Světla velkoměsta

Mnoho starých grotesek má jakési nezaměnitelné kouzlo. Světla velkoměsta mezi ně bohužel nepatří. Je to sice vtipné, ale z dnešního pohledu je film neuvěřitelně naivní a celé je to napěchované zbytečnou výplní. Mít film 40 minut a rozesmívat od začátku do konce, těžko bychom mohli protestovat, ale hodina dvacet je silně předimenzovaná stopáž. (05.02.2017)

Začína zvuková éra ve filmu a Chaplin přichází s tímto filmem,který je možná trochu opomíjený.Ano,za nejlepšími Chaplinovými skvosty ("Cirkus","Moderní doba","Kid","Diktátor","Světla ramp"))možná malinko zaostává,ale pořád je to Charles ve svém příjemném hávu a balení.Je to vlastně romantické komedie s prvky dramatu,kde je poslepováno několik opravdu vtipných scén a zasazeno do mírně kritického pohledu na život té doby.Několik scén je opravdu nádherných(večírek,boxerské představení)a budeme si je pamatovat navždy,stejně jako velmi jímavou a také velmi silnou rovinu filmu se slepou květinářkou(Virginia Cherrill je opravdu úžasně přirozená).Chaplin byl sociální a společenský kritik své doby,ale uměl při tom zamyšlení pobavit a rozesmát,jako málokdo jiný a jeho filmařství bylo příchodem zvukového filmu podrobeno opravdu těžké zkoušce,protože on byl především komik a příběh vyprávěl pomocí mimiky,gest a ztvárněním scén.Ano tenhle film je černobílý a němý,ale je velmi lidský,nápaditý a příjemný.Možná není tolik známý,protože není tolik zábavný,jako Chaplinovy slavnější kousky.Ano,chvílemi je to opravdu groteska trhající bránici a chvílemi drama,jak vyšité,takže ta mírná nevyváženost může někomu vadit,ale co chtěl Chaplin říct,je myslím jasné naprosté většině.Vzhledem k ostatním Chaplinovým kouskům dávám 85% a je to další příklad toho,jak i po takových letech nemusí film ztratit nic se svého filmařského kouzla. (18.10.2011)

Film není sice propastně špatný, ale mnoho Chaplinových kousků mě oslovilo mnohem více. Vtipný film není prakticky vůbec. Koukatelný se zájmem je snad pouze boxerský truel. Navíc si zde Chaplin zvolil ošklivou spoluherečku, na což v jeho filmech nejsem zvyklý. Omlouvám se otci kinematografie, ale více než jednu z toho prostě nelze vyždímat. Asi v polovině na mě navíc dolehl spánek. (09.01.2013)

JAMES - THE ROLLS ROYCE! WE'LL BURN UP THE TOWN!! Perfektní. Film sice obsahuje z pohledu dnešního spoustu klišé, ale tenkrát ty fórky prostě ohraný nebyli a spousta z toho přeci jen i dnes umí překvapit. Naprosto ultimátní scéna byla například ta, kde pan boháč jde do kabinetu s chlastem, ale před tím než ho otevře tak zahodí fotku své ženy a pak vyleje flašku Charliemu do gatí. To prostě nemá chybu. Celý film byl příjemný a chtěl jsem tomu dát 4 hvězdy a čau, ale uplně ta poslední scéna mě natolik dojala, že jsem musel dát plný počet hvězd. Slečna květinářka drží našeho tuláka za ruku a všechno jí to dojde. Hodně to chytá za srdce. (12.12.2016)

Přepsáno v listopadu 2019. Film Světla velkoměsta je velkolepé představení energií nabitého cirkusového klauna. Charlie Chaplin se tvrdošíjně postavil nástupu mluveného filmu usilovnou prací, zdokonalil a s důmyslnou pečlivostí pozměnil svá vlastní dřívější estrádní vystoupení i melodramatické toky pro záchvěvy emocí, aby sám sobě dokázal, že je stále schopen dosáhnout filmového úspěchu s pantomimickou zběsilostí cirkusového klauna. A Charlie Chaplin sklidil zasloužený potlesk. Cirkusový klaun je stále sarkasticky kousavý, přesto sociální kontrasty slouží především k efektnímu nasvícení jevištního parketu a k citovému zdůraznění shledání pro úplný závěr doznění. Cirkusový klaun je v dobré fyzické kondici, předkládá rozpustilost ve složených obrazcích dokonalé koordinace a taneční choreografie čar pohybů. Ta artistická zvukomalebnost našla estetický soulad řádu, vynalézavost s přizpůsobivostí jsou vhodnými společníky k dosažení stavu upřímné radosti ze života. Cirkusový klaun se vyznává z přebytku něhy a rozdává rozkvetlé košíky z lásky. Středem rozvášněně žádostivých hrátek je Charlie, toulající se nerozvážně v životních touhách. Je nuzným básníkem na bujarých hostinách smetánky, je i nestandardním manuálním pracovníkem, je soucitným dobrodincem, je ušlechtilým ochráncem a rozněžnělým romantikem. Cirkusový klaun se odrazil ke svému životnímu výkonu a v soustředěném transu předvádí dokonalé tvary piruet a poetické zákruty pocitů. Důležitou postavou je mladá květinářka (zajímavá Virginia Cherrill), slepá dívka s křehkým úsměvem čisté nevinnosti. Romantické vzplanutí ctí povznášející romantické ideály a nevznáší žádné osobní nároky. Radost ze života je odzbrojující. Významně kontrastní postavou je bohatec (zajímavý Harry Myers), čerstvě opuštěný nevěrnou manželkou. Alkoholické zatmění mysli je bezstarostně otevřené a vděčné svému zachránci života, leč střízlivost si potrpí na důstojné ceremoniály a třídní realitu. Z dalších rolí: stará a dobrotivá babička slepé dívky (Florence Lee), spolehlivý sluha bohatého pána James (Al Ernest Garcia), Charlieho urputný protivník za boxerskou slávou (Hank Mann), ctihodně důstojný starosta města v řečnickém projevu (Henry Bergman), párek loupeživých zlodějů (Joe Van Meter a Albert Austin, též v roli metaře a Charlieho spolupracovníka), chviličku vítězství užívající si boxer (Tony Stabenau), neúčinně pověrčivý černošský rohovník (Victor Alexander), s Charliem nespokojený vedoucí metařů (James Donnelly). původní Charlieho soupeř za boxerskou odměnou (Eddie McAuliffe), či trpělivý rozhodčí boxerského zápasu (Eddie Baker). Světla velkoměsta jsou k dokonalosti dovedným estrádním výstupem cirkusového klauna v choreografické souhře pohybu, v neutuchající touze po životě a také v něžnosti překypující melancholické poezii života. Obdivuhodný filmový výtvor v klaunské neposednosti snění! (30.07.2010)