Athena

Netflix jsem zrušil před více jak 2-3  lety, Gavrasovy videoklipy neznám ani mě nezajímají, jeho předchozí film s Casselem si nevybavim, ale na ATHENU mě nalákal Fincherův marketingový citát na plakátu, který je v plném znění trošku delší: “Sprawling and propulsive. Romain's gifts for staging and excavation of character are on remorseless display. He makes mind-numbingly complex coordination seem ordinary, spoiling his audience as we bear witness to this painful story's unspooling. Slack-jawed and agog.” Nicméně film samotný mě nijak neohromil. Opěvovaná úvodní 20minutová sekvence bez přerušovaného střihu je sice řemeslně perfektně vystavěná, ale zároveň ji chybí jakákoliv dynamika právě díky onomu nepřerušovanému střihu. Stejný problém, díky němuž jsem trpěl u 1917. Gavras tlačí na maximální možnou intenzitu, ale zapomíná ta prohloubení postav, které jsou jednorozměrné a chovají se strašně teatrálně až hloupě. Skoro mi to přišlo jak koukat na divadelní hru o klasické řecké tragédii (což byl podle rozhovorů záměr, viz. jeho původ) v "moderních" panelákových kulisách. Za mě osobně bylo tohle téma zpracováno mnohem líp již téměř před 30 lety v LA HAINE. (20.03.2023)

podobně laděných filmů vzniklo v posledních letech hned několik a zatím žádný z nich nedokázal překonat francouzské Bídníky.Ani Athena tak není výjimkou a nejen že nepřekonává svého staršího sourozence, ale ani  svého dánského bratrance (Shorta). Tady máme tlupu nesympatických a celkem snadno zaměnitelných postav na obou stranách, kdy jedna strana chce získat jména policistů, kteří zabili na místním sídlišti malého chlapce. Nenapadne je tak nic jiného než proměnit ono sídliště se spoustou žen a dětí ve válečnou zónu. Finální pointa, která ukazuje co se stalo a co vedlo k nepokojům to moc zachránit nedokáže jakkoliv je celkem znepokojivá a ukazuje jak jednoduché je zařídit určité věci...40% (02.10.2022)

Začátek má drive a jeden fakt kouká jaké veletoče dnes už dokáže kamera "na jeden záběr". Pak to ale postupem času upouští od toho sympaticky syrového naturalismu (byť nadsazeného) a přechází to do jakési přiblble schématické "pseudoantické tragédie", která diváka ubíjí nesmyslným jednáním snad všech zásadních postav.. Miserables sice taky zbytečně sklouzli od hypernaturalismu k příliš schématickému dějovému oblouku, ale aspoň se tenkrát vyhnuli nějakému tlačení na osudovost a plošné lobotomii postav. EDIT: Tak ty uvozovky jsem tam mrdnul špatně.. On to je fakt jeden záběr. (01.10.2022)

Velmi rychle pochopíme, o co se tady bude hrát. Na policejní stanici neúnavně útočí davy mladíků, protože na francouzském sídlišti Athena údajně po potyčce s policií zemřel mladý kluk. Všude je dým, křik, chaos. Kamera je pronásleduje po chodbách, v unikajících dodávkách, nezmešká nic důležitého v pozadí. Nově ozbrojený dav se vrací na panelákové sídliště, aby začal s přípravami na nevyhnutelnou odpověď. Tím končí velmi intenzivní a skvěle (na jeden záběr) natočené intro, ovšem dynamika nepolevuje ani nadále. Zatímco bratr mrtvého Karim touží po pomstě, další ze sourozenců Abdel, důstojník francouzské armády, se zoufale snaží uklidnit vzrůstající napětí. A propast mezi nimi narůstá... Úroveň choreografie je v mnoha scénách výtečná. Kamera se pohybuje s takovou plynulostí, že divák zapomíná, že tam vlastně vůbec je. Jedním ze scenáristů filmu je Ladj Ly, který debutoval podobně laděnými Bídníky z třaskavého pařížského předměstí. Athena je podobně odvážná a nekompromisní, emočně mě ale příliš nepohltila. Na hraně mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Francie by se každopádně měla podívat pod koberec. Jinak je to o hubu. (27.09.2022)

Jestliže jsem včera napsal k jisté nové francouzské gangsterce, že je příliš stylizovaná, pak nevím, co napsat k tomuhle. Zatímco předloňský blízce příbuzný BAC Nord byl vcelku realistický a uvěřitelný, s uvěřitelnými týpky v rolích sídlištních grázlů, tenhle teenagerský comix už je v realističnosti přes čáru. A může za to nejmíň ze dvou třetin představitel Karima, kápa "vzbouřenců". Sotva ochmýřený chlapeček, tak zhurta přehrávající své rádoby drsňácké grimasy, až působil jako karikatura. To že by měl být vůdce tuctů zfetovaných a zdivočelých opičáků? Umím si tohohle metrosexuálního mládence představit spíš coby lídra kapely pro pubertální týnky, nebo postavu z telenovelického seriálu pro mládež. Věru tragikomická figura. Nebo co měl znamenat ten odpudivý jeliman od policejních specnazů? Neodbytně mi připomínal tlustého ňoumu Sama z GoT, kterého jsem tak nesnášel. A nebo ty rádoby působivé "bitevní" scény... Zdolávání sídlištních "hradeb" mobilními žebříky... Že by se mezi ty paneláky opravdu nedalo jet z jiné strany? Nebo zásahovka ve formaci římské želvy a okolo jezdící čmoudi na motorkách, střílející na poliše rachejtle, fakt děsně cool výjev... Ne, tohle prostě nešlo, trapné, příliš trapné. A do toho ještě složité rodinné i generační vztahy, nebo konflikt mezi věrností republice a svému rodnému opičímu klanu... A nakonec vyjde najevo, že za všechno zase můžou ti zatracení bílí rasisti. Učiněné antické drama... Tedy pro diváky s dvouciferným IQ. (07.11.2022)