Pan Verdoux

Že má Charlie Chaplin ve filmografii i černočernou komedii, navíc podle skutečné osoby sériového vraha, bylo pro mě velkým překvapením a byl jsem docela zvědavý, jak se s tímhle tématem popasoval.  A dostalo se mi vtipné a elegantní, vesměs konverzační, komedie, kam "mistr tulák" a filantrop v závěr u opět propašoval morální poselství, tentokrát  vcelku ostře kontrastující s jeho jinak amorální postavou. Nicméně ano, osobní  krize plodí "malé" masové vrahy, velká společenská ty velké, s tím se nedá příliš polemizovat, má zase recht, ten pán se slušivým kloboučkem, ostatně jako vždy.  Mimo Chaplina tu pak zazářila i Martha Raye a scény s její nesnesitelnou ukecanou postavou byly pak největší ozdobou už  tak povedené především šarmantní komedie. Čtyři kytice růží pro dámu... (04.07.2021)

Charlie Chaplin opět dokazuje, jak moc je tenká hranice mezi komedií a dramatem, v tomhle případě skutečně krutým dramatem. Co je ještě zajímavější, to je skutečnost, že on vytvořil postavu vraha a přitom je to on, kdo je celou dobu neodolatelný, a to i v naprostém závěru, nebo vlastně v něm především. Ta slova, která pronáší, mu prostě věříte. Není proč nevěřit, on má pravdu. (06.10.2014)

Ciernocierna komedia na pomedzi thrilleru. Podla nametu Orsona Wellesa natocil Charlie Chaplin kusok, ktory by ohuril aj keby nemal nic ine dobre ako titulnu postavu, ktora je proste uzasna (a uzasne zahrana). Nastastie je tam toho skveleho dost vela. Vyborna vec, ktorej nechyba napatie, presah a najma ten ciernocierny humor. 10/10 (15.04.2020)

Kritikou ve své době velmi chladně přijatý film. Ačkoli se běžně řadí mezi Chaplinovi nejsilnější snímky, osobně mám s tímto dílem značný problém. Vkládání komických scén do krutého dramatického příběhu občas působí jako černý humor. Jde ale o humor poněkud trpký. Chaplin vtělil postavě Verdouxe komický rozměr. Člověk by i přál tomu nešťastníkovi úspěch a záchranu, jako se stalo minulým Chaplinovým postavám. Ale sériový vrah nemůže být nikdy kladným hrdinou, ačkoli lze vnímat lidský rozměr jeho osobnosti nebo beznaděj jeho chování. Tradiční lidský rozměr Chaplinových hrdinů zde stojí v ostrém kontrastu s 15ti vraždami ze zištných důvodů. Konečné moralizování a antimilitantní postoj tak v celkovém kontextu nepůsobí jen nevěrohodně, ale i pokrytecky. (31.08.2014)

Po hlbšom plošnom zhodnotení nemôžeme Verdouxa a tuláka akokoľvek zrovnávať. Áno, sú tu isté gagy a vystupovanie, ktoré majú komický nádych tak, ako ich tvorca vždycky expresívne uplatňoval, ale to iba z diaľky. Ďaleko viac pripomína hitchcocovský maniakálnu osobnosť, ktorá má taký nonšalantný šarm, že zamaskuje aj tých najpodlejších sériových vrahov. Noirový námet je však stále podaný s grotesknou scénickou súčinnosťou a vytvára magickú atmosféru prízemnosti a vážnosti látky. Málokomu sa to takto podarí skĺbiť dohromady. (02.03.2020)