Reklama

Reklama

Ovoce stromů rajských jíme

  • Belgie Nous mangeons les fruits des arbres du paradis (více)

VOD (1)

Obsahy(1)

Po úspěšných Sedmikráskách (1966) uvedla Věra Chytilová další složité podobenství, tentokrát s ambicemi vyjádřit nikoli jen společensko-kritické, nýbrž i filozofické myšlenky. Obrazově vytříbená úvaha o pravdě a lži vychází z biblické symboliky, konkrétně z příběhu Adama a Evy. Hlavní hrdinka Eva, která s manželem Josefem tráví čas v luxusním penzionu, se začne zajímat o tajemného svůdce Roberta. Josef je k jejich koketování, ale i k jiným věcem slepý. Žena podle různých náznaků postupně zjistí, že Robert je sériovým vrahem žen. Navzdory jeho lstím se jí podaří zachránit si život, avšak pochopí, že někdy je lepší pravdu nikdy nepoznat...
Silně stylizovaný příběh natočila Chytilová podle scénáře, na kterém spolupracovala s Ester Krumbachovou. Ta vtiskla filmu nezaměnitelnou tvář i jako výtvarnice. Divácky velmi náročné dílo překypuje obrazovou symbolikou; film nasnímal manžel Věry Chytilové Jaroslav Kučera, jeden z našich nejlepších kameramanů. Složitá, takřka operní struktura vyprávění je zvýrazněna hudbou Zdeňka Lišky, která zní prakticky pod každou replikou. K biblickému motivu Adama a Evy se Chytilová neúspěšně vrátila ve filmu Vyhnání z ráje (2001). (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (89)

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Já říkám pravdu!" "To nevadí! Jsme přece přátelé!"                                                                                                              Jsem konsternována!! Zatím nejlepší film od Chytilové, který jsem viděla Odvážná kompozice plná sueralistických obrazů, podkreslená magickou taktovnou Zdeňka Lišky. Je to s podivem, že mi toto dílko tak dlouho unikalo! Madam Chytilová zde potvrzuje svou teorii, že děj je pouze úlitba divákovi, režisér ho nepotřebuje. Fascinující! ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Ovoce stromů rajských jíme: nejvhodnějšími přívlastky pro druhou spolupráci trojlístku Chytilová - Kučera - Krumbachová jsou abstrakce a symbolismus (tedy nikoli surrealismus). Pravda, o ni tu vlastně běží. Pravda nám může zůstat utajena, můžeme ji nazřít, zjistit, vypátrat, odtajnit, ale také ji můžeme skrývat, ignorovat, nebo dokonce odmítnout. Pravdu je možné kriticky zkoumat, nebo též bezvýhradně přijmout jako mýtický obzor a základní strukturu našeho bytí. Pravda může být rovněž zakazovaná a trestaná, potom však již po získání zakázané pravdy není možné vrátit se zpátky do rajského, blaženého stavu nevědomí, neznalosti. Biblický motiv je zdůrazněný, zaznamenat však lze taktéž Carrollovu Alenku. Neodpustím si připomenout Eliadeho poznámku: biblické zobrazení ráje je modifikací starších mezopotámských mýtů, z čehož vyplývá, že had nebyl svůdcem ani ďábelským zmocněncem, nýbrž úspěšným strážcem stromu života, tedy člověk byl neúspěšný při iniciační zkoušce, potřebné k získání nesmrtelnosti. Podmanivou silou působící vizuální stránka filmu je umocněna atmosférickým tlakem hudebního prokreslení Zdeňka Lišky i příhodně zvoleným prostředím. Hlavním protagonistou hrátek okolo pravdy je Eva (Jitka Nováková). Pozadu však nezůstává ani svůdce - had Robert (Jan Schmid s hlasem Jana Klusáka) či Evin manžel Josef (Karel Novák s hlasem Josefa Somra). Vztahy, láska, nevšímavost, nevěra, lži, svádění, důvěra, strach, chvění, zklamání, barvy. Kde je však pravda? Kdo má pravdu? Kdo je svůdce a kdo sváděn? Komu lze věřit? Kdo lže? Kdo se přizná? Milujeme, a přísaháme, též zrazujeme a ničíme. Červená je barvou vášně a touhy, ale také krvavého zločinu. Abstrakce a symboly všude kolem a do toho se vrývá na povrchu i do hloubky a vším rezonuje pojem pravdy. Pravda, toužíme po ni a bojíme se jí. Doba byla taková, že se významových rovin s pravdou nabízelo samo několik. Pravda uvnitř i vně, pravda týkající se lidských vztahů i politicko-společenských doktrín, pravda niterná i ta univerzální, pravda bytostná a stálá i pomíjivá, pravda subjektivní i těch druhých. Zjištění a zajištění pravdy navždy mění svět, i když je to pravda mizerná. Ovoce stromů rajských jíme: abstrakce a symbolismus získaly ve filmu novou dimenzi. Osobitě ojedinělý a originálně stylizovaný (a to po všech stránkách) filmový požitek! ()

Reklama

Crawler-D 

všechny recenze uživatele

Kamerová a hudební práce vykonaly na tomto snímku hodně, neboť ačkoliv jsem vůbec nedokázal uchopit děj, právě vizuály mě strhly. Proč se všichni ty lidi chovají jako blázni? Proč, ačkoliv před chvilkou je Robert obviňován z vraždy, v následující chvíli všichni dělají jako že nic? To je věc, kterou nepochopím, každopádně za vidění to stojí. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Chytilová v nejlepší formě. Krásné, hravé obrazy, psychedelická hudba, náročná symbolika a opravdu netradiční herečka v hlavní roli, jejíž protivný hlas se nedá poslouchat, ale její výraz a pohyby čerpající z éry němého filmu jsou další devizou tohoto netradičního snímku. Musím říct, že mě ona (ne)herečka dokázala i na konci slušně dojmout. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Opět jedna experimentální hříčka (vyházející z filozofického podobenství, opery apod) v úvodu tu dokonce najdeme intro s citací knihy Genesis, bohužel celkově opět nepochopeno, dialogy přímo strašné, podobně jako u Sedmikrásek, si myslím že režisérka Cyhtilová musela bejt pod vlivem LSD:-) V hudbě tyto psychedelické experimenty můžu ale ve filmu mě naprosto nic neříkají a myslím si že se to ani nehodí. Umělecké klubové dílo, tedy jak pro koho, podle mě je to hodně o kompromisech, postojích atd. Samozřejmě že se film bude líbit všem možným avantgardistům ale těch je zas měnšina. Hodnotím tak jen vizualní stránku a Liškova vynelézavá hudbu. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v okolí mesta Doks. (dyfur)

Související novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama