Labužníci v kobce

První epizoda "Labužníků v kobce" rozhodně nezklamala, a to hlavně díky tomu, že zase jednou je nám už od prvního momentu představen svět, z kterého jde cítit na sto honů autenticita a život. Je jasně vidět, že tady nepůjde o další z řady umělých konstruktů (kterými je žánr anime fantasy tak přesycený), vytvořených podle šablony. Další aspekty (nastíněná zápletka, širší tajemství světa, postavy, samotný lov a samozřejmě hlavně vaření a konzumace různorodé fauny a flóry kobek) jsou taky z většiny dostatečně zábavné, unikátní a taky trochu psycho :)), i když mě neuchvátily na první dobrou tak jako minulou sezonu roztomilá palácová lékárnice Maomao a melancholická, přemýšlivá a zároveň nádherně odpočinková Frieren. Myslím, že bude hodně důležité, jakým způsobem a jak smysluplně bude v průběhu děje ten hlavní motiv z názvu zakomponován. Ale z toho, co jsem o předloze slyšel, mám rozhodně dobrý pocit. Jinak Trigger znovu na poli animace podává sebevědomý výkon bez větších zakopnutí, jak jsme u nich již zvyklí. Pravda, tentokrát těží více než jindy z opravdu výborné kresby/stylizace předlohy a to zejména u designu postav i příšerek. Ten byl už v první epizodě  znatelně rozmanitější, detailnější a jedinečnější než (musím se opakovat) u většiny anime fantasy. No a nakonec jsem jako bonus dostal i pocitově naprosto perfektní OP, bezpochyby přinejmenším jedno z OP sezony. Dungeon Meshi, aah, Dungeon Meshi! 8/10 (04.01.2024)

Ok, celý koncept je vymyšlen, promyšlen a ve vyprávění uplatněn opravdu výborně a Trigger ho zpracovává v úchvatném, úžasně půvabném stylu. Trvalo to nakonec jen dvě epizody a ti opravdu odhodlaní (a už teď strašně sympatičtí) jedlíci mě maj pevně v hrsti... Ehm, když už jsme u toho, může mi někdo pomoct? Já jsem člověk, ne příšera! (11.01.2024)

Stále více se bojím o psychiku Marcille i svoji vlastní. Laios je nebezpečný šílenec. Jinak znovu povedená a smysluplná kombinace cesty do hlubin kobek, výstavby mechanismů a pozadí světa a nekroceného (nebo děsivě nenasytného?) jedlíkovství. PS: Senshi fanservis! (18.01.2024)

Už v předchozích epizodách se dalo vypozorovat, že je Senshi opravdový pán kobek a tady se to definitivně potvrdilo. Je opravdu pěkné, jak se autorce daří neustále svěže a zábavně kombinovat základní premisu s výbornou explorací a expozicí prostředí, obyvatel a tentokrát i historie zdejšího světa. PS: Po všech těch předchozích traumatech jsem rád, že Marcille konečně dostala prostor na vydechnutí a dokonce ukázala, že si i v potenciálně nebezpečné situaci dokáže stát za svým (zároveň jsme díky tomu dostali extrémně povedenou a vtipnou sekvenci). (25.01.2024)

Kobky jsou mnohem nebezpečnější než se mohou na první pohled zdát. A ne každá skupina dobrodruhů je tak flexibilní, zkušená a... všehoschopná jako Senshi a ti ostatní dobrovolní i nedobrovolní hosté jeho velmi variabilní polní kuchyně. Fantazii, ekologii a zábavě se ale meze nekladou, to si řekla autorka, když tento klenot začala vařit v pohodlí svého domova. (01.02.2024)

Síla této série není jenom v parádně, svěže podaném budování světa (a tahle epizoda v první polovině zase to propojení monster/jídla s kobkami posunula někam jinam a sakra navnadila na odhalování jeho mystérií), ale to, proč vyprávění tak skvěle funguje, leží stejnou měrou taktéž na bedrech velmi promyšlené a rozmanité charakterizace hlavních postav (a věřím, že určitě i vedlejších, když dostanou více prostoru). Ta partička hladových dobrodruhů a jejich vzájemná chemie je prostě kouzelná. Dneska dostal konečně zase prostor Chilchuck (ne že by mi vadilo sledovat desítky epizod zoufalství v očích nejvíc expresivní a nejvíc roztomilé elfky Marcille :) a i on v této epizodě jasně dokázal to, o čem píšu. Prostě každá postava má obrovský charakter. (08.02.2024)

Udržování ekosystému je stejně důležité jako udržování osobní hygieny. I starý nebo zkušený člověk (nebo příslušník jakékoliv jiné rasy :-) se může vždy naučit něčemu novému a neměl by se tomu za každou cenu bránit. A je jedna univerzální, vesmírná pravda, ověřená tisíciletími praxe - vaření zabijí hnusný breberky. Další výborná epizoda, tentokrát navíc v hodně pěkném a neotřelém prostředí a až po okraj hrnce plná nových zkušeností, poučení a zábavných/smrtících interakcí pro každého člena party. PS: I když nemáte hudební sluch, zpěvu se nebojte a jděte směle do toho! Třeba vám to zachrání život. (15.02.2024)

Epizoda zaměřená na Marcille. To samo o sobě už znamená prakticky plný počet. :) Potěšil hlubší pohled na její minulost, její schopnosti, formování jejího vnímání světa a jejího snu. A pak jsme s ní v centru dostali prozatím asi nejlepší střet s monstrem v seriálu nejen kvůli znovu výborné, dynamické a nápadité animaci a práci kamery, ale hlavně kvůli tomu, že tentokrát celý střet měl jinou atmosféru než obvykle. Méně odlehčenou, humornou. Bylo cítit, že tohle je opravdové nebezpečí, kdy jde o život. Čas od času je to fajn i v takto komediálním počinu. Nakonec, není to jen komedie, ale zároveň i stále zatraceně promyšlená, velká fantasy. (22.02.2024)

Vydatná dávka lore v krátké překvapivě šokující sekvenci, představení další velmi sympatické postavy a na závěr ukázka toho, že trpaslíky netřeba podceňovat, ať mají jakékoliv sny. A Marcille se konečně dočkala jídla, které ji prvotně netraumatizovalo! (01.03.2024)

Další týden a další pořádná porce vynalézavosti, citu pro detail a utrpení mladé Marcille při pomalém postupu tajemnými katakombami. Ale zároveň je už zcela viditelné, že závěr prvního hlavního questu je již skoro tady a to se odráží i na množství informací o světě a jeho fungování, které se začínají před divákem vršit jako zlato pod nenasytným drakem. Těším se, kam se to celé posune pak. (07.03.2024)

Souboj s drakem překonal veškerá má očekávání. Nádherně promyšlený a stojící na výborně udělané choreografii a interakcích mezi postavami (a drakem samozřejmě!) a zároveň mnohem nebezpečnější a dramatičtější než prakticky cokoliv, co jsme doposud v této půvabně pošahané sérii viděli. A nakonec se zvrhne v opravdu brutální fyzické a mentální vyčerpání, které bych čekal v sériích úplně jiného typu. Vskutku fenomenální epizoda, jejíž kvality ještě vyzdvihuje zpracování studiem Trigger, které když je potřeba, vždycky vytáhne ty největší zbraně a vytvoří z výborně napsaného souboje souboj přímo ikonický. Plynulost, dynamika a detailnost animace, kompozice, střih, celková režie. Prostě top. (19.03.2024)

Spoiler Po krutém souboji s drakem přichází magická patologie se šťastným koncem, ovšem s několika novými záhadami, které budou naši okouzlující hrdinové muset zřejmě chtě nechtě vyřešit. Ale ještě předtím je čas na milé osobní momenty, nějakou tu příjemnou, uvolňující koupel, odpočinek a hlavně dlouho očekávanou, obrovskou a lahodnou dračí hostinu. PS: Kamarádství Marcille a Falin je prostě až neskutečně roztomilé. Jen bude muset naše ubohá expresivní elfka přijmout, že rodina se prostě nezapře. (23.03.2024)

Jsem se málem nechal předchozí epizodou ukolébat. Naštěstí v ní bylo dost náznaků na to, abych dokázal rozpoznat, že se ve skutečnosti pouze nacházíme v oku bouře. A že děj nadále bude pořádně nabírat na obrátkách. Atmosféra hustá jako dračí krev, dny relativně bezstarostného cestování kobkami nadobro skončily. A díky tomu jako divák začínám dostávat ještě atraktivnější charakterizaci postav pod tlakem (výborný pohled do myšlení a pohnutek Chillchucka prostřednictvím rozhovoru s drsnou, leč pod slupkou roztomile zvídavou a inteligentní orčí slečnou Leed), ještě hlubší pohled na principy a základy zdejšího světa a ještě úchvatnější (a temnější) akční sekvence. Ale nemusíte se bát, stále zbývá prostor i na prvotřídní humor, který se zjevuje v nejméně očekávaných podobách. Třeba jako pomalu se šinoucí vláček šunek se záhadně se vznášejícím nadpisem... PS: Marcille samozřejmě znovu trpěla, ale tentokrát taky naplno ukázala, jak badass dokáže být. (28.03.2024)

Pěkný úvod do druhé části hledání ztracených a odhalování prokletých v tajemných chodbách a zákoutích gigantických kobek, které kdysi dávno byly (možná?) prosperujícím královstvím. V rámci povedeného střídání nálad velmi zábavně orámovaný krátkým pohledem na dlouhatááánské sbližování (větší) části naší partičky, aby se v rámci vtipné pointy ukázalo, že v kobkách potřebuješ spíše rozum než emoce. Zbytek epizody však patří někomu jinému, našim známým smolařům z první části příběhu, u kterých se mohlo mnohým divákům tehdy zdát, že jejich role v příběhu bude maximálně tak na úrovni running jokeu. To by ale nesměli být součástí tak dobrého vyprávění jako je Dungeon Meshi. A tak se v této epizodě dovídáme, že budou hrát zřejmě taktéž dost důležitou roli jak ve vztahu k světu/kobkám, tak ve vztahu k naší hlavní partě hrdinů. Zároveň je autor tady využívá velmi umně a kreativně k shrnutí dosavadního příběhu skrze (díky jinému úhlu pohledu příjemnou a uvěřitelnou) expozici, více poodhalující nejprve fungování celého byznysu a politikaření kolem průzkumu kobek (kde se znovu ukazuje, že je vše komplexnější než by se na první pohled mohlo zdát), a pak díky tomu, že tato druhá partička dobrodruhů do jisté míry zrcadlí naše hrdiny, poodhalující taky minulost Laoise a spol. Vůdce Kabru je ve svém až fanatickém zanícení vskutku odraz Laoise, ovšem oba jsou zanícení jiným směrem a proto se asi můžeme těšit na zajímavý střet ideálů. Který se jistě podaří oběma stranám přemostit bez zbytečného krveprolévání. Určitě. PS: Kuro je nejlepší doggo... ehm kobold. :) (04.04.2024)

Obrovská nálož dokonale vypointovaného humoru v úžasně funkční kombinaci s vážnějším podtónem úplného vyčerpání a hladovění našich hrdinů. Jejichž vzájemný vztah se krásně a velmi viditelně utužuje. Takto se píšou výborné a extrémně sympatické postavy. PS: V Senshim se k výrazné nevoli některých probouzí silný otcovský pud a Marcille je prostě velikánské zlatíčko a srdce party, a proto ji osud dělá ty nejhorší naschvály. K zlomyslné radosti nás všech. :( (11.04.2024)

Zlověstné, znepokojivé náznaky, prostupující samotné základy kobky, se postupně začínají zviditelňovat a zhmotňovat jako skutečné, stále děsivější hrozby. Mezitím ale dostáváme další várku šarmantního vývoje postav, tentokrát v pikantním kontextu setkání se starými i novými dobrodruhy, kteří mají svoje vlastní zájmy, plány a ideje a kteří musí přijmout unikátnost naší zvláštní partičky. Nebo taky ne. PS: Chilchuck projeví nedostatek intuice, Senshi dostatek reflexů a z Marcille se stane roztomilá žabí žena. (21.04.2024)

Dark Souls x Made in Abyss strikes again. Epizoda plná brutálně výživného vztahového, akčního, příběh a postavy výrazně posouvajícího dramatu. Vím, že to opakuji skoro každý týden, ale prostě se nedokážu nabažit toho, jak charismatické, sympatické, různorodé a plné života jsou zde prakticky všechny postavy. Autorka je (nejen) v tomto vskutku jedna z nejlepších mangaků, s kterými jsem se zatím mohl potkat. PS: Senshi se svým ochranitelským instinktem MVP. Trigger a talent jejich tvůrčího týmu jakbysmet. (26.04.2024)

Abys lépe poznal sám sebe, musíš poznat ostatní. Nebo něco takového. Další potrhlé uplatnění mechanik světa a vlastnostní monster na parádní charakterizaci jednotlivých postav a vytvoření zábavné, propracované hádanky k rozluštění. A překvapení, tentokrát u toho Marcille ani příliš netrpěla, a ukázala místo toho, jak cool dokáže být. PS: spoiler Kdyby někoho zajímalo, kdo byl čí, autorka rozhodně neopomenula ani tento detail. I s přesným popisem proč. (02.05.2024)

Aneb jak Senshi pohoršoval svým intenzivním zápalem a učil etiketu, Laois se stal chlupatou hrozbou i nadějí zároveň, naši partu dobrodruhů přepadla prokletá číča a připravovaly se mušličky. PS: A Marcille samozřejmě pokračovala v tom, co umí nejlépe. Roztomile TRPĚT! (09.05.2024)

První polovina epizody s návratem na místo činu a budováním vztahové dynamiky a chemie mezi našimi hrdiny a nově příchozí velmi příjemná, milá a zábavná. V druhé polovině jsem měl ale pocit, že tady trochu divně skřípala návaznost scén, tempo i atmosféra, až do takové míry, že jsem si chvílemi nebyl jistý, jestli sleduju reálné dění nebo nějakou další noční můru. Ale někdy už domestikace chlupatých ušatých přátel taková bývá. Nakonec zpocený, s hrůzou zjistíš, že si tě domestikovala ona. PS: Konečně zase vidím v japonské fikci pravou kočkoholku! (19.05.2024)