Moderní doba

Vlastně jsem byla trochu zklamaná. Film se skládá ze dvou nesouměrných částí. Záčátek se rozjíždí na plné otáčky. Při jeho sledování jsem měla pocit, že jde o komediální verzi Metropolisu. Mrazivý i legrační pohled na svět, ve kterém jsou všichni sledováni a zrobotizováni. Bohužel jen ta první půle je geniální a nadprůměrná. Druhá a delší část patří ke klasickým tulákovým dobrodružstvím a je "pouze" průměrná, ikdyž v rámci Chaplinova vysokého standardu. (28.01.2004)

Chaplin si vždy dokázal vybrat vhodná témata s humánním poselstvím. Jeho MODERNÍ DOBA je jeden z filmových milníků. Možná jeho nejslavnější film. Nelidské zacházení s továrním zaměstnancem, kdy je na člověka pohlíženo jako na stroj a s tím spojený morální úpadek společnosti, je prvkem provázejícím lidstvo od průmyslové revoluce přes velkou hospodářskou krizi až po současnost. Když lidská pracovní síla nemá žádnou kapitální hodnotu, ztrácí člověk i svou lidskou hodnotu? To je trochu filosofická otázka a není se co divit, že Chaplina často obviňovali, že je komunista. Chaplin ale ve skutečnosti není žádný levicový revolucionář. Jeho filmy mají hlubší poselství, a kdo je sleduje pozorně, musí to vědět. Chaplinovy postavy jsou nositeli opravdových lidských hodnot. Nepodstatné uměle vytvořené hodnoty přezírají s komickým nadhledem. Poselství filmu mluví jasně. Naděje člověka umírá poslední. Film je tradičně obohacen romantickou linkou, spojenou se spřízněním lidských duší, v neklidném a nepřátelském světě. Chaplinovo taneční číslo se zpěvem je báječné. 88% (19.12.2011)

Skôr, než sa na pultoch kníhkupectiev objavilo Orwellove 1984, prišiel so svojou víziou ostro sledovanej pásovej výroby a kolektívnej práce v jednom veľkom ľudskom stroji Charles Chaplin. Modern Times možno interpretovať ako parafrázu na jeho ťažký súboj s nastávajúcou érou zvukového filmu, ktorá hrozila rázne ukončiť jeho kariéru. Chaplin sa však tak ľahko vzdať nemienil a žáner nemej grotesky ešte nejakú chvíľu neopustil. V tomto filme však už učinil prvé kroky smerom v ústrety diváckym túžbam a podujal sa experimentovať so zvukom, ktorý učinil nosným prvkom niektorých pasáží (i nehumorných). Mimo línie, kritizujúcej automatizovaný priemysel, na ktorý dohliada z obrazovky "Veľký brat", šéf továrne, a s ním narastajúce problémy - spoločenské nepokoje, nezamestnanosť, násilie v uliciach, lúpeže, vražda - má film výstavbu charakteristickú pre Chaplina. Jeho Tulák sa opakovane dostáva do konfliktu so strážcami zákona, je zatiahnutý do neželaných situácií, zamiluje sa do krásneho dievčaťa a nechýba ani scéna s tanečno-speváckym číslom na večierku. Predsa však majú Modern Times omnoho väčší význam, než väčšina jeho tvorby do polovice 30. rokov a sú v mnohých ohľadoch iné. Predovšetkým sú však nadčasovo zábavné a ich myšlienky sú stále aktuálne. Ako ilustrácia môže poslúžiť pasáž, v ktorej je Tulák pre pomoc pri vzbure väzňov prepustený, ale vonku prebiehajú štrajky a demonštrácie, zúri hlad a chudoba. Jeho jemne filozofická otázka preto logicky znie: "A nemohol by som tu zostať?" Nie, Charles, nemému filmu odzvonilo, je čas posunúť sa ďalej. I keď to tam vonku, vo svete zvukov a neustáleho hluku bude ťažké, ty to zvládneš. 90% (03.12.2014)

Díla, který vznikala na přelomu němé a zvukové éry jsou převážně podivnými, obtížně koukatelnými hybridy. Kvalita i takových snímků jako je Vrah mezi námi je podrývána mizernou prací se zvukovou stopou a rozdělením mluvených a nezvučených částí, které je ne nepodobné předpokládanému nasycení vesmíru hmotou. Moderní doba je vlastně podobným křížencem, ale díky tomu, že vznikla v době kdy se němé snímky už dávno netočily, je křížencem poučeným. Byť je na dialogy skoupá a většina se jich odehrává v mezititulcích, Chaplin pro ni zkomponoval vynikající doprovodnou zvukovou stopu, která se skládá z diegetických hluků a nediegetické hudby. Neméně podstatné je, že je nafutrovaná vynikajícími gagy (zfetovaný tulák v base, prezentace jídelního stroje...), které nepůsobí dojmem stokrát opakovaného. Velmi čitelný se jeví i sociální komentář, který se promítá i do nekonaného happy endu (byť se takový přímo nabízel). Z hlediska vyprávění obrazem se pak jedná o Chaplinovo opus magnum. Gejzír vizuálních nápadů v továrně na začátku filmu, mluví za vše. (23.09.2011)

Můj první Chaplin. Příběh poskládaný z pantomimických skečů, který jsem měl po 10 minutách chuť začít přetáčet. Ale vydržel jsem a i jsem se někdy usmál a jindy se spíš nudil. Němý film není moje gusto (10 minut grotesky je fajn, ale poskládat z ní celý film, abych udržel pozornost, to snad nejde), naštěstí ho držela nad vodou hudba. Hodně mě zaujala Chaplinova partnerka – nevím, jestli to bylo její tváří, vlasy nebo šaty, ale na rozdíl od dobových hereček působila jak z dnešního filmu. # [viděno: monitor, 2.0->5.1] # příběh 6 | hudba 7 | humor 3 | akce 2 | napětí 1 | pustil bych si znovu 4 (01.09.2012)