Moderní doba

Fakt som si myslel, ze po tolkych rokoch, co som videl naposledy Chaplinove filmy, ze sa budem len tisko a znudene usmievat, avsak velmi som sa mylil. Chaplin je aj dnes tak skvely, ze som sa s chutou a nahlas zasmial na mnohych scenach. Jakmile sa tam objavila nejaka scena, kde nebol Chaplin, uz mi tam chybal a nemohol som sa dockat, kedy konecne pride na scenu. Tie jeho gagy proste nemaju chybu a preto patri na tu dobu ku kralom komedii. Napriklad sceny vo väzeni, kde sa citil ako prasa v zite a zrazu mu riaditel väznice oznami, ze moze ist na slobodu a Chaplin sa ho pyta, ci by tu nemohol zostat, ze vsak tu mu je dobre, ma jednoducho rozosmiala a je tam toho viac, nez dost. Nikdy nezabudnem na jeho srobovanie v extremnej rychlosti akychsi vyrobkov v tovarni :-)... 12.12.2009 ______ Charles Chaplin - (Robotník v továrni) +++ Paulette Goddard - (Uličníčka) +++ Henry Bergman - (Majitel kavárny) +++ Tiny Sandford - (Big Bill) +++ Chester Conklin - (Mechanik) +++ Hudba a produkcia: Charles Chaplin +++ (12.12.2009)

Pro mě osobně trochu hůře stravitelné. Méně konzistentní než The Kid, občas jsem si uvědomoval naivitu tehdejší sociální kritiky, v některých okamžicích jsem si říkal, že je Chaplinova "nešikovnost" v nových zaměstnáních přehnaná (pokud to ale budu chápat jako sled groteskních scének, pak ok). Tolik negativa. Na druhou stranu geniální scény člověka ve stroji, člověka krmeného automatem, bruslení v obchoďáku nebo chaplinův zpěv. Také závěr, který film poněkud zvedl a Paulette Goddard, která dokázala být Chaplinovi rovnoceným partnerem. Některými lidmi kritizované prvky němé éry mi v tomto filmu vůbec nevadily. (17.07.2011)

Skvělé gagy a scény (naprosto skvělé ježdění na kolečkových bruslích ve 3.patře obchodního domu, kde chybí zábradlí; nechtěný odchod z věznice, ...), samozřejmě nechybí sociální podtext, který mi ale bohužel místy do děje 100% neseděl. Ale i tak jde o skvělou pohodovou podívanou, u které se (alespoň já) zasměju několikanásobně víc, než u většiny komedií vznikajících v dnešní době. (16.11.2005)

Chaplin byl geniální v tom, že ať dělal cokoliv, vždycky uhodil hřebíček přímo na hlavičku. Ryze autorským způsobem si přisvojoval širší témata, ať už se jednalo o modernizaci (Moderní věk), nesvobodu (Diktátor), chudobu (Kid), či obětavou lásku (Světla velkoměsta). Pokaždé to dopadlo skvěle. A co víc, jeho pohled na svět byl (je a bude) vždy nejen vtipný a satirický, ale také hluboce lidský a neuvěřitelně povzbudivý. (07.10.2016)

Když jsem na tom byl, v rámci projektu 100 v kině, někde za půlkou jsem usnul a probudili mě až lidé odcházející z kina. Sváděl jsem to na únavu. Když jsem si to teď pouštěl doma, usnul jsem na takřka tom samém místě. Naštěstí jsem se probudil dříve. Takže to asi únavou nebylo. Faktem je, že by se mi celý film mnohem více líbil jako série samostatných jednotlivých scének, protože je nesporné, že než jednolitým dějem je slepencem jednotlivých scén, které na sebe zase až tak moc nenavazují. Mnohé ty scény jsou výborné, vždycky mě dostane hned úvodní prostřih na stádo ovcí a lidí vystupujících z podzemky. Robotická dřina u pásu, krmící stroj, jízda na kolečkových bruslích - naprosto výborné se sociálním kontextem. Jenže někde za půlkou jsou některé scény docela nudné a zbytečné (krmení předáka uvězněného ve stroji, některé části z vězení a dokud nezačne Chaplin zpívat, tak i restaurační). Nejradši bych zvlášť hodnotil jednotlivé úseky filmu než film jako celek, protože takhle mu musím dát pouhých 3,5* (08.03.2013)