Žena mého muže

Na tomto filmu je zajímavé a zábavné to, že postavu, kterou hraje Depardieu, by mohl hrát takřka kterýkoli jiný herec, tak moc je v tomhle snímku druhořadá. Resp. ne ta postava, postava manžela zde být naopak musí, ale její bezbarvost, a minimum replik z ní dělá něco, co by tady ani být nemuselo, stačilo by se o něm snad jen zmínit, vědět, že existuje. Fanny Ardant a Emmanuelle Béart by si vystačily úplně samy, a dusná atmosféra se dá krájet už z pouhé interakce jich dvou. Trochu zapadlý, nebo opomíjený film, což je škoda. Pointa je celkem jednoduchá, ale když se to dělá dobře, tak to prostě vůbec nevadí. (02.12.2015)

Pouhá náhoda a nuda pětadvacet let trvajícího manželství je pryč. Jaký vlastně je můj manžel, o čem přemýšlí a co ho vzrušuje? O tom všem přemýšlí Fanny Ardant a rozhodne se to zjistit. Najme prostitutku a zpočátku se sebezapřením, později se zvědavostí naslouchá jejímu vyprávění. Z úst cizí ženy slyší výrazy, které její muž vyslovil, sexuální praktiky, které s ním nezažila a šokuje ji, jak málo ho zná. Namlouvá si, že jí na něm už nezáleží a přesto si klade jedinou otázku: "Miluje mne?" Nathaliino vyprávění ji však stále více přesvědčuje o tom, že láska jejího muže je pryč. Poutavé drama s hvězdným obsazením, které udrží divákovu pozornost až do samého konce. (21.03.2006)

Poměrně nevyrovnaný film, kde si divák (mužský) poměrně těžko hledá vztah ke Catherine v podání nepříliš výrazné Ardantové. Já být Gérardem, o kterém se ve filmu spíše jen mluvilo, než že by byl rovnocenným účastníkem, tak bych si své pracovní cesty rovněž zpříjemnil ve společnosti jiné ženy. Při pomyšlení, co mě doma čeká za "užvaněnou, frigidní leklou rybu" dvojnásob. Film naštěstí vždy včas povyskočí o level výše, když se na obrazovce zjeví Béartová. Prostitutka ještě nikdy nebyla lépe zahraná. A film ve kterém sám nevím, jestli mě více přitahoval Emmanuellin vzhled nebo hlas. Ač francouzsky nerozumím ani slovo, poslouchat její vyprávění ze setkání s Bernardem byl ohromný zážitek. Pointa mě příjemně překvapila, snad i proto, že jsem s žádnou nepočítal. Jak to v artově vedených francouzských psychologických dramatech bývá. A ač cigaretka k Béartové neodmyslitelně patří, zde s ní byla obzvlášť magická a šarmantní. (25.04.2014)

nejednoznacne, nudne.. je tu sice snaha o nieco, co akosi neviem pomenovat, ale vo vyslednej podobe sa v mojich ociach jedna o uplne priemernu zalezitost. kym prva polovica divaka dost dobre nalaka, dava mu sancu spolupracovat, druha polovica zacne pomaly ale isto nudit. podla vysokeho priemerneho hodnotenia sudim, ze sa vela jedincov vo filme naslo, inak si to moc dobre neviem vysvetlit. (24.09.2007)

Skutočne zaujímavý a zvláštny pohľad do vnútra partnerského trojuholníka. Manželia, ktorý sa milujú a ich žena. Vlastne – žena muža. Už počas sledovania filmu s veľmi príjemnou hudbou a atmosférou som sa neubránila úvaham o možnom konci. Viacero teórii vypovedá o tom, že sa podarilo zachovať tvorcom napätie až do konca, ktorý je skutočne netradičný. Stále premýšľam nad tým, či Catherine nepociťovala výčitky voči Nathalie. Ale pociťuje stvoriteľ výčitky za nedokonalý život svojich stvorení, za ich sklamania a túžby? Neviem, kto je obeťou v tomto príbehu, kde každý má svoj smútok. Ale nikto nežije na svete bez toho, aby vrhal tieň a tak pri vzájomnej blízkosti tieni každý každému a zároveň sú si niektorí navzájom slnkami. Veľmi pozoruhodný film. (04.04.2006)