komouše“), se nedá se snahami SSSR vůbec srovnávat. Sověti si nebrali servítky a jejich propagandismus a patriotismus patří k tomu nejotravnějšímu, co kinematografie nabízí, čehož je důkazem právě dvojdílný Pád Berlína, v němž je Stalin vyobrazen jako mýtický ochránce míru, pravý otec všech Sovětů a milý strýček všech politických sympatizantů. Scéna, ve které je Stalin vyobrazen jako dělník tím způsobem, že okopává stromky, mě opravdu srazila na kolena a být součástí cílového publika, cítil bych se nanejvýš uražen. Všechny ty ódy na „rudou“ zemi a „rudé“ obyvatelstvo jsou prosté, kýčovité a ve své podstatě naprosto debilní, což platí i pro celou romantickou linku soudruhů Aljoši a Nataši, která vyniká v přehnané teatrálnosti herců a roubování dělnických ideálů. V tomto ohledu se pak z Pádu Berlína stává nechtěně úsměvná podívaná, která občas neplánovaně pobaví a spolu s opulentní výpravou a celkovou vizualizací (ač navýsost kýčovitou…) mi přeci jen brání v udělení nejnižšího hodnocení. Uzpívaný a donekonečna natahovaný závěr je pak ryzím filmovým peklem. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Se strýčkem Stalinem na věčné časy a nikdá jinak. Konečně se někdo nebál a natočil skutečnou pravdu o pádu Berlína. Stalinovi, skromnosti to ztělesněné, zajisté muselo být tuze moc trapně, že ho filmaři na plátně tak zbožštili. Ale co už s tím, že? Vždyť pouze jeho brilantní plán zapříčinil porážku Německa. Má však štěstí, že na jeho straně bojuje neohrožený slévač Aljuša, před jehož hrdinným "chlapáctvím" i kult Chucka Norrise upadá do propasti naprostého zapomnění. A ty herecké výkony. Darmo mluvit. I když scéna, kdy se přibelhá Goebbels s dobrou zprávou, je takový herecký majstrštyk od všech čtyř přítomných pánů herců, že jí prostě nelze nezmínit. Jo a mimochodem, Hitler by si měl vážně umýt vlasy. Ať se podívá třeba na Josifa jaký je to štramák. A kam ten to až, narozdíl od něj, dotáhl... ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Po všech stránkách je tohle pokračování lepší než první díl. Kecám, po všech ne. Nicméně je zde k vidění spousta akce i pověstný Aljošův hod samopalem, kvůli kterému rozhodně stojí za to film vidět. Více prostoru dostává i zuřivec Dolfík, kterému se vůbec nic nedaří. Hudba také není marná, ale úplně jsem zde postrádal hymnu při pokládání vlajky, za což automaticky hvězdičku strhávám. I když závěr v Berlíně s přilétnuvším Stalinem, který tam mimochodem ve skutečnosti nebyl, ale koho zajímá skutečnost, je skutečně vrcholným zimiriavky nahánějícím vyvrcholením filmu. Pevně věřím, že nejeden soudruh a soudružka u toho i povinně vyvrcholovali. Celkově to vidím maximálně na 2*. ()

Zajímavosti (9)

  • Před Reichstagem lze vidět ruské těžké tanky IS-3 s hakenkreuzy, vydávané za německé. Dále ve filmu jsou ruské střední tanky T-34 85 a z německé bojové techniky lze vidět v hojném počtu protitanková děla Pak 40, střední tanky Panzer III a těžké tanky Tiger I. (Hellraiser12)
  • Podplukovník Jevgenij Černonog, veterán bojů o Berlín, se po shlédnutí snímku opil a prohlásil, že Stalina v Berlíně nikdy neviděl. Za své tvrzení byl zatčen a odsouzen k osmi letům v gulagu. (ČSFD)
  • Bojová technika při natáčení filmu spotřebovala obrovské množství pohonných hmot. Spotřebováno bylo celkem 1,5 milionů litrů. (ČSFD)

Reklama

Reklama