Hypnotik

Narkoleptik.. Fichtner zase jako princ zlořádu ala Drive Angry, Benny se tváří, jak kdyby mu JLo zakázala jít na zápas Red Sox a někde od chvíle, kdy se s vláčky na nebi začalo nolanovat, to přišlo o originalitu, funkčnost a veškerý můj zájem. Když Rodriguez utnul recyklaci vtipu o sázce a pochcaném barmanovi, napadlo mě, že je čas na nějakou jeho autobiografii rekapitulující kariéru. Název by byl From Dawn Till Dusk.. (23.06.2023)

I když tvůrci poněkud přestřelili možnosti posthypnotické sugesce, i když totálně překopali způsob jejího fungování, i když z "hypnotiků" (česky hypnotizérů) udělali spíš telepaty a la Profesor X z X-Men, i když jsem se ve všech těch twistech ke konci už pomalu ztrácel, i když je tedy celý tenhle film z jistého úhlu pohledu kolosální chujovina, nemůžu si pomoct, ale bavil mě, tenhle žánr mám rád. A ve dvanácti bych z něho byl paf. Navíc Ben mi nevadí a Alice byla hezká skoro jako její teta. Sakra četl jsem jako kluk nějakou sci-fi nebo horrorovou povídku, kde se s hypnotickou sugescí pracovalo a pamatuju si, že spouštěcí heslo pro zhypnotizovanou "oběť" v ní znělo "afghánský banánový stánek", ale už si zaboha nevzpomenu, jak se to a kdo to... A google mlčí :( (05.06.2023)

Když vypadl do světa první trailer, viděl jsem potenciál pro další mindfuckovou lahůdku, kdy to lámání divákovy mysli opravdu záměrně vyhledávám. Bohužel Robert Rodriguez je z těch režisérů, co dokáží spatlat snesitelný film pouze ve spolupráci s jinými - viz kousky, na kterých dělal s Quentinem Tarantinem. Tady velmi rychle zahrabal pod koberec vizi koukatelného mysteriózního thrilleru, v němž nedává smysl vůbec nic, ani na začátku, ani na konci. A chudák Ben Affleck má furt ambice věnovat se řádné filmařině. Kdybych neměl v letadle omezený výběr filmů, vůbec po tomhle nesahám. [viděno v ORYX ONE 16.8.2023] (19.08.2023)

Béčkový noir, který se překlopí do totálního mindfucku. Ano je to blbost, ale strašně zábavná blbost, kde se pořád něco děje. Udělaná od srdce a s výborně padnoucím Affleckem v hlavní roli. V poloze stoického drsňáka zničeného životem a nasraného na všechny se vyloženě našel. Mile mě to překvapilo, tak mírně nadhodnotím. (02.06.2023)

Šel jsem hned na první projekci v plzeňské Plaze a seděl jsem v kině sám. Měl jsem aspoň klid film vstřebávat, soustředit se na něj a přemýšlet. Mlelo se to ve mě celou dobu a nakonec jsem byl vlastně spokojený. Není to pecka, na jaké jsem byl od Rodrigueze zvyklý, ale úplně k zahození to také není. Ale mám pocit, že za za měsíc už si na tenhle film nevzpomenu. (11.05.2023)