Světla velkoměsta

Básník sociálního bolu, zhruba tak lze vymezit chaplinovskou syntézu smíchu a sentimentu prolínajícího se skutečnou bolestí a utrpením. Tak jako dnes čas od času volí tvůrci pro realizaci svého záměru černobílý kontrast a opovrhují přitom možnostmi současných filmových technologií, tak i Chaplin prokázal, že němý film v éře zdrcujícího nástupu převratného zvukového filmu může zůstat divácky úspěšným kasovním trhákem, aniž by rezignoval na svou uměleckou hodnotu. Vlastní příběh je banální méně, než bychom si dnes dokázali představit. V USA vrcholí krize, vyvolaná černým pátkem na newyorské burze o dva roky dříve, a existenční nejistota se vztahuje i na většinu středních vrstev. Tragikomedie příběhu je i odrazem tragikomedie mámivých světel velkoměsta, která jsou stejně krutá a neúprosná jako krajina nezávisle na tom, zda a jak se k ní člověk vztahuje. Poselství filmu je i poselstvím doby jeho vzniku: hrůzu a nejistotu, která tehdy prostupovala společnost, si dnes nejsme s to představit. Ponížení a zranění jsou jako lupa nastavená slunečním paprskům: bídu světa tato čočka sociální reflexe zrcadlí a odráží lépe než cokoli jiného. I po dlouhých desetiletích. (01.03.2008)

V jádru docela prostý příběh o lásce mezi Tulákem a slepou dívkou, ale v Chaplinově podání samozřejmě jako vždy prodchnutý množstvím povedených gagů. Některé byly obzvlášť nápadité a mistrně vyvedené. Třeba první scénka v baru při tancovačce a podávání špaget. A už vůbec ten nápad vytvořit postavu alkoholického boháče, který si pamatuje svého největšího "kámoše" Tuláka jen v opilosti, ale za střízliva ho nezná... Když se zamyslíme nad tím, jak náročné v té době muselo být natáčení podobných grotesek (aby všechno vyšlo co nejpřesněji a bylo navíc i beze slov zřejmé, jaké mají postavy záměry...), tak musíme před Chaplinovým umem smeknout klobouk. A to právě i přesto, že z dnešního pohledu nám některé věci třeba přijdou nedokonalé. Tenhle film ale rozhodně v rámci podobných filmů nasadil laťku hodně vysoko. ~(4,1★)~ (17.01.2021)

Svetlá veľkomesta sú namilší Chaplinov film. Netradičná romantika, ktorá by dnes obtiažnejšie prešla (fyzicky handikepované dievča) od námetu po realizáciu. Niekoľko veľmi vtipných momentov a tradične kritika hierarchie spoločnosti a nastupujúcej finančnej krízy, aj keď bez ostrejších hrán. Humor je ale svojim spôsobom predsa najúčinnejší. V Chaplinovom podaní to pôsobí veľmi nenásilne. (03.06.2012)

Nechci být označen za bezmozkového imbecila, že si dovolím filmu s panem Chaplinem dát tak nízké hodnocení, ale tohle mi holt nesedlo. Jasně, je to víceméně tím, že jsem odkojen na "mluvících" filmech a touhle Chaplinovskou grotesní érou jsem těžce nepolíben a proto mi tohle bohužel nic neříká. Ovšem takový Kid (1921) byl pro mne příjemným překvapením, ale se Světly velkoměsta jsem takové nadšení nesdílel. Tohle mě paradoxně nudilo od začátku do konce. (27.07.2017)

Mám slabosť pre staré filmy ale zrovna nemé grotesky s 30´s rokov nie sú to, čo by som denne vyhľadával. Zopár som ich videl ale skôr to bolo iba pre historické účely a boli to zvyčajne iba nejaké prelomové či zásadné kúsky alebo iba avantgarda... Salvádor Dalí a spol. Na moje prekvapenie tento nebol vôbec zlý a niektoré vtipné scénky sú, povedal by som, doteraz vtipnejšie ako hociktorá plytká Hollywoodska komédia. Naozaj, fakt, vážne. Pri niektorých Chaplinovych gagoch som sa úprimne zasmial. Snímku som objavil v 250 najlepšie hodnotených filmoch na stránke IMDB. City Lights sa vyšplhal na nejaké 30 miesto, čo je dóóósť vysoko na nemý film. Pre mňa to ako celok rozhodne nefungovalo a kvázi dojemný ale naivný príbeh, teda vzťah zo slepou predavačkou kvetou, ma míňal míľovými krokmi, ale musím uznať, že Chaplin svojou hrou presne vedel čo robil. Všetky tie presné pantomíma, symbolické pohyby, ktoré mali znázorňovať nejakú nehodu, fungovali na milión percent, podával to neskutočne, ako pán. Scénka v ringu. kde doslova vymlátil jednému hromotĺkovy mozog z hlavy, bola neskutočne vtipná. Alebo záchrana milionára pred samovraždou pri ktorej skoro sám prišiel o život. Na nej som sa teda riadne nasmial. Mal to on dobre premyslené... V tých rokoch sa museli v kinách ľudia váľať od smiechu. Ako vo väčšine nemých filmov, čo som videl, aj tu mi dosť prekážal neustále sa opakujúci hudobný doprovod. Zopár tém sa dookola opakuje a tým to končí, to ma po chvíľke vždy prestane baviť. Ale ináč príjemné prekvapenie. Bavil som sa. (18.06.2015)