Il tempo si è fermato
Čas sa zastavil
Režie:
Ermanno OlmiScénář:
Ermanno OlmiKamera:
Carlo BelleroHudba:
Pier Emilio BassiObsahy(1)
Křehký příběh Nataleho, starého strážce dočasně opuštěné stavby údolní přehrady vysoko v Alpách, a mladého studenta Roberta, který sem přichází v době vánočního volna na výpomoc. Mezi oběma muži rozdílného stáří, zkušeností i vzdělání vznikne po počátečních neshodách pevné pouto. Ve svém celovečerním hraném debutu, jehož styl připomíná Flahertyho hrané dokumenty s neprofesionálními herci, vypráví Olmi nejen o sugestivní kráse hor a těžkosti života v nich, o síle přátelství a důležitosti zdánlivě bezvýznamných věcí, ale téměř básnickou metaforou ukazuje též poetickou čistotu a přímost života izolovaného od neonů velkoměst, rozdíl proti "civilizovaným" místům s nelidským životním rytmem, s nepřeklenutelnými vzdálenostmi mezi lidmi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (10)
Olmiho celovečerní debut Čas se zastavil je oslavou lidskosti a ódou na ty nejzákladnější lidské hodnoty. Obrazy všednosti zprostředkovávají divákovi život v té nejčistší a nejprostší podobě. V jednoduchosti je síla a o Olmiho prvotině to platí dvojnásobně, především ve scénách, kdy starý hlídač vypráví tomu mladému svůj životní příběh nebo, když mladého schvátí horečka a starý se o něj stará jako o vlastního syna, čímž se jejich přátelské pouto jen stvrdí. Závěrečné záběry na oba muže (starý nese na zádech mladšího) v kontrastu s majestátnými vrcholy Lombardských Alp můžeme vnímat jako paralelu křehkosti a pomíjivosti lidského života oproti "nekonečnosti" vesmíru. ()
Milovníci veľhôr a špeciálne tých zasnežených nemajú nad čím váhať. Môžu sa len tak nechať unášať zábermi na prírodu a z pozadia sledovať intímny príbeh vzniku jedného kamarátstva naprieč generáciami, alebo presne naopak, zamerať sa na priateľstvo a popritom si vychutnať prírodu. Čaká nás lavína a veľká metelica a film sa mohol skončiť dvoma radikálne odlišnými spôsobmi, za mňa bol vybratý ten lepší, pretože sme neboli svedkami antickej drámy. ()
Moc příjemný film. Takové vysokohorské pohlazení po duši, které je záhy vystřídáno krutou sněhovou bouří, aby se vše zase nakonec vrátilo do starých kolejí, plných klidu a míru. Prožitek je o to lepší, když jste už sami někdy na vlastní kůži poznali podobné alpské prostředí. Skvělá kamera a krásná hudba. Tuším, že následující dva Olmiho filmy se mi budou líbit ještě víc. ()
Prostota je asi ten nejsilnější dojem, který ten film vyvolává. Děj soustředěný na nejpodstatnější, žádné efekty, nebereme-li za efekt zimní horskou bouři. Přitom ani chvíli jednotvárné, či nudné. To sbližování tak rozdílných osobností je zajímavé a dokonce i vtipné, moc jsem se zasmál pasáži, když oba nenápadně zjišťují, jakou knihu čte ten druhý. Zde je opravdu v jednoduchosti síla. ()
Drobný film s mohutným poselstvím. Sejdou-li se dva lidé - dva různí lidé, na místě spíš odlehlém, a mají-li k sobě sympatie (třeba jen existenčně podmíněmé), pak po době iniciačního ostychu, vznikne přátelství, které se může jen prohl; Zubovat. Samozřejmě je nnějaký čas, ale pomíjivé je všechno, a tak díky alespoň za včerejšek, dnešek a možná i zítřek... Přitom mi ovšem přišla na mysl i příhoda, kterou jsem sám prožil v těchto horách; jednu bouřlivou noc jsem strávil (prospal ve spacáku) v podobné kapličce či kostelíčku. ()
Kvalitny Ermanno Olmi, hoci za jeho najlepsi film sa povazuje L´arbero degli Zoccoli 1978. Alpy, vysokohorska zimna burka a stary strazca sa skamaratil s mladym Talianom. Kvalitka i po rokoch, ten film skoro nezostarne 89 % ()
"Svět štěstí nedává, pokoj a klid však ano. A o tom údělu toužebně sním už dávno. Chci mít kout, kde lze pracovat a něžně, čistě žít."A.S.Puškin. ()
Komorný príbeh na poloopustenom ľadovci v talianskych alpách predstavuje taliansky život z úplne iného súdka, ako sa nám bežne vybaví (pláže, ostrovy, námestia plné ľudí, temperamentných ľudí). Tá netradičnosť je asi najcennejšou hodnotou filmu. Tou druhou je vkusný humor, ktorý stojí hlavne na strete dvoch odlišných generácií. Vcelku príjemný, nenáročný filmík s nepreťahovanou stopážou, v ktorom mi chýbala iba nejaká silnejšia dramatizácia. ()
Proč název „Čas se zastavil“? Tu větu jsem slýchával od lidí, kteří tam byli s námi. Svítilo slunce, já se kochal krásnou krajinou a kdosi mi říká: „Někdy sněží celé dny a tady v místnosti se zdá, že se čas úplně zastavil, je takový klid, že jediné, co tebou hýbe, je pouze dech“ Když jsem poslouchal tato slova, přemýšlel jsem, co by takový náhlý klid udělal se mnou. To, co se stane ve filmu, se přitom může přihodit komukoliv z nás, taková zastavení předcházejí důležitým událostem našeho života. Pokud překračujeme práh, vstupujeme do reality, odkud se již nemůžeme vrátit, ženíme se, přijímáme závazky… zpravidla vždy váháme, napadají nás existenciální otázky. To samé přichází před smrtí. Jak jsem mohl v sedmadvaceti letech takto uvažovat? Jsou věci, o kterých můžeš mluvit, když víš, že se můžeš vrátit k jistotám svého městského světa. Ten muž mi přitom sdělil něco, s čím jsem musel od toho okamžiku počítat. Odtud ta vnitřní nezbytnost natočit tento film. ___ Tolik režisér a podle mě je to nejlepší pozvánka ke sledování tohoto mikrodramatu. Pokud by vám předcházející text nestačil, řeknu vám, že si tento civilně laděný snímek velmi cenil Federico Fellini. A zprvu skeptický De Sica po projekci mladému režisérovi řekl: „Drahý Olmi, to chtělo velkou kuráž natočit hodinu a půl dlouhý film jen se dvěma postavami“. Byl filmem nadšený. Olmiho celovečerní hraná prvotina je tak jednoduchý film ze života, tak obyčejný, až se mi jde srdce rozskočit radostí. Aniž bych věděl, kde se odehrává, pustil jsem si před ním Olmiho krátkometrážní dokument „Sabbioni, una diga a quota 2500“ z roku 1953, který ukazuje, jak se staví vodní přehrada s elektrárnou ve výšce 2500 metrů nad mořem. Příběh se odehrává právě na takové rozestavěné horské přehradě ve středních Alpách uprostřed zimy, kdy utichli hektické práce a čas se zastavil. Jediné, co je důležité, aby dvě lidské duše k sobě našli cestu. ()
Čistota. Krása jednoduchosti. Člověčina. Hory. Těm chlapíkům nejde nedat pět hvězd. ()
Reklama