Mari iyagi

My Beautiful Girl Mari je pro mě taková korejská Cesta do fantazie. Tedy, sice není tak nádherně nakreslená a naanimovaná, ale též má v sobě takové zvláštní kouzlo. Je o dvou kamarádech, z nichž jeden má odjet na školu do Soulu a před odjezdem zažijí zvláštní dobrodružství - objeví skleněnou kuličku, díky níž se dostávají do fantastického světa. Proto mi to připomíná Sen to Chihiro, i když zde cestu do a z fantastického světa absolvují častěji. ___ Dále k ději se moc vyjadřovat nemůžu, protože si nepamatuji jména postav a to pak moc vysvětlovat nejde. Takže jen doporučuji :-) (23.12.2004)

nejsem si moc jistý o čem to vlastně bylo, vzpomínání na dětství s duhovou kuličkou, která vás přenese do snového světa dokud z něho nevyrostete. A jako rovnocenný doplněk okolí dvou kluků, s rodiči, školou a kočkou. Koukat se na to dá i když k obličejům bych měl výhrady, ale nic zázračného v tom nevidím. (29.03.2016)

Spousta lidí zde srovnává Mari iyagi s japonskou Cestou do fantazie. Mám-li být upřímná, dost dobře to nechápu, jelikož tu podobnost nevidím, společné spolu mají možná pouze to, že se hlavní postavy dostaly do trochu jiného světa než je ten náš. A i kdybych je snad měla srovnávat, tak by u mě jednoznačně zvítězila druhá strana, protože miluji Mijazakiho tvorbu. Takže raději zpět k Mari iyagi. Čekala jsem více. Je to pohodový, příjemný snímek s krásnou animací, díky které došlo ke k vytvoření kouzelného druhého světa. To vše je krásné, nicméně ve druhé polovině jsem začala pociťovat nudu ze stále se opakujícího děje. Jako by něco chybělo. (21.12.2009)

na toto anime jsem se hodně těšil a zřejmě jsem to s těšením přehnal. měl jsem zato, že jde o další pohádkové anime ve stylu pana Miyazakiho, jenže bohužel většina příběhu zůstává v realitě, a to takové, že zcela nezajímavé. sestává se ze scének o příchodu domů, odchodu z domu, setkání se spolužačkami, nakupování, atp., což samo o sobě nemusí nutně znamenat nudu, avšak v tomto případě znamená. dějová linka byla mizivá. k tomu mi navíc nesedla animace postav, chci říct obličejů, konkrétně očí, a lidé se potáceli po obraze skoro celou dobu. naopak se mi moc líbila kočka Yo, jež hrála naštěstí jednu z hlavních rolí. k alespoň průměrnému dojmu napomohly i magické a přírodní scény. škoda že je jich poskrovnu, neb jsou skutečně podmanivě (a kýčovitě) krásné. (23.10.2007)

Psaní scénáře pro tenhle film muselo vypadat nějak podobně, jako když se někdo pokouší nafouknout malý narozeninový balónek do rozměru vhodného pro napodobeninu balonu bratří Montgolfierů, v tomhle filmu totiž není nic a i přes jeho krátkost působí prázdně jako hospoda s jediným hostem, který si ovšem slintá na vlastní boty a koulí očima jako zfetovaný rorýs. Tak například něco trochu zajímavého se stane až po půl hodině děje (což je u tak krátkého filmu pozdě) a přitom sem měl o deset minut později pocit, jako bych s tímhle filmem strávil alespoň dvě hodiny. Animace je celkem fajn a občas se jí dokonce daří tvářit skoro jako by se jednalo o něco jiného, než o korejské anime (jestli se tak vůbec dá něco korejského nazývat). (25.12.2013)