Návrat

Ještě pořád se vznáším na obláčku emocí, nepopsatelných pocitů, které mě naprosto pohltily nejen po skončení filmu, byla jsem jich plná už od začátku. Návrat je postavený hlavně na hereckých výkonech dětí. Dvou bratrů, z nichž ten mladší předvádí skutečně impozantní výkon. Příběh o člověku, který se po dvanácti letech z nepochopitelných důvodů vrátí neznámo odkud a vezme své děti na 'výlet', mě fascinoval jako opravdu málo jiných věcí před ním. Ty úchvatné scenérie, podmanivost obrazu, hudba, která člověka povznáší a pomáhá mu uvědomit si, že právě emoce jsou na filmu to zásadní, co by člověk měl vnímat. Návrat je točený srdcem, v každém záběru je citít nadšení a láska.. (23.06.2004)

Asi nejsem sám, kdo po shlédnutí byl mírně řečeno v rozpacích, co Návrat vlastně symbolizuje, kde je jeho myšlenka. Herecké výkony jsou přesvědčivé. Obrazově jde o krásný film, který si i naprostý laik musí vychutnat. Dějově mně zápletka nepřijde ničím zajímavá, i když silné momenty se najdou, a o otci se vlastně nedozvíme téměř nic. Já osobně jsem milovníkem silných konců. Jsem zastáncem toho, že i když libovolný film nabízí celkem průměrný obsah, zajímavý konec ho může vyšvihnout mezi elitu. Naopak už o tom nejsem příliš přesvědčen a špatné konce dle mého mohou zničit celý pracně budovaný děj. Nechci tím říct, že konec Návratu je špatný, jen vlastně neukáže vůbec nic. Žádné rozuzlení, vysvětlení, nic. (26.06.2011)

Nejprve se musím přiznat, že po tolika ruských filmech protkaných mým životem, u kterých se dostavovalo veliké zklamání jsem ani nedoufal, že se z ničehonic vynoří nějaké dílo, které se bude od ostatních odlišovat. No, a to jsem právě teďka našel. Opravdu jsem nečekal že na mě ruský film může takto zapůsobit. Je to dobře natočené, scénář se vztahy přenesené na otce a syny, včetně jejich cesty a otcovo vynucování si respektu je uvěřitelný a pomalu budovaný od prvních minut co se objevil v domě. Herecké výkony jsou tu bezchybné, je vidět že si natáčení opravdu užívali. Dále musím vyzdvihnout pěknou přírodu, díky které se taky částečně podařilo na mě zapůsobit, je to totiž tím pádem věrohodnější. K tomu si připočtěte kvalitní práci s kamerou a výbornou mystickou hudbu, která přímo nutí k zamyšlení a vyjde vám snímek, který by neměl nikomu uniknout. Toto dílo se dá také brát z pohledu posledního zdokumentování Vladimira Garina, který bohužel krátce po natáčení tragicky zemřel. [9,5/10] (08.11.2009)

Ruská filmová nádhera na šest aneb překrásně lyrický road movie z prostředí matičky Rusy - zejména Ladožského jezera, o návratu otce (?) za svými syny a také psychologická studie jejich vzájemného poznáváni... Návrat je pořádně syrové drama, ohlodané až na samotnou kost - jakékoliv vedlejší děje a linky jsou zde naprosto zapomenuty, jakákoliv historie je zde zahalena tajemnem - a my diváci jsme tak postaveni na úroveň dvou mladých chlapců, hlavních postav snímku, kteří si svůj názor na kontroverzního otce musí postupně vytvořit sami. Ztotožníte se s jeho chováním nebo nikoliv? Krásou Návratu je jednoduše fakt, že Vám nikdo nenapoví. Vše je pouze na Vás. Po technické stránce se nedá vytknout snad nic - špičková kamera, úžasné lokace, perfektní scénař a hlavně bezchybná režie Zvyagintseva. To samé po platí o stránce herecké. Osobbně se mi z chlapců líbil více výkon Ivana (Ivan Dobronravov), ale to je možná i tím, že postupem času dostával Andrey (Vladimir Garin) méně prostoru. Co ještě dodat k téhle "perle"? Paráda pro oko, duši i mozek. 5* (01.05.2008)

Velice pěkný film, ne náhodou nafiltrovaný do chladného barevného tónu zmatku a nejistoty v dětské hlavě mladšího bratra (hlavní představitel jakoby z oka vypadl H. J. Osmentovi, ostatně hraje stejně výborně). Mám jen jedinou výtku; při sledování jsem si vzpomněl třeba na novozélandský Déšť. Ale bylo by možná nefér vytýkat tak hezky nasnímanému filmu podobnost s jinými neméně zajímavými kousky. (16.01.2007)