Pokropený kropič

Jen těžko lze hodnotit tento snímek z dob filmového pravěku. A posuzovat jej z dnešního hlediska je nesmysl.  Jiná technika, jiná mentalita, nulová zkušenost a nulová možnost inspirace. Každopádně přinášel něco nového - děj. Na rozdíl od statické fotografie nebo obrazu přinášel pohyb a přinášel nápad.  A jsem přesvědčen o tom, že diváci se na něj dívali fascinovaně, protože přinášel něco naprosto nevídaného. (26.09.2021)

Poučení pro všechny muže, není radno svoji hadici nechat jen tak bez kontroly povalovat. Mohla by přestat střikat a nebylo by semeno, ani plody. První groteska si 5* určitě zaslouží. Jen tak dál a veseleji. k vidění zde: http://www.youtube.com/watch?v=IooPPi1YzkM (16.10.2012)

Nedá mi to a musím se pochlubit (ano, komentář sepisuji také proto, abych si zvedl ego), že jsem tenhle film, který se velmi často objevuje v knihách o nejranější filmové historii viděl. Nevím jak ho ohodnotit, ale jelikož je pro kinematografii důležitý, myslím, že si zaslouží okomentování. Přece se nesmí zapomenout na první snímek s dějem. Já nezapomenu. Díky, pane Lumiére, a nejen za tento skeč! (22.08.2012)

Z knihy "Dějiny filmu" (autor Jerzy Toeplitz) : V repertoáru bratrů Lumiérových se mezi reportážními šoty ocitl i krátký inscenovaný snímek, pravzor hraného filmu, proslulý Pokropený kropič. Tvůrci filmu pravděpodobně objevili tento nápad, když si prohlíželi humoristické kresby v albu knihkupectví Quantin, vydaném v roce 1887. Pozornost bratrů Lumiérových upoutalo vyprávění Hermanna Vogela v devíti kresbách o nezbedném chlapci, který úmyslně stoupl na gumovou hadici zahradníkovi, kropícímu záhon. Zahradník, překvapený přerušením přívodu vody, se pokouší závadu odstranit. Pozorně si prohlíží kropící otvor hadice, ale v tom okamžiku chlapec zvedá nohu a proud vody zasáhne zahradníka do tváře. V závěru filmu rozhněvaný zahradník darebovi nařeže. A to je celý příběh prvního hraného filmu na světě, natočeného podle scénáře a v hereckém (byť ochotnickém) obsazení. Vzdor úspěchu, kterému se Pokropený kropič těšil, nevytvořili bratři Lumiérové mnoho podobných krátkých filmů, které by byly reprodukcí nějaké anekdoty nebo kresleného vtipu. O tento druh tvorby prostě neměli zájem a vývojovou cestu filmu nespatřovali v natáčení podobných scének. Teprve Georges Mélies, často pokládaný za velkého kouzelníka filmového plátna, nejenže navázal na tento pokus o hraný film, ale dále jej rozvinul a vytvořil svébytnou filmovou podívanou. (10.01.2017)

Myslím, že Pokropený kropič je jeden z těch lepších a zaručeně vtipnějších krátkých filmů bratří Lumièrů. Člověk se aspoň krapítek zasměje a může si říct, že to dává smysl a stává se i dnes. Kdo z nás se nekoukl do hrdla hadice, když přestala stříkat, a nedostal spršku do obličeje? Ale dneska vlastně jen málo lidí má zahrádku. Ti, kteří nemají, zřejmě dají horší hodnocení. (19.07.2011)