Reklama

Reklama

Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

  • Jižní Korea Bom yeoreum gaeul gyeoul geurigo bom (více)
Trailer

Obsahy(1)

Jaro. Uprostřed jezera v horách stojí malý buddhistický chrám. Starý mnich v něm vychovává malého chlapce jako svého nástupce.
Léto. Dospívající chlapec se zamiluje do dívky hledající v chrámu zdraví. Následuje ji do "skutečného" světa.
Podzim. Dospělý uprchlík hledá v chrámu útočiště před policií: zabil z lásky. Pod vedením svého mistra projde pokáním a pak se vydá do rukou spravedlnosti.
Zima. Muž se vrací, aby se znovu ujal svého poslání. Přijme pod střechu chrámu zoufalou mladou matku a po její smrti se začne starat o osiřelé dítě.
Jaro. Mnich vychovává svého nástupce

Lyrický snímek o plynutí ročních období a lidského života Jaro, léto, podzim, zima a jaro představuje v Kim Ki-dukově kontroverzní tvorbě fascinující obrat bez ztráty umělecké identity i nejosobnějších témat. Postavu mnicha v čase zralosti v něm ztvárnil sám třiačtyřicetiletý tvůrce. Snímek získal Cenu diváků na MFF v San Sebastiánu a svému autorovi vynesl Cenu C.I.C.A.E., Cenu Dona Quijota na MFF v Locarnu. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (470)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Nemám rád pojmy ako podobenstvo alebo filmová báseň, zaváňa to alibizmom. Mám rád zmysluplnosť a keď majú veci vo filme hlavu a pätu. Dukov film je podobenstvo a filmová báseň, ktorá má zmysel a hlavu a pätu. Navyše s krásnymi symbolmi, prírodou a atmosférou. Je to film, ktorý dáva zmysel aj na svojom povrchu, pod ktorý sa môžete dostávať stále hlbšie a hlbšie, zhruba podľa možností vlastnej duše. Niežeby neboli na svete zmysluplnejšie "zamestnania" ako mních, neustále poznávanie múdrosti sveta musí byť v určitom zmysle nuda. Sledovanie tohoto minimalistického filmu ale určite nie, aj keď podľa obsahu môže mnohých odstrašiť. Nielen Jar, leto, jeseň, zima... a jar, ale aj človek, žaba, ryba, had... a človek. Ešte si neodpustím poznámku k ľahko odetým postavám počas zimy, i keď v tomto filme to určite nebolo myslené ako klasické filmové klišé, s ktorým sa často stretávam, ja si ale myslím, že aj telo osvieteného mnícha je stále iba ľudské a nepríjemným následkom by sa nevyhlo. Rovnako aj istý nadprirodzený prvok vo filme mi pripadal nadbytočný. ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Scéna pokání více než připomíná tu s Robertem de Nirem v Misi(i), avšak zatímco Mendoza putuje se svým břemenem za odpuštěním a na konci své cesty se setkává s vykupující láskou, která smývá viny, mnich z "Jara, léta, podzimu, zimy... a jara" hledá asketické sebeočištění, ne spásu. Film vedle svých vizuálních kvalit působí především jako autentické duchovní podobenství zakořeněné v úctyhodné buddhistické tradici; ta se v tomto podání zdá ve své prostotě a čirosti být hlubší než křesťanství plné dogmat, pouček, přikázání a katechismů. Z tohoto snímku skutečně vane podmanivé kouzlo Východu, avšak jsou v něm nevědomky naznačeny i meze buddhismu, jakožto učení bytostně individualistického, pragmaticky sebezachranitelského, ukazujícího cestu k vysvobození jedince z utrpení.... Avšak je to dost? Skutečně k tomu nemůže křesťanství se svým učením o Bohu, který se stal z lásky člověkem, proto aby člověka zachránil a k sobě v lásce připodobnil, již nic podstatného říci? ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Tento film, tohle umělecké dílo můžete milovat nebo nenávidět. Nejde ani tak o to, zda vše pochopíte, ale o to, co to ve vás zanechá, jak moc to ve vás bude po dokoukání filmu rezonovat. Jaro, léto, podzim, zima... a jaro obsahuje tolik metafor a má tak neskutečnou hloubku, poetičnost a sílu myšlenek, že musím dát 5*, přestože mi spousta věcí jistě nedošla tak, jak by měla. Přesto jsem snímek sledoval s obrovským zaujetím. První část filmu - Jaro - se mi líbila nejvíce a její závěrečná scéna byla dost emotivní a sugestivní. Druhá část - Léto - byla také úžasná a opět měla silný závěr. Následné části pro mě byly o něco slabší, ovšem pro celkový dojem byly opět skvělé. A poslední Jaro bylo dokonalou tečkou vyjadřující strašně moc. Scény s rybičkou, žábou, hadem, želvou a pokáním, které mistr nařídil a které můžeme vidět také ke konci filmu, jen tak z hlavy nevymažu. Rád se někdy k tomuto počinu vrátím. ()

tron 

všechny recenze uživatele

Najlepší film na svete? Úžasne atmosférické a melancholické. Zbožňujem krásnu, príjemnú a povznášajúcu atmosféru tejto pecky. Rozpráva sa tu iba minimálne, hlavné slovo hrajú postavy (ktoré čím viac mlčia, tým viac sa o nich dozvieme) a príroda: nádherná, poetická, v plnej sile, ale i spiaca a čakajúca na príležitosť, kedy sa bude môcť (v lete) opäť prebudiť. Tento film treba pozerať najmä keď je vám duševne zle. Vedeli ste, že ročných dôb je v skutočnosti päť? ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Dokonalý buddhistický film natočený člověkem, který je sám katolík. Navíc film patrně bere jako svého druhu pokání, což dokládá i rolí, do které se v něm obsadil. Obrazově opět dokonalé, duchovně meditativní, celkově občas dětsky hravé až zlomyslné. Pokud jste to ještě neviděli, nevěřte, že můžete pochopit, co je to za film, z cizích textů. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (11)

  • Kim Ki-duk nemal k filmu napísaný plnohodnotný scenár, len približnú synopsu, ktorá sa zmestila na jediný papier. Scenár sa teda takpovediac "písal sám" počas natáčania. (HelenOfTroy)
  • Jedna část filmu byla vystřihnuta pro mezinárodní publikum kvůli týrání zvířat. (griph)
  • Písnička, která hraje ke konci filmu, když starý mnich leze na skálu, je „Jeongseon Arirang“ od Kim Young-im. (griph)

Související novinky

Dvě smutné zprávy ze zahraničí

Dvě smutné zprávy ze zahraničí

11.12.2020

V noci na pátek v Lotyšsku nečekaně opustil filmový svět režisér a scenárista Kim Ki-duk. Podle dostupných informací populární a oceňovaný korejský tvůrce zemřel na komplikace spojené s nákazou… (více)

Reklama

Reklama