Drátovat, flikovat

Viděno na VŠ semináři literatury jako materiál, který "se jinam nevešel", spolu s "Vodou čerstvosti" a "Všehochlupem". velká část komentáře se vztahuje obecně ke všem třem. Tak tohle je vážně vrchol! (tvorby, která využívá rozporu formy x obsahu k nalezení dalšího rozměru). Bezostyšné, ryze české, založené na prostotě = sprostotě (viz dřívější spojení "sprostý lid", chápu sprostotu jako část folklóru, "prostotu" našich předků...dnešní slovo "sprostý" má už přenesený význam), humorné (z plna hrdla), na hony vzdálené od braku (nebo na hraně?), v jistém ohledu geniální. Na co tvůrci pohádek (hl. večerníčků) "utáhnou" dětičky, to tady platí i na nás, dospěláky. Tento kousek má pro mě (s ohledem na zmiňovanou trojici) nejslabší animaci, naopak ale má silného Františka Filipovského. příběh a "poselství" samozřejmě v tomto kontextu nebrat doslova. (21.02.2012)

Lechtivá pohádka co přijde vhod až budete potomstvu svému vyvracet čapí teorii. Filipovského přednes je tak procítěný, až by jeden věřil, že by také zrovna nejraději drátoval a snad i flikoval. (24.02.2013)

Nečekaně přisprostlá historie o tom, kterak si mají slušní lidé vypomáhat. Příběh i forma jsou tak otevřené a průzračné, že musejí dostat každého. Na druhou stranu vyšší efekt se poněkud vytrácí, ale Filipovský je jeden z nejdokonalejších sprosťáků, jen se vzepřít! (12.03.2005)

Tohle se asi jako večerníček pro děti nevysílalo :) ...Nádherně namluvené Františkem Filipovským. (12.03.2005)

Pamatuji, jak jsem filmeček viděl začátkem osmdesátých v kině jako předfilm hlavního programu. Zatímco na ten celovečerní film jsem již dávno zapomněl, v mé paměti "Drátovat, flikovat" zůstal dodnes. Lidový humor s tou správnou mírou lechtivosti ve skvělém podání vypravěče Františka Filipovského a animací Zdeňka Smetany na motivy "poudačky" J.Š. Kubína. (22.07.2020)