Svědkové

Liják, opadávající omítky, nemocnice, márnice, utrhané nohy, kamenné herectví s přidušenými emocemi, skrovný hudební podkres. Kameraman by pro studené barvy i přes plot skočil. Trošku to zavání jednotvárností, přehnanou stylizací i patosem, ale pořád je to hlavně výjimečně pečlivě natočený a dostatečně působivý film. (20.07.2008)

Myslím si,že to bude nejspíš můj první film z Chorvatska a hned trefa do Srba.No musím říct,že konflikt v Jugošce,který je víceméně dodnes ten svár mezi Srbama a Chorvatama,zde Vinko Brešan pojal tak trochu světsky.Osobně jsem si válku jako takovou nechtěl přebírat,protože zde to vypadá jako,že Chorvatsko vlastně zas tak za to úplně nemůže a jsou to také jen lidi,což mě tedy ze všeho nejvíc na snímku vyloženě nasral ten americký konec,který podtrhnul to co jsem psal.Jinak je to parádní.Člověk se bude opakovat,ale s tou kamerou,která protíná hned na začátku okolo domů vážně jsem nechápal,jakoby se to natáčelo v ateliéru.Příběh podle mého gusta a opět ty časové roviny,kdy se budu opět opakovat,ale to už píšu skoro u každého filmu.Tady to opět sedlo parádně.Sice si řeknete,že jsou tam dvě tři chybky jak stojí jinak auto či osoba,ale čert to vem,tohle pro střihače musela být těžká zátěž.Herecky opět jen chvála.Detektivní pojetí o válce,to jsem vážně dlouho neviděl,jestli vůbec,který je takhle natočeno a s bravurou,kdy to celé tíhne s celou rodinou,která je tak vesměs jiná a prožila si svoje.Vlastně tak trochu podobné jak když si půjdete zahrát nějakou detektivní adventurní hru.Poskládaný děj,který každou minutu překopává ten předešlej je tím trumfem v rukávu.Když se Vám tohle bude líbit a nebudete si říkat,že už je to přeci jen malinko překombinovatelné,tak si tento snímek zamilujete.90% (15.03.2017)

Domnívám se, že Brešan je dnes nejvíce ceněný chorvatský režisér. Asi právem. Tady například skvěle zachytil pokřivenost morálních hodnot, neschopnost rozlišovat dobro a zlo vykořeněných mladíků postižených tragickou válečnou zkušeností. Překvapivě mi to dojde dost prosrbské, zbytečně patetické, ale dobře zahrané, formálně zajímavé a emocionálně působivé. Zvlášt moment, kdy i nezasvěcený divák neznalý literární předlohy (ano-já) zjistí, proč se Pavičićova novela jmenuje "Sádrová ovce". (30.08.2008)

Tento film je důkazem, že i Chorvati dokáží balkánský konflikt v 90. letech reflektovat relativně objekktivně a s nadhledem. Obecně však lze říct, že nezaujatější dokáži být spíše srbští tvůrci. Soudím tak alespoň podle toho co jsem viděl a nevylučuju, že v budoucnu svůj názor třeba poopravím.... Film zaujme pozoruhodnou kamerou.... Občas jsem si říkal, jak to udělali.... (10.03.2011)

,,A CO S...“ … ,,ŽÁDNÍ SVĚDCI. ŽÁDNÍ. A KDYŽ O NÍ NIKDO NEVÍ, NIKDO NIC VĚDĚT NEPOTŘEBUJE. A TO CO NIKDO NEVIDĚL, TO JAKO BY SE NESTALO.“.... /// Mrtvej Srb zaměstnává inspektora Barbira víc, než by se místním zamlouvalo. (Jak vražda? Je přece válka!) Epidemie ráže 7,62 je spolu s pohledem na válečný zločiny a (válečnou) mentalitu tím, vo co tady jde. Samotnej příběh o vraždě ,,beze svědků“ je spíš malý (válečný v uvozovkách) drama s náhledem do svědomí několika Chorvatů (není třeba si dělat iluze o Srbech, ale to je samostatná kapitola). Povídka na pár řádků, kterou táhne zvláštně (fakt!) poskládanej, nebo spíš odvyprávěnej příběh. Opakující se, a o detaily doplněný scény neustále vylepšujou rozehranej děj a líbí se mi i zajímavej styl filmařiny. 3a½! a ta půlka je za to ,,skládání“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román ,,Ovce od GIPSA“, který napsal Jurica Pavicic v roce 1997 číst nebudu. 2.) Jsem Chorvat. 3.) Baví mě zvláštní filmařina. 4.) Thx za titule ,,sledger“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (18.11.2012)