Bent

Velice dlouho mi trvalo, než jsem se dokopal kouknout na tenhle film a musím říct, že toho vůbec nelituju. První třetinu jsem se sice příliš nechytal, děj byl zmatený a kabaretní, homosexuální svět plný bizarností mě příliš neoslovil. Ale pak přišla druhá, naprosto odlišná část filmu, která mě svým divadelním způsobem zpracování a geniálním hudebním doprovodem naprosto dostala. Před hereckým výkonem hlavních představitelů opravdu smekám a do dnešního dne jsem netušil, že Clive Owen umí tak dobře zahrát. A i když je film nacpaný hvězdami, ostatní známé tváře se filmem jen mihnou a kolikrát je problém je tam opravdu zaregistrovat. Jen doufám, že když zase příště uvidím Nikolaje Coster- waldau jako Jaimeho lennistera, nevybaví se mi jeho homosexuální scény z německého, předválečného gay kabaretu. (06.07.2015)

Největší zklamání a zároveň nejodpornější film roku. Nemám vůbec nic proti homosexuálům, jak by to tu mohlo vypadat, ale tohle bylo opravdu příliš. Když si totiž vzpomenu na film, vidím a slyším jen neustálé detailní sexuální výlevy hlavních hrdinů, a takové vzpomínky na film bych nechtěl mít... - 12. 1. 2011 - 5% (03.06.2011)

Homolobby v podivnom spracovaní. Jednoducho ťažko porozumieť homosexuálom, akým štýlom sa snažia vzbudiť ľútosť. Najprv 15 minút ukazujú hnusné orgie, kde si každý pretiahne prvú voľnú prdel a potom očakávajú, že človek zhnusený zvrátenosťou bude takých ľudí ľutovať? To isté by mohli natočiť so židmi, ako niekde pred vojnou úžerničia a žijú z nešťastia iných a následne potom koncentrák, kto by ich ľutoval? Veľmi nešťastné spracovanie, tak ako celá homolobby, kde slušní homosexuáli sú doma, žijú ako bežní občania a na Pride chodia najzvrátenejšie kreatúry, ktoré by mali byť okamžite zatknuté. To isté samozrejme platí aj pre heterosexuálov, len ich nejak nevidím pochodovať s holými zadkami a súložiť priamo na námestiach. (18.10.2015)

Po dekadentním a téměř halucinogenním rozjezdu, kdy jsem střídavě valil oči a lapal po dechu, se divák dostane přímou linkou do pekla - přesněji řečeno do vlaku, který dva hlavní hrdiny veze do koncentračního tábora v Dachau. Myslíte si, že nemůže být nic horšího, než dostat se coby příslušník židovské národnosti do spárů gestapa? Omyl. Horší je být žid a homosexuál zároveň. Jak film skončí, je každému jasné. Ale cesta do nenávratna je podána tak sugestivně a oba hlavní protagonisté fungují před kamerou tak přesvědčivě, že jeden jen nevěřícně kroutí hlavou. Zachovat si uprostřed vší té bídy a marasmu alespoň špetku lidskosti a důstojnosti je téměř nemožné, ale lidská duše je nezničitelná a některé věty zůstávají ve vzduchu ještě dlouho po odchodu těch, co je vyslovili. A scéna verbálně-fyzického splynutí dvou hlavních hrdinů mi z hlavy jen tak nevymizí. Smekám a odhazuji v dál... (06.02.2010)

Aniž bych o to usiloval, koukal jsem za poslední týden hned na tři queer filmy. Začalo to Volným pádem, potom jsem viděl Bent a teď se právě dívám na Bohy a monstra. Jsem z toho lehce v šoku. Fakt jsem si nepředsevzal, že zkouknu všechny gay filmy světa... Asi nebudou až tak vzácné, když se jednalo o náhodný výběr ze zhruba dvou set rozličných kousků, které si chci dát v nejbližší době. Když jsem se dovtípil, o čem Bent bude, zvažoval jsem, že od toho zdrhnu. Nakonec jsem to neudělal a nelituji. Bent se vyznačuje originálními, k dokonalosti dotaženými nápady, které mi budou ještě dlouho rezonovat v hlavě (například virtuální sex na buzer place). Určitě mě v dobrém slova smyslu poznamenal, a nic na tom nemění ani to, že už žádný další queer film nechci hodně dlouho vidět. (01.02.2014)