Atalanta

Vigovo pozorování objektů a neokoukaná volba úhlů kamery, si zachovávají svou kvalitu i v dnešní době a režisérovo předčasné úmrtí nás nejspíše připravilo o celou řadu výjimečných filmů (Jean Vigo osm měsíců po natáčení ve svých devětadvaceti letech zemřel na tuberkulózu). Atlanta má skvělé prvky autorského rozvíjejícího se talentu, ale její hluchá místa a občas i nelogické chování postav nakonec tento režijní debut zařazují do lepšího průměru. (30.12.2023)

Odvážný, provokující, smyslný. Takový je třiasedmdesát let starý film Jeana Viga a přinejmenším během scény Jeanova potápění to praští do očí každého. Atalanta možná má pomalý rozjezd a banální zápletku, ale způsob, jakým kombinuje dokumentární syrovost s komediální nadsázkou, společenskou satiru a poetickou romancí, je unikátní, nezaškatulkovatelný a slovy obtížně postihnutelný. Ač neměl nad konečným sestřihem kontrolu a jeho film působí na mnoha místech neumětelsky, Vigo předběhl dobu o pár desetiletí a svým dílem inspiroval kromě jiných několik novovlnových režisérů. 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Achab (28.09.2008)

Ďalší tak trochu-nadhodnotený film Jeana Viga, spadajúci k rannej, francúzskej kinematografii, ktorí mnohí označujú, ako: „zásadný, či prevratný” , s čím sa ja až tak veľmi nemôžem stotožniť, že sa nechcem znovu opakovať, ako taká obohratá platňa, a vymenovávať niekoľko kladov, ktoré film má k dispozícii. Jedným z nich je 100 % Dita Parlo+Borisova kamera, ktorá ma uchvátila, ale až o 20 rokov neskôr V prístave... _ “Manželských kríz bolo už neúrekom sfilmovaných, že táto sa ničím extra nerozlišuje od iných”_ Najzaujímavejšie na všetkom je to, že sa snímok nakrútil pred dávnymi osemdesiatštyrmi rokmi, keď sa v prvom rade zvukový film pekne adaptoval, a samotní francúzski filmári pristupovali k nakrúcaniu filmov s oveľa väčším rešpektom, používali perfektné uhly kamery, atmosféru, herci boli špičkovými umelcami, čo už bohužiaľ v súčastnosti neplatí, a to nielen u Galtského kohúta, ale všade navôkol ! (30.09.2018)

Mladá Juliette (Dita Parlo) se vdala za kapitána jisté přepravní lodi. Avšak nudný, jednotvárný všední den na palubě Atalanty vůbec neodpovídá Juliettiným očekáváním. Jednoho dne se příliš nebrání obletování jistým šarmantním mužem a kapitánova žárlivost se brzy projeví naplno... Sensibilní řeč obrazu, zručná směsice reality a surreality a zcela nový způsob práce kamery. Poezie skutečnosti, jeden z nejvýznamnějších filmů své doby a jediný celovečerní film předčasně zemřelého génia Jeana Viga (1905-1934). (27.04.2005)

Velmi jednoduchý příběh se snaží stavět na představiteli věčných buranů Simonovi, což je bohužel značně málo. Celkově jsou herecké výkony velice špatné, přehràvání je zcela běžným jevem v celém filmu. Zajímavých je několik scén z poslední třetiny, kterou zachraňuje kameraman ovlivněný sovětskou školou. Celá její pařížská eskapáda jako kdyby patřila do jiného filmu, nad zbytkem snímku výrazně kvalitativně ční, většinou zásluhou kamery. Zajímavá je moderní hudba, ale to jsou bohužel veškerá pozitiva filmu. K výrazné Vigově prvotině se tento film nepřiblížil ani náhodou. A z pohledu dneška se stal prakticky nepoužitelným. Vynikne to především v kotextu starších filmů, které dosud neolezly pavučinami tak, jako tento snímek. (30.10.2019)