Černočerná tma

Černočerná tma není ničím víc, než dějově rutinním nízkorozpočtovým béčkem o ztroskotancích na planetě obývané agresivními zubatými potvorami. Twohyho nápadité režijní uchopení však film v mnohém posunuje ještě o kousíček dál, než dosáhly mnohé tituly kategorie A. Krom používání sytých barevných filtrů a jiných fines má velký kus hutné atmosféry na svědomí postava Riddicka. Ten se stává příjemně zneklidňujícím elementem a jeho přítomnost dobře funguje jako katalyzátor vzájemné chemické reakce mezi ostatními postavami. Pitch Black ani neprojevuje snahu vyskočit z útulné béčkové škatulky a proč taky? Ti co mají k žánru kladný vztah, budou s filmem jistě spokojeni. (06.11.2007)

„They say most of your brain shuts down during cryo-sleep. All but the primitive side, the animal side. No wonder I'm still awake.“ Pozměněný původně zamýšlený závěr s Riddickovou smrtí ukázal, že hoši z Universalu myslí nejen politicky, ale hlavně ekonomicky, protože Černočerná tma posloužila Dieselovi jako báječný odrazový můstek pro další kariéru. Jenže.. To by se o něj nesměl při nedotočeném saltu v podobě xXx a dalších podobných tragédií udeřit do hlavy a pak už jen bezvládně padat a padat.. (21.08.2009)

Budiž tma. Budiž atmosférický lov na člověka. Budiž béčko jak bradavice na bosorčině bradě bez boje s bezvýznamností. Což mi nevadí ani v nejmenším, natočena náležitě stylově brutalita přemůže božskost vyzdvihovaného umění jedna dvě. Vadí mi to, že tma tmoucí je v případě charakterů přece jen trochu málo černá a zatlačit víc na pilu ve vykreslení postav by vůbec neuškodilo. Být Riddick skutečně vyšinutý vrah namísto celkem normálního drsňáka, mohlo to být o vel'a zajímavější a moje hodnocení mohlo hravě převýšit počet sluncí kolem jedné útulné planetky oplývající navýsost zajímavou faunou. Tak jako tak bych ale domů chtěla mnohem víc jednu z těch roztomilých potvůrek než Vina Diesela. (09.04.2010)

"Tak velký a furt se bojej tmy?" Až se jednou probudím v černočerné tmě na planetě plné hladových potvor, tak si frajersky nasadím černé brýle, provokativně se usměju a ustřelím si palici, abych jim moc nechutnal. Tedy pokud nebudu mít vyleštěné bulvy, srandu ze smrti a hlášku pro každou příležitost jako Riddick. Ten mě moc bavil, ale byl na to sám. Ti ostatní fungovali pouze na principu stále se zmenšující skupiny lidí a mě až tak moc nebaví odhadovat, kterého z nich nechají scénárista s Bohem přežít a kterého sežrat. (21.10.2018)

Tak jsem zase jednou naletěl některým místním odborníkům. Většina zdejších komentářů, oslavuje Černočernou tmu jako skvělou, napínavou žánrovku s působivými triky, propracovanou psychologií postav a někteří dokonce film přirovnávají k Vetřelci. No pane jo. Celý snímek, každá scéna - vypadají strašně lacině, efekty jsou k smíchu (především ti digitální ještěři - na rok 2000 neskutečná bída), postavy nesympatické (hlavně vybrat co nejširší rasové etnikum, že?), srovnání s Vetřelcem je jen výkřikem do tmy (nabízí se spíše paralela s filmem Vetřelec vs. Lovec) a po napětí by se dalo vyhlásit pátrání. Vůbec se nedivím, že byl právě tento scénář zamítnut pro Fincherova Aliena. Prostě to celé vypadá jako průměrná epizoda 99. serie Hvězdné brány a jedna jediná hvězdička je za jakžtakž obstojně hrajícího Diesela, s šíleně odstávající levou plachtou. David Twohy pár let poté natočil celkem povedenou Hlubinu, která je zde zbytečně podceňována, ovšem narozdíl od tohoto paskvilu si zaslouží kladnější hodnocení spíše ona. Fakt jsme viděli stejný film? (17.10.2014)