Život je zázrak

Ano, je potřeba se vypořádat s nepříjemnou minulostí vlastního národa. Nemanja neustupuje od své jedinečné směsi bizarnosti, živelnosti a živočišnosti, která z jeho výtvorů obvykle dělá úchvatné divadlo, které je tak plné života. Zde se to sice nepodařilo v tak vynikajícím provedení, jak jsem si u něj zvykl. Ale i tak je zde cítit život, touha po životě. Ale je zde i nenávist, která většinou pramení z vlastní osobní frustrace, mediální kampani a obyčejné lidské závisti a pomluvě. Žít a přežít se stává jediným smyslem života pro většinu lidí. Je smutné, jak se mohou lidské vazby výrazně proměňovat a zanikat. Železniční inženýr Luka (Slavko Štimač) je plný života a optimismu do té doby, než i jeho zasáhnou dopady války a strach o vlastního syna. Ale je tu most, který překlenuje znepřátelené strany, dává novou chuť do života ve své neopakovatelné velikosti lidského štěstí páru. Mladá Sabaha (půvabná Nataša Tapuškovič) se shodou hrůz i šťastného propletence náhody dostává k Lukovi. Aby prožila nejkrásnější část svého života a dostala tolik potřebnou naději. Z dalších rolí: Lukova hysterická a uprchlá manželka Jadranka (Vesna Trivalič), Lukův nadaný syn Miloš (Vuk Kostič), laskavý a svědomitý pošťák Veljo (Aleksandar Berček), Lukův kamarád a vojenský kapitán Aleksič (Stribor Kusturica), svérázný nenasyta Filipovič (Nikola Kojo), veselý překupník Tomo (Davor Janjič), starý Vujan (Obrad Djurovič), a maďarský svůdce a cymbálista (Nele Karajlič). Válka je krutá záležitost. Zbavuje lidskosti, dává krutost, strach a beznaděj. Často z nepochopitelných důvodů. Snad zbývá něco naděje. (19.01.2015)

Láska a válka si nevybírají místo, čas ani osoby, které zasáhnou. Život je zázrak i když může být pěkné trápení. Emir Nemanja Kusturica opět zaujmul sice jsem jednu hvězdičku možná trochu přidal, ale proč ne, když pán režisér má Čechy rád. Luka a Sabaha jsou absurdní dvojice v absurdní válce, ale absurdních postav je tu víc. Zajímavé je účinkování syna Kusturici Stibora v roli kapitána Alexiče. Když se vám trefí film Život je zázrak do nálady, tak je to film na nejen na nedělní zhlédnutí. (11.09.2018)

Nádherne temperamentný film. Je tam veľa absurdít, ktoré takto parodujú skutočnosť, najmä ten futbal a bitka na konci neho mi pripomenuli zápas, ktorý sa považuje za jeden zo začiatkov balkánskej vojny a to, keď Boban kopol policajta. To, že musel ísť chlapec na vojnu namiesto toho, aby išiel hrať za svoj obľúbený tím Partizan Belehrad vlastne symbolizuje to, ako vojna, ktorú mnohí očakávali, zničila sny mnohých, Miloš si vlastne aj na konci nájde zničenú loptu. Odchod Jadranky s maďarským cimbalistom ukazuje na to, ako majú naše ženy radi cudzincov. Jeho láska s moslimským dievčaťom, ukazuje, aká je vojna zlá a že sú lepšie veci, kde pôvod nie je dôležitý. Príchod Miloša z vojny a grgnutie moderátorke do mikrofónu na to, že tvrdila, že on bojoval proti srbskému agresorovi ako Bosniak, symbolizuje to, že vtedajší novinári ani nevedeli, kto s kým bojuje a kto je zlý, lebo Miloš bol bosenský Srb a bojoval na strane Srbov. Tí priekupníci zas dobre poukazujú na to, že niektorým boli prednejšie iné veci, ako vlastní ľudia. A ten somár, ktorý trpel pre lásku skvele opisuje život Luku. Ich konečný odchod z tunela, symbolizuje, že každý tunel má na konci svetlo a tiež, že v živote si prechádzame útrapami, ale tie raz skončia. To, že nakoniec Luka odišiel od Jadranky, bez nejakého rozvodu, nie je podľa môjho presvedčenia, lebo rozvod podľa mojej viery takto neprebieha, ale symbolicky tú zmenu života beriem a tiež snahu ísť za šťastím. Napriek niektorým absurditám ako mŕtvy človek na strome, ktorého tak mali zabiť medvede, či transfúzia krvi, ktorá vôbec nemusela dopadnúť dobre, je tento film zázrak! Je to tak špecificky absurdné, šialené, vtipné a miestami rozumné, že si myslím, že tieto filmy by mali patriť do špecifického, nového žánru. Ak niekto videl všetky Kusturicove filmy, či filmy iných balkánskych režisérov, tak chápe, že sú iné, sú špecifické a človek nevie, či ich má zaradiť medzi tragikomédie, medzi psychologické, či symbolické filmy alebo do iného žánru. Vôbec mi nevadila dĺžka, ja som sa do filmu veľmi vžil a mal som úsmev na tvári, lebo toto je moja krvná skupina. Toto je čudo, toto je zázrak! (14.04.2012)

Postavili jsme se na klouzačku a teď už můžeme jen klouzat dolů bez možnosti návratu. Život je zázrak, ale Kusturica ho nějak nepochopil a vrhnul se na ňadra dmoucí, která se nechávají sprchovat tak děsivě přírodním vodopádem. Počkat, kam jsme se to dostali? Jo, devadesátá léta a jejich příšerné erotické filmy. Stavbyvedoucí se snaží vyvolat v člověku bouři smíchu tím, že začne onanovat v tunelu. Ojojoj. Smutno mi Ježíšku bylo, smutno. To co dřív byl Kusturica je teď jen jeho skelet. Soundtrack je ovšem krásný. Ten doporučuju bez uzardění. (13.10.2010)

Život je zázrak, ale tenhle film žádný zázrak není. Emir Kusturica si prostě nasadil laťku moc vysoko a tenhle film je dobrý, ale zase ne tak dobrý, jak jsem od něho čekal. Řada scén je přitom vyloženě kouzelných a hudba je parádní celou dobu, ale vážně jsem měl dojem, že snad každý z předchozích režisérových filmů se mi líbil víc. (14.05.2009)