Reklama

Reklama

Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

  • Jižní Korea Bom yeoreum gaeul gyeoul geurigo bom (více)
Drama / Poetický
Jižní Korea / Německo, 2003, 103 min

Obsahy(1)

Jaro. Uprostřed jezera v horách stojí malý buddhistický chrám. Starý mnich v něm vychovává malého chlapce jako svého nástupce.
Léto. Dospívající chlapec se zamiluje do dívky hledající v chrámu zdraví. Následuje ji do "skutečného" světa.
Podzim. Dospělý uprchlík hledá v chrámu útočiště před policií: zabil z lásky. Pod vedením svého mistra projde pokáním a pak se vydá do rukou spravedlnosti.
Zima. Muž se vrací, aby se znovu ujal svého poslání. Přijme pod střechu chrámu zoufalou mladou matku a po její smrti se začne starat o osiřelé dítě.
Jaro. Mnich vychovává svého nástupce

Lyrický snímek o plynutí ročních období a lidského života Jaro, léto, podzim, zima a jaro představuje v Kim Ki-dukově kontroverzní tvorbě fascinující obrat bez ztráty umělecké identity i nejosobnějších témat. Postavu mnicha v čase zralosti v něm ztvárnil sám třiačtyřicetiletý tvůrce. Snímek získal Cenu diváků na MFF v San Sebastiánu a svému autorovi vynesl Cenu C.I.C.A.E., Cenu Dona Quijota na MFF v Locarnu. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Recenze (461)

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Ki-duk Kim .. V. Tím, že Ki-duk Kim provedl ono duchovní očištění sám na sobě, chtěl možná skutečně něco smýt, kdo ví. Jeho duchovně učenlivá báseň zasazená do čtyř ročních období je o tom, že život bez boha a duchovní rovnováhy může člověka přivést do neštěstí a maléru. O tom, že každý zločin si najde zasluhující trest. Staré známé pravdy v příběhu tak průhledném, jako horský potůček. Kamera je výborná, minimální hlasová komunikace postav je v tomto případě pochopitelná, ale opět jako už u několika předešlých filmů Kima nemám nad čím jásat.. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Meditativní snímek o životě, o vykoupení, o krutosti každé lidské duše, o nekonečném utrpení. Většina filmu se odehrává v dřevěném minichrámu uprostřed jezera, kde si svůj asketický život žijí dva mniši – mistr a učeň. Jaro – tvrdá škola života zahrnuje také uvědomění si smrti, pomíjivosti života. S létem přichází nemocná dívka, jejímž lékem se ukáže být sex. Jenže dívka musí odjet a mladý mnich se – hnán chtíčem – vydává za ní. Sebere kohouta a odchází, zatímco jeho mistr se uchyluje k duchovně naplňujícímu bušení dřevěnou palicí do jakési duté nádoby. Výše popsané je náplní první hodiny filmu, druhá je sice o něco málo zajímavější, ale rozhodně neslevuje na poetičnosti. Jaro, léto… je plné metafor, které však lze vnímat také doslovně. Něco vidíme, něco cítíme, vytvoříme si k tomu nějaký vztah. Je to jeden z těch filmů, kterým se snadno dává pět hvězdiček, protože budí dojem něčeho natolik "přesahového", kterým se však stejně snadno dává odpad!, protože vás zoufale nebavily. A když nad tím tak přemýšlí, je mi celkem lhostejné, jak tento film ohodnotím. Dáme čtyři? Dáme čtyři. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, kiddo, Marius, H34D, meave, numi, mm13, Aidan, Anticque, wipeout ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Z oněch prozatím čtyř "Kimů" (Seom, Samaria, Bin Jip + tenhle) můj nejoblíbenější. Prakticky nejjednodušší a nejpochopitelnější, nejodlehčenější, plný životní moudrosti a hledání klidu ducha. Plus samozřejmě obvyklé vizuálně vytříbené záběry a výborná hudba. Ledový Buddha a skutečné taekwondo na zamrzlém jezeře...nádhera. Jasná stovka. A pocit, že stejně nikdo nemůže pochopit, co se snažím vyjádřit a že je mi to tak nějak jedno, protože já to vím;) ()

Faye 

všechny recenze uživatele

Leželo mi to doma dlouho a pořád jsem čekala na tu správnou náladu a potom mi najednou stačilo doporučení „Jen se díváš“. Doporučení nelhalo, dívala jsem se na obrazy a jejich symboliku na zvolna plynoucí čas, jeho pravidelný rytmus, naději, že po zimě přijde opět jaro a přinese nový začátek. Na zbytečnou krutost v nás a trest v podobě bolesti v nás.„poneseš si v srdci ten kámen celý život.“ Nádherný film, poetický a krutý zároveň. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Je to jako nekonečná smyčka, která se stále opakuje a nikdy nekončí. Stejně jako koloběh výroby nebo vody funguje koloběh života a smrti, který je nádherně ztvárněn v tomto dozajista působivém filmu, ve kterém smysl života dostává důraznou podobu zobrazující jeho podstatu. Přenádherná krajina, ve které se příběh odehrává je působivá a samotný režisér díky ní ihned vpaluje divákovi do tváře řadu zákonů, které prostě musejí fungovat. Jenže život jedince není tak jednoduchý jak se na začátku tváří. Příběh je výborně ztvárněn, já jako ukecaný člověk můžu naléhat maximálně na to, že se v něm moc nemluví, ale takový prostě Ki-duk Kim je, mluví za něj příroda v celé své šíři a kráse. A když to takhle funguje, tak není problém říct, že tento film za tu námahu každopádně stál. --- Chtíč vzbuzuje touhu vlastnit. A ta probouzí vražedné úmysly. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (9)

  • Režisér Kim Ki-duk se objeví ve filmu v úloze dospělého mnicha v poslední čtvrtině filmu. (imro)
  • Jezero, na kterém stál buddhistický klášter, se nachází v kraji Cheongsong v severní provincii Gyeongsang v Jižní Koreji. Jedná se o rybník Jusan, který je součástí národního parku Juwangsan. Plovoucí klášter byl postaven pro účely filmu a po ukončení natáčení byl zbořen. Povolení pro stavbu kláštera bylo ministerstvem životního prostředí uděleno až po 6 měsících. (Dragoni)
  • Zástupcovia Južnej Kórey zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 76. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2004. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama