Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Karlos80
    *****

    Zajímavosti a dodatky : Předzvěst ve své době něčeho mimořádného. To co mělo přijít záhy, tedy o rok později to změnilo celkový pohled na tehdy populární hudbu jako takovou. Jediný víkend na začátku léta roku 1967 v Kalifornii tehdy stačil k tomu aby vše změnil a Mezinárodní festival v Monterey je v současné době pokládán za stěžejní událost v historii rocku. Festival byl z počátku provázen mnoha neshody v organizaci jako takové, konče však vzájemný urovnáním. Uskutečnil se ve dnech 16. až 18. června. Proběhlo celkem na třicet vystoupení skupin z celého světa, které s poslechlo tehdy asi na 50.000 tisíc platících posluchačů. Woodstock byl a je možná nejvýznamnějším festivalem této éry, nemohl se však ani v nejmenším přirovnávat k festivalu Monterey, co do zachycení té pravé atmosféry právě rozkvétající kultury hippies. Sama jeho ústřední melodie ,,San Francisco" (nezapomeň nosit květiny ve vlasech), v pravý čas napsaná Phillipsem pro jeho blízkého přítele Scotta McKenzieho vyslaná nevídanou vibrací do celého světa. Fesťák začal už v pátek večer křehkým folk-popem skupiny Association, kanadskými vynikajícími rockery Paupers, podmanivým soulem Lou Rawlse a Johna Riverse. Následně přišla další vynikající skupina Eric Burdon a the New Animals která prokázala značnou vzrůstající oblibu v tehdy na vzestupu psychedelické hudbě. Jejich skladba, no spíše úprava hitu od Rolling Stones ,,Paint It Black" neměla tehdy obdoby. Pěkné houslové sólo a k tomu opravdu krásně černošsky zbarvený a zatřený hlas Erica Burdona (hit - House Of the Rising Sun) no krásné..Nakonec přišli další tehdy skoro začínající esa a sice Simon a Garfunkel který souborem popových skladeb trochu inspirovaných folkem uzavřeli první nadějný večer. V sobotu již bylo na programu také tehdy na velikém vzestupu populární bělošské blues a acid rock převážně ze San Francisca. Představily se Canned Heat, Al Kooper, Paul Butterfield Blues band, Electric Flag a psychedelický rock nám předváděly Big Brother a the Holding Company, Country Joe a the Fish, a Quicksilver Messenger Service společně se Stevem Millerem Bandem. První skutečnou senzací festivalu se stala až strhující zpěvačka Janis Joplin se svojí skupinou Big Brother (pozor neplést z jinou kapelou). Otis Redding (jeden z nejlepších) vévodil večeru, nejslavnějším vystoupením své kariéry si zcela podmanil to, co nazval ,,Davem lásky". Laura Nyro, Paul Butterfield Blues Band, Hugh Masakela, Moby Grape, a dokonce i samotní Byrds a čím dál víc populárnější Jefferson Airplane zůstali zastínění Reddingem, který bohužel do roka tragicky zemřel. Neděle přinesla další vzrušení v podobě prý tehdy tříhodinové odpolední improvizace Raviho Shankara který sklidil vskutku veliké ovace. Pak se večer představila skupina Blues Project a po ní bylo na programu opětné a všemi houfně očekávané vystoupení Janis Joplin. Skupina ,"Group With No Name" byla z jednou mála skupin, které tehdy neuspěly, třebaže si určitě přála vybudovat svou kariéru právě vystoupením V Monterey. Jako jiné kteří natom vydělali a kariéru skutečně udělali a to leckdy pořádnou. Kapela byla okamžitě zapomenuta jakmile vystoupily Buffalo Sprinffield a Who, postupně destruktující technické vybavení na pódiu. Lídr skupiny Pete Townshend prohlásil ,,Toto je konec všeho", ale ani hlučné vyvrcholení hitu ,,My Generation" nestačilo k tomu a k zastínění věcí příštích. Jako další vystoupily Sanfrančiští maníci Grateful Dead, jejichž inspirující improvizace byly tenkrát příznivě přijaty, ale n a hvězdný lesk ostatních to nestačilo. To co mělo přijít nakonec bylo do té doby zcela nevídané, a něco silně omračujícího. Ano Jimi Hendrix tehdy instinktivně věděl, jak získat dav a podepřel své oslnivé muzikanství teatrálním vyvrcholením, které zůstane už navždycky vryto v mysli každého rockového fanouška-a to sice obětováním své kytary (přesněji spálení) na konci skladby ,,Wild Thing" (divoké věci). Konečný a trochu nevděčný úkol zůstal náhle ležet u nohou. hippies skupiny Mamas and the Papas, která měla večer uzavřít. Posluchači ale donekonečna hovořili jen o jednom muži o zázraku a o bytosti téměř z jiné planety, který se stal během této jediné noci jednou z hlavních a všemi uznávaných mezinárodních rockových hvězd. Samozřejmě že ho Amerika do té doby moc neznala, i když už měl za sebou debutovou desku ,,Are You Experienced" vydanou v Anglii která se dokonce vyšplhala až na druhé místo hitparád za tehdy nepřemožitelní Beatles z jejich psychedelickou deskou ,,Sgt. Pepper". Úžasný za 5* tutovejch.(21.1.2007)

  • Splasher
    *****

    Člověk na netu hledá něco o Pop Montrealu a omylem klikne na Pop Monterey. A zjistí jaké má mezery a jaký je ignorant. Například až díky němu zjistí, kdo je otcem Norah Jones (Shankar). ___ Glastonbury na příští rok je zase rekordně rychle vyprodané. A to přesto, že ještě není znám seznam vystupujících, platila se vysoká záloha a plot okolo areálu připomíná železnou oponu. Díky podobným dokumentům může člověk hezky sledovat paralely mezi Monterey, Woodstockem a Glastem (tehdy a nyní). ___ Dokument jsem si hodně užíval a to i přes (možná i díky) zjevný amatérismus. Například u písně Today od Jefferson Airplane, kdy zpívá Balin, ale kameraman si všímá pouze Grace :)(15.10.2012)

  • Hawaj
    ****

    Opět další festivalová pecka co mi vzala dech svou reálnou atmosférou stejně jako Jazz on a Summer’s Day (1960) – Newport Jazz Festival 1958. Nemůžu dostatečně poděkovat tvůrcům co natočili takovédle kousky a v nich reálné lidi a atmosféru té doby. Zvláště po shlédnutí v HD rozlišení a s parádním zvukem vás ta živá atmosféra úplně prostoupí. Na to, že moc nemusím hipíky ani většinu těch iterpretů pro mně docela slušný výkon.(2.4.2018)

  • kaylin
    *****

    Festival Monterey Pop v Kalifornii, který se udál 16. až 18. června 1967 si rozhodně zasloužil takový dokument, který skvěle dokázal zachytit hudbu a dobu. Popravdě bych se na ten festival dostal asi raději než na Woodstock už jen proto, jak to bylo klidnější, ale přitom zde byly všechny velké hvězdy. Ty písně jsou úžasné.(27.3.2018)

  • Necron
    ***

    jak to tady tak sleduju, tak akorat velky povyk nekritickych skalnich priznivcu :-) dokument celkem nicnerikajici, majici jen lehkou popisnou hodnotu jednoho festivalu - svehlave seskladane useky vystoupeni jednotlivych interpretu s prostrihy zaberu na vyjete kvetinkove deti :-) atmosfera vypada dost obdobne jako na akcich v dnesni dobe, akorat se trosku zmenily trendy, technologie, drogy a samozrejme hudba jakozto hlavni nosne medium.(20.5.2009)

  • - O pár let později od skončení festivalu vyšlo na povrch, že na festival obdržela pozvánku i kapela Cream. Manažer kapely však nabídku odmítl a kapele nic neřekl. Když se to po letech dozvěděl Eric Clapton, doslova zuřil. (Epistemolog)

  • - Zpěvačka Janis Joplin byla před svým prvním festivalem tak nervózní, že před vystoupením popíjela v zákulisí, aby si dodala odvahu před trémou. Když se vrátila z pódia, plakala dojetím, protože nemohla uvěřit, že se jí vystoupení povedlo na výbornou. (Epistemolog)

  • - Pozvánka na festival byla zaslána i Bobu Dylanovi, ale ten odmítl kvůli tomu, že se stále zotavuje z motocyklové nehody, která ho vážně zranila o několik měsíců dříve. (Epistemolog)