Jeho veličenstvo Minor

Po vpádu Dórů do Řecka (ca. od 12. století př.n.l.) nastává období temna (již ve smyslu nedochovaných zpráv), Scénárista Gérard Brach (a zřejmě i Annaud sám) v něm vidí období, kdy rozdíl mezi zvířaty (včetně mytických) a lidmi nebyl až tak velký, a sexuální aktivita nebyla tak rozlišena jako dnes (i když tehdejší praktiky rozhodně nevymizeli). I po přečtení místních příkrých odsudků se mi film jevil mýtotvorně zábavný (řecká mytologie - na rozdíl třeba od indické - mi nikdy příliš nesedla), dokonce i napínavý, a v podstatě mi vadila jen čeština, se kterou jsem si zde nevěděl rady. Pozn. 1: Pojmout film i jako politicku satiru asi také není od věci. Pozn. 2: Gheorghe Zamfir měl určitě radost, když zjistil, jaké má skvělé předchůdce. (28.12.2017)

ehm....... co to jako bylo? Buď je ten humor tak inlegynetální, že na něj nestačím, nebo asi budu muset přejít na těžší drogy, bo travka na tohle nestačila. Jediný na co se tam dalo dívat,tak na kozičky tej roztomilej brunetky. Jinak je to jen reklama na řiťopichy a zoofily. Nic než odpad si to nezaslouží (30.01.2017)

Můj oblíbený režisér mne tentokrát dost překvapil. Tenhle film je opravdu hodně náročný. Musí být hodně trnem v oku pro všechny, kdo si myslí, že dnešní člověk je vrcholem stvoření či konečným cílem evoluce... ale já si při sledování postav ve filmu položil otázku - v čem se vlastně liší od valné většiny těch, které potkávám denně na ulicích? Jak se lidé změnili? Jsou ti, které ve filmu vidíme, natolik odlišní a jsou horší než dnešní společnost? Annaud je na své diváky náročný. Rozhodně netočí filmy pro to, aby prvoplánově pobavil, spíše chce po svém divákovi, aby taky něco pro pochopení filmu udělal - aby nad ním přemýšlel... a to podle zdejších hodnocení očividně bolí. Po shlédnutí filmu jsem dal 4 hvězdičky. I já se rád nechávám filmem bavit a i když musím přemýšlet, chci být výsledkem přemýšlení potěšen... když jsem ale psal komentář, uvědomil jsem si, jak skvěle mistr Annaud svou hru rozehrál... a hodnocení jsem musel změnit. A rozhodl jsem se, že si film pustím ještě jednou. Za pár dní, až se trochu zklidní mé emoce a budu schopen snad lépe vnímat to, co chtěli autor i režisér vzkázat divákům. Zajímavé komentáře Aelita a VictorMartel. (30.06.2013)

Na to, že to je fantasy nebo pohádka nebo co, tak je tam moc sexu, ztopořenejch falů, odhalenejch koz, šukání do zadku, možná i zoofilie a honění, prasáren, vyměšování, potu a prdění. Znám lidi, kterejm by se to líbilo hlavně kvůli tomuhle, ale pro děti to teda není. Tak pro koho to je? Každopádně je to zajímavej počin a nevim, co si o něm mám myslet. Cassel, napůl kozel nebo osel, ošukal mu prdel, prachsprostě ho vojel. A nevim proč, ale mistama mi Minor připomínal Roberta Downeyho jra. A když se tam pak objeví vestálka jak z klipu Windowlicker od Aphexe Twina, tak už se musim jenom smát. Ae jinak to bylo trochu dobry... a hodně divny... A druhej českej název "Doba kamenná" je velmi, ale velmi idiotskej!!! Nevim, proč se Jean-Jacques Annaud snížil k takové fušeřině. Tim mě dost zklamal, protože ostatní jeho filmy mám docela rád. (05.12.2012)

Jeho veličenstvo Homo Sapiens. ___ V roce 2004 sedmasedmdesátiletý Gérard Brach, který již byl nemocný a postupně ztrácel schopnost mluvit, poslal Annaudovi svůj scénář. Jak píše na svém blogu Annaud, rozhodnutí natočit tento film k němu přišlo, když se procházel po zahradě a pozoroval starou jabloň, která již léta nekvetla, ale to jaro se najednou celá osypala květy, takže na podzim se sklidila nebývalá úroda. Annaudovi to připadlo jako poslední labutí píseň stromu – poslední výlev životních šťáv, poslední zbláznění a vzdor proti pravidlům přírody a smrti. „Labutí píseň“ ovšem nemusí být jen tklivá a krásná, ale může mít i pomyslnou podobu vztyčeného prostředníčku nebo jiného mužského orgánu. Jestli se někdo domnívá, že scenárista a režisér neměli již co říci nebo že jim došel rozum, ten si nejspíše ještě nedokáže představit, jak se takoví lidé dokáží vysmát smrti do tváře. Tento příběh odkazuje na mnohé známé antické myty, ale přitom je převrací naruby a bourá jejích velkolepost. Je to iracionální, originální, pohanský a naprosto volný film, který ukazuje člověka ještě nekultivovaného technickou a filosofickou civilizací – člověka žijícího mezi duchy, zvířaty a přírodními bohy, kterému jeho vlastní velikost ještě nestoupla do hlavy a který ještě neprohlásil, že Bůh je mrtev. A jak se ukazuje, tato přírodní necivilizovaná podoba vůbec nevoní divákům, kterým v ostatních případech vůbec nevadí lidská zvířeckost na plátnech kin a TV obrazovkách. Zřejmě proto, že tato zvířeckost je „kultivovaná“ na rozdíl od pohanské nespoutané sexuality a slušně řečeno nevychovanosti hrdinů Annaudova filmu. Navíc kdo očekával komediální zábavu, zjistil, že tento film jako komedie moc nefunguje. Film je podobenstvím zhuštěné evoluce člověka, jeho pocitů, citů a emocí – narození, pudy, poznání sebe sama, rodina, přátelé, láska, vášeň, majestátnost, opojení mocí, záludnost a lstivost, šílenství, pád, přiznání, smrt, osamělost, poznání světa, mýty. Agrese, nekontrolovatelnost, vypočítavý egoismus na jedné straně a mravní hodnoty, přání porozumět svému chování i citům jiných lidí na straně druhé – člověk mezi zvířetem a ideálem. Pod „hnusným“ primitivismem filmu se skrývá tragičnost a hloubka marnosti hodná antického dramatu. Král, který je nahý. Lidský červ, který je roven bohům. ___ V roce 2006 čtyři dny po začátku natáčení filmu scénárista Gérard Brach zemřel ve věku 79 let. Zřejmě v naprosté senilitě a úplném rozkladu civilizovaného lidství. Nebo jsou i jiné názory? (19.04.2011)