Mluv se mnou

Stačí ruka čarodějnice a komunikace s duchy může začít. Co by asi tak dokázala čarodějnice celá? Mia je rozporuplnou postavou, postupně se ale stává naprosto tragickou. Když sleduje svůj vlastní cíl, a nelze se jí až tak divit, nebere ohledy, čímž se do smrtelného nebezpečí dostávají všichni její blízcí. Scény posednutí jsou velmi intenzivní a já kvituji, že místo trapných lekaček se stupňuje napětí až k děsivému vrcholu. Duchařský horor s malým přesahem do čarodějnického staví na atmosféře a konfliktech postav. Skvělé masky, gore výborné - jistě, není až tak šokující, ale dostačující a věrohodné je. Prolínání světa duchů s naším, vidiny, halucinace a zlověstné větve stromu ohýbané větrem, zatím co Duckettova ruka klidně odpočívá na okně a čeká. Mia při kontaktu vypadá jako Michael Jackson v Thrilleru..., ale jinak dobrá. Škoda, že víc prostoru nedostala Miranda Otto, ale chápu, že omladina byla na prvním místě. Pro mne překvapení, páč duchařiny mě většinou nijak neděsí, co hravě strčí démony posledních let do kapsy. (20.09.2023)

Spojení originální duchařina se v poslední době stalo spíš oxymóronem,  poněvadž pokud chce dnes někdo natočit horor,  dost často vypustí do světa  nějakou tu kačenku z Wany, kde se tříská, řve a dělá bububu.  Australští bratři v triku pak tedy nejsou žádnou výjimkou, ale nebo spíš ALE!  Ona se jim totiž povedla nebývalá kulišárna a skutečně natočili výše zmíněný protimluv.  Sice se trochu bojím, že tenhle jejich prvotní kříženec Insidious a Ouiji se v chystaném sequelu rozplizne přesně do toho homogenního slizu, kterým je tenhle subžánr prakticky nenávratně prosycen, ale nebudeme předbíhat.   Tady jsem si užil krvavě šťavňatou a vůbec ne dojemně pitomou šou s čvachtavě děsivými řádně uleželými návštěvníky z tohoto a jiných světů možná i novodobých bří Grimmů. (09.11.2023)

Solidní práce, která po delší době nenechá diváka chladným a koneckonců není ani nějak zvlášť ohraná. Bývala by mohla být s přehledem za plnou, jenže 1) hlavní postava je hrozně nesympatická a 2) expozice zhruba do otloukání stolu byla až nesnesitelně protivná. Sice to obojí do filmu hodně patřilo, ale subjektivně mě to fakt štvalo až za hranici otrávenosti... no a člověk se dobrovolně na film nedívá s tím, že chce být otrávený. Nebo možná jo, ale tuhle úchylku nemám. (23.09.2023)

V posledních několika letech už překlenula má averze k hororům do té fáze, že si opravdu vybírám a spotřebky, snad kromě Wanovo univerza, vynechávám. Talk to me mělo tak skvělé ohlasy, že jsem od toho čekal něco jako loni u Barbara a žel bohu, nejsem zklamaný. Výborný úvod se v mém případě překlenul do zajímavého děje, leč plný idiotských teenagerů, jež mě bavilo sledovat až do konce a neztratilo to švih. Žádný horor desetiletí, ale v té záplavě remaků známých hororů je tenhle snímek něco, co lze doporučit nad rámec ostatních brášků, kteří nyní před Halloweenem zaplavují kina. (30.10.2023)

Navzdory tomu jaký má film "hype", tak jsem se opravdu těšil. Prý za poslední dobu horor, co za něco stojí a nabídne notnou dávku děsivosti. A je pravda, že žánr horor minimálně z posledních dvou dekád značně kvalitativně upadl. Jen málokdy narazím na něco, co by opravdu stálo za to a potěšilo moje morbidní choutky. Mluv se mnou je ale naprostý pšouk do prázdna s typicky ultra-dementní mládeží. Nápad na scénář vyloženě špatný není a sem tam přijde záblesk pěkného audio vizuálního pokoukáníčka. Pravda, masky jsou asi jediný prvek, co stojí za zmínku. Zbytek jinak naprosté zklamání a nebetyčná nuda. Divím se vysokému hodnocení a uznání, protože si to snímek absolutně nezaslouží. (18.10.2023)