Signore & signori
Belles dames, vilains messieurs
The Birds, the Bees and the Italians
Dámy a páni
Itálie / Francie,
1966, 115 min
Režie:
Pietro GermiKamera:
Aiace ParolinHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Virna Lisi, Gastone Moschin, Nora Ricci, Franco Fabrizi, Moira Orfei, Alberto Lionello, Alberto Rabagliati, Aldo Puglisi, Beba Loncar, Patrizia Valturri (více)Obsahy(1)
Pietro Germi volně navázal na své předchozí úspěšné satiry Rozvod po italsku a Svedená a opuštěná. Děj tří samostatných povídek tentokrát přenesl z jižanského prostředí do severoitalského městečka Trevisa a žánr vyhranil směrem ke komedii pohlaví a frašce. (NFA)
Zajímavosti (5)
- V roce 1998 byl film restaurován společností Dear Cinestudi ve spolupráci s Fondazione Scuola Nazionale di Cinema - Cineteca Nazionale, a to díky intervenci sdružení Philip Morris Progetto Cinema. Restaurování řídil Giuseppe Rotunno za konzultace při restaurování historických fotografií Aiace Parolin a technické pomoci Carla Cotty. (classic)
- Exteriéry filmu se natáčely v Trevisu – Piazza dei Signori, via Calmaggiore, via San Nicolò, borgo Mazzini, via Roggia, via Sant'Agata, borgo Cavour, vicolo Avogari, riviéra Santa Margherita, piazza Monte di Pietà. Další scény se natáčely ve Friuli, ve vesnici Polcenigo a ve vesnici Gorgazzo. (classic)
- Pietro Germi, nadšený materiálem, který scenárista shromáždil, vstoupil do projektu. Luciano Vincenzoni poté zapojil do projektu také společnost Age & Scarpelli, aby mu pomohla. Byl to Ennio Flaiano, kdo navrhl vyhnout se tradičnímu epizodickému filmu a místo toho jej strukturovat jako román o třech kapitolách, ale Vincenzonimu nebyl připsán jeho podíl na psaní filmu, protože se s Germim v Trevisu během natáčení filmu pohádal. Vincenzoni opustil natáčení a opustil společnost, kterou měl s Germim, společnost, která film produkovala společně se společností Roberta Haggiaga. Germi později v rozhovorech o filmu popřel Vincenzoniho otcovství nápadu. Oba se usmířili až o mnoho let později. (classic)
- Dámy a pánové byl po filmech Il ferroviere (1956) a Sedotta e abbandonata (1964) třetím a posledním společným dílem režiséra Pietra Germiho a scenáristy Luciana Vincenzoniho. Vincenzoni, který měl v úmyslu debutovat jako režisér filmem o provincii a vycházel z nápadů, které mu nabízely osobní příběhy, jichž byl svědkem nebo je slyšel vyprávět v rodném Trevisu, nashromáždil sto stran poznámek, mezi nimiž vynikaly tři rozvinutější příběhy. (classic)
- V roku 2008 bol film zaradený do zoznamu 100 talianskych filmov na záchranu talianskeho ministerstva kultúrneho dedičstva, čo je zoznam 100 filmov, ktoré „zmenili kolektívnu pamäť krajiny v rokoch 1942 až 1978“. (Arsenal83)