Svědkové

Výborný příběh, skvělé zpracování, otřesná závěrečná minuta. Ten hollywoodský konec si odmyslím a je z toho opět báječný film. Brešan ukazuje, jak všemocný je pro film střih. Může ho okleštit, nebo dovyprávět. A já vlastně ani úplně nevím, jestli by byla moc velká škoda, kdyby nám nestihl dovyprávět o zkamenělých srdcích dětí, které prošly válkou s puškou v ruce. Ale ano, vím, byla by to škoda nepoznat ten příběh celý. (12.02.2013)

,,A CO S...“ … ,,ŽÁDNÍ SVĚDCI. ŽÁDNÍ. A KDYŽ O NÍ NIKDO NEVÍ, NIKDO NIC VĚDĚT NEPOTŘEBUJE. A TO CO NIKDO NEVIDĚL, TO JAKO BY SE NESTALO.“.... /// Mrtvej Srb zaměstnává inspektora Barbira víc, než by se místním zamlouvalo. (Jak vražda? Je přece válka!) Epidemie ráže 7,62 je spolu s pohledem na válečný zločiny a (válečnou) mentalitu tím, vo co tady jde. Samotnej příběh o vraždě ,,beze svědků“ je spíš malý (válečný v uvozovkách) drama s náhledem do svědomí několika Chorvatů (není třeba si dělat iluze o Srbech, ale to je samostatná kapitola). Povídka na pár řádků, kterou táhne zvláštně (fakt!) poskládanej, nebo spíš odvyprávěnej příběh. Opakující se, a o detaily doplněný scény neustále vylepšujou rozehranej děj a líbí se mi i zajímavej styl filmařiny. 3a½! a ta půlka je za to ,,skládání“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román ,,Ovce od GIPSA“, který napsal Jurica Pavicic v roce 1997 číst nebudu. 2.) Jsem Chorvat. 3.) Baví mě zvláštní filmařina. 4.) Thx za titule ,,sledger“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (18.11.2012)

Při úvodní fantastické dlouhé sekvenci bez střihu, kdy kamera projde skrze několik exteriérových i interiérových prostor, jsem si dokonce vzpomněl na podobně geniální kousek v podání M. Antonioniho. Dějové vlákno se zde všelijak prapodivně třepí, režie se vrací do stále stejných příběhových bodů, aby je vždy vykreslila trochu jinak, takže divák se může trochu ztrácet, ale z celkového pohledu je poselství více než zřejmé. Postupně se také skrze různé flashbacky a vzpomínky dozvídáme osudy jednotlivých postav. Úhrnem lze o filmu Svjedoci říci, že jde o formálně zajímavou a působivou reflexi balkánského válečného konfliktu. (20.03.2011)

Psychologická sonda do duší několika chorvatských vojáků, kteří se během války vrátí do svého malého městečka a svou lásku k bratrům Srbům ihned po příjezdu projeví tak, že zabijí jediného srbského občana v okolí. Film není ani tak o válce, jako spíše o nenávisti a traumatech prostých vojáků během tohoto krvavého konfliktu, chvílemi to dokonce připomíná kriminální film, jelikož tamější policie a tisk byl jiného názoru na zabíjení nevinných civilistů. Každopádně, ať už diváka zaujme jedna či druhá stránka vyprávění a zároveň se přenese přes trochu netradiční styl vyprávění, tak zažije velmi silný zážitek. Moje hodnocení 70%. (04.07.2016)

Zajímavá analýza charakterů, pramenící z pouhé pomsty a zbavení se svědka. Film je v mnoha ohledech hodně výstižný, svým způsobem psychologizující a v detailech přesvědčivý. Bylo to určitě silné. Obrazový hlavolam konstruuje výstavbu děje jinak, než jsem byl zvyklý vídat. Snad aby divák lépe pochopil? Příčiny a projevy nechat žít, či zabít jsou ztvárněny dobře, byť na můj vkus poněkud úspornými prostředky. Možná stejně jako mně vás také dost překvapil konec. (02.01.2014)