Jeho veličenstvo Minor

To bolo teda psycho, kde na taketo filmy ludia chodia? Velmi by ma zaujimalo, ci reziser nebol pod nejakym vplyvom drog, pretoze normalny clovek by taketo nieco do sveta nevypustil. Vsetky postavy vo filme boli uletene a hlavne ten Satyr bol pekny perverzak, ked si to rozdaval zo stromom:))) A o tom chlapikovi, ktory vyrastal medzi prascami ani nehovorim. To bol pekny magor, ako aj ostatne postavy vo filme. (08.11.2011)

Co to kurva mělo být??? Debilita a stupidita si v tomto "skvostu" pana Annauda podávají ruce. Nemám nic proti takovým filmům, pokud je v nich hravost, vše je vyváženo a divák se baví (jako já s Rrrrrr!!!!). Ale tady to rozhodně není a Minora bych bezváhání nechal sežrat hladovým křečkem a toho satyra (to jsem od Cassela nečekal) bych fofrem poslal do kláštera ať tam do zadečku prcá pedofilní fáterníky. (20.04.2010)

Tenhle film určitě není vhodný pro děti, u jeho sledování jsem ale přemýšlel nad tím, proč je jako druh trestu u nás velice rozšířený zákaz televize. Myslím, že kdyby rodičové svým ratolestem místo zákazu sledování TV, dali příkazem nucené vejrání na nějaký podobný výtvor, tak děti sekají latinu. Jen nevím, v jaké šíři by je to odrovnalo po psychické stránce.Trošku nechápu, jak se ve filmografii Jean-Jacques Annauda tohle vzalo, očividně se na něm podepsalo 7 let v Tibetu a období války s Nepřítelem před branami. Ale tak každý máme nějaký ten sen a jestli Annaudovým snem bylo natočit film o týpkovi s obřím falusem, který měl poměr se sviní, do které se patrně převtělila duše jeho matky, a který se nechá přefiknout od kozla, tak mu fandím. Prvních asi 30minut nebylo překvapivě tak hrozných, docela jsem se i bavil a to nejen kvůli scéně, kde Melánie Bernier předvádí své rétorické umění, zbylá část šla bohužel na úkor bezva houbičkový párty, kterou si filmový štáb musel uspořádat.. (15.07.2014)

Myslím, že Annaud si mne ruce a zvláště by asi by spokojen při čtení některých zdejších příspěvků. Může to být výlet na tripu, pro mě je to ale spíš zcela chtěná a dozajista racionálně vytvořená záležitost. Jako taková sice přísná měřítka stejně nesnese, ale cosi mě nutí trochu to přeci jen ocenit. V podstatě nejde o nic jiného nežli o trochu ujetější filozofování, které má k serióznosti daleko jako lidstvo k Proxima Centauri, ale jak jsem již zmínil, domívám se, že jde cílený záměr. Annaud zdá se, si chtěl udělat tak trochu srandu ze všeho okolo sebe, z historie filmu, mnoha jiných věcí, lidí a v neposlední řadě i sám ze sebe. Párkrát jsem se od srdce zasmál, ačkoliv způsob zde užitého humoru není mým oblíbeným. Chápu, že to mnohým nevoní a nikdy nebude. Annaudovi je to stejně jedno. (27.03.2010)

Koukám, jak se někteří hodnotitelé s jezuitskou vervou snaží rozcupovat tento poeticky barvitý příběh. Ano, jsou v něm používány postavy z mytologie (Casselův Pan je opravdu božský), ale se stejnou nadsázkou, která nás provází celým dějem. Jsem rád, že nikdo nepoužil slovo klišé (velmi oblíbené hodnotítko) - tento film je opravdu originál se vším všudy. Všem, kteří ohodnotili Annaudovo dílko odpadem, nezávidím jejich vztah k fantazii a přeji jim hodně kliš(k)ovitých veleděl. (04.12.2011)