Kočka na rozpálené plechové střeše

Richard Brooks nedokáže tak elegantne zakryť divadelný pôvod ako napríklad Wilder, Wyler alebo Nichols ( ale možno je to iba preto, že film ten je farebný) takže som mal pocit, že sledujem priamo divadelnú hru a nie jej filmovú adaptáciu. Ale to je jediná vec čo tomu môžem vyčítať. Text aj príbeh sú samozrejme parádne a Newman s Taylorovou patrili ( neznášam v týchto prípadoch minulý čas) k najlepším hercom akých kinematografia mala a obaja to potvrdzujú na sto precent. Aj napriek tej divadelnosti veľmi odporúčam 9/10 (20.03.2015)

Ta pochopitelná, ale mě přesto nepříjemná divadelnost, mi celou první půlku lezla na nervy - zvlášť když přecházela až v přepjatou teatrálnost, kdy jsou nepřirozeně vyčištěné, přespříliš zinscenované a vždy dokonale vypointované promluvy podporovány údery blesků a hromobitím. Až Newmanovo "prokecnutí" tátovi mě vtáhlo, protože s tímhle silným motivem v zádech (kdo by se těšil na smrt) může Brooksovo drama skvěle vygradovat. Takže stále živé dílko. (15.11.2005)

Tenhle americký Jih musí být hrozné místo k životu. Vůbec si nevzpomínám, že by se tam někdy odehrálo něco veselého. Stará dobrá záměna kufrů nebo osob nebo něco takového. Ne. Vždycky jen duchamorná dramata rozpadajících se vztahů, alkoholismu, násilností nebo rasových nepokojů. Kočka na rozpálené plechové střeše Tenneseeho Williamse naplňuje první dvě témata. Liz Taylorová (ve výborné formě, kam se hrabe Kleopatra!) se snaživě pokouší zachovat iluzi šťastného manželství a vlákat zpátky do svých tenat rezignovaného Paula Newmana. A to jen proto, aby se despotický "taťka" Burl Ives nezlobil... Jižanskou mentalitu do smrti nepochopím a málokterý z těchto filmů u mě překročí hranici 60% (22.03.2006)

Oh, what a over dramatic story. Myslím, že tak užvaněný film jsem dlouho neviděla:) Přišlo mi to něco mezi laciným televizním dramatem, jihoamerickou telenovelou a syrovým rodinným drama o odkrývání nevyslovených pravd a křivd. Elizabeth Taylor je nádherná žena, takže mi ani ty její polo hysterické výlevy nevadily:) Dalo by se říct, že snímek se skládá ze tří částí. V té první jsou naše sluchy otupěny neustálým přívalem řečí Liz Taylor. V té druhé se nacházejí zbytek osazenstva večerní slavnosti a jejich dohady a obviňování. Této části vévodí zejména "Big Mother", Judith Anderson, která je zrovna tak užvaněná, jako její dcera:) Poslední část je pro mě asi tou nejzajímavější a nejlepší. V ní se odehrávají hovory mezi Paulem Newmanem a jeho tatíkem, za občasného přispění Liz, která v těchto chvílích reaguje docela klidně. A ačkoliv se divák vlastně nedozví, co se tehdy mezi těmi třemi vlastně stalo a jak to bylo s Brickovým kámošem Skippem, pozorný divák, který si zde pročetl zajímavosti, se jistě dovtípí. (31.03.2013)

Když není Brick gay, o čem to vlastně je? To byla moje první myšlenka, ale není to vůči filmu tak úplně fér. Je to o hercích. A mamka, taťka a Kočka byli fantastičtí. O Newmanovi se nemůžu rozhodnout, přijde mi, že s povahou té postavy strašně bojuje a ve výsledku nemá koule na to být slaboch a zbabělec. Mám dojem, že už jsem to psala i u jiného filmu, ale škoda, že to nevzal dříve oslovený Montgomery Clift. (27.03.2024)