Bojovníci mezi nebem a zemí

Čína, rok 700, vláda dynastie Tang... japonský vyslanec Li Zai, který do Číny přicestoval ve třinácti letech a naučil se od místních expertů všechno od bojových technik až po přípravu kuřete ve sladkokyselé omáčce, by se rád vrátil do rodné vlasti, ale císař má pro něho ještě poslední úkol: najít a zabít kapitána Laie, který před několika lety neuposlechl přímý rozkaz (pozabíjet skupinu neozbrojených žen a dětí) a dostal se spolu s hrstkou svých mužů do nemilosti panovníka... Tohle intro vám sdělí medovým hlasem dcera mrtvého generála Wen Zhu, kterou Li Zai opatruje a režisér He Ping nemarní čas, takže hnedle jak jste vybaveni základními informacemi, jde tvrdě na věc. Takže sledujeme dvě různé dějové linie - Li Zaie, kterak uklidí Wen Zhu do města ovládaného proradným Anem (který má především muzikální talent, své bojové schopnosti si, vyjma jedné exhibice, nechává až na závěr) a Laie zachráněného před písečnou bouří strážcem karavany. Čest ho nutí, aby karavaně zajistil bezpečný průchod pouští a tak se cestou staví u svých starých kamarádů, těch vojáků se kterými byl před lety při onom nešťastném incidentu. Jenže překvapení, objevuje se Li Zai, jenž aspiruje na titul Sherlock Holmes roku a rozhodne se to skoncovat, aby mohl zabalit kufry a jet do Japonska. Kouknete na hodinky, ještě není pryč ani třicet minut a oni už by se chtěli porcovat na kusy? He Ping to ale zachraňuje sázkou, kterou Li Zai prohraje - neporazí Laie do pěti vteřin od začátku souboje a musí za to pykat trpělivostí, tedy počkat než Lai odvede karavanu na místo jejího určení. V tu chvíli už pozornější zvednou vodítko nastražené He Pingem a dojde jim, že ta karavana asi neveze jenom modlící knížky, jak se snaží všem namluvit jediný přeživší mnich celé výpravy. S Laiem se samozřejmě vydávají na cestu i jeho přátelé, z dálky sledovaní Li Zaiem. Do hry se také zapojí An, podporovaný Turky, který se dozví, co karavana převáží a neváhá nasadit všechny síly, aby to získal. Li Zai tedy vyzvedne Wen Zhu a přidává se k Laiovi, čímž jsou naši Warriors of Heaven and Earth kompletní a konečně mohou někoho pořádně zřízkovat... A v tomhle momentě, ve chvíli kdy jsou takřka všechny karty vyloženy na stůl, se snímek doslova mění před očima. He Ping jemně přechází od "kovbojského" systému (Anův test Li Zaie ve městě připomíná klasické duely ala Divoký západ, stejně jako první souboj Li Zai vs. Lai) k pouštním útrapám ala Musa. Radikálně se také mění měřítko bitev, které gradují od přepadení hrstkou banditů v kaňonu až k obrovské bitvě v pouštní pevnosti. A jsou to opět především akční scény, které formují postavy, protože během pochodovacích scén se k nám dostávají jen poněkud polopatické voice-overy Wen Zhu, které scenáristovi pomáhají hledat dějové zkratky (a že jich tu není málo, např. konec první bitvy v poušti je doslova "řešení shora" ;). Ale je to šumák, protože se k nám dostávají už hotové charaktery, s nimiž se rychle ztotožníte. To že Lai a Li Zai se nakonec pochopí navzájem je stejně jisté jako smrt Ana, ale když s těmihle klišé žónglují kvalitní herci, uvědomíte si až po závěrečných titulkách, že na to jak to bylo jednoduché, se vám to líbilo až příliš. He Ping vypiplal výpravu k dokonalosti (jen občas mu do těch krásných obrázků šlápnou neohrabané CGI triky) a dal si moc a moc záležet na bojových scénách. Filmy z dob dynastie Tang u nás příliš neletí, takže vás možná překvapí, že Turci mají rytířské brnění (Číňané jen helmy a kožené hrudní štíty) a že obléhání pevnosti připomíná největší hollywoodské blockbustery. He Ping zapřáhl čínskou armádu a tak mu kolem hořící sutiny pobíhají tisíce lidí a šijou do sebe bodnými zbraněmi. Ke slovu přijdou i katapulty, šípy se střelným prachem, olejové granáty a spousta dalších věciček. Není to ale jen o technice, válečná taktika vytáhne drápky např. při soubojích v poušti, kdy musí naši hrdinové bojovat o každou kapku vody. Pouštní scény jsou mimochodem zajímavě podbarveny etnickou hudbou indického skladatele A.R. Rahmana, která některým připomene Zimmerovy chorály z Black Hawk Down. Jenže co je to platné, když se He Pingovi do děje připlete kus sci-fi/fantasy a začne bořit pracně vybudovanou atmosféru. Nevím jestli to byla scenáristická lobby, snažící se do filmu dostat něco náboženského, nebo pokus producentů, kteří chtěli dokázat, že čínské filmy zvládnou osedlat kvalitní počítačové triky, ale výsledkem je nezadržitelná dělová koule ničící strukturu celého děje. Ono překvapení a vše co se od něj odvíjí, jde proti celému zbytku filmu. Proč proboha ta karavana nemohla převážet něco jiného? Všem by se ulevilo. ;) Poslední odstavec berte jen jako lehké povzdechnutí, které bude mít pro každého jinou váhu. Je smůla, že se na jedno jediné scenáristické zaškobrtnutí nabalilo několik dalších chybiček (zdrobněliny možná nejsou na místě, protože křečovitost finále snímku nelze nazvat mírnou), jinak by totiž Warriors of Heaven and Earth atakoval nejvyšší příčky hodnotící stupnice. Je to mimořádně vyvedený čínský příspěvek do studnice velkofilmů, jehož tvůrce se nebojí míchat dohromady westernové motivy a čínskou kulturu, zároveň však i smutná ukázka toho, že jedna špatně zvolená ingredience může zkazit chuť celého pokrmu. 80% (20.04.2017) (méně) (více)