Český sen

Vcelku podnětný dokument ukazující sílu manipulace reklamy a marketingu. Je mi upřímně líto těch lidí, pro něž se chvíle strávené v supermarketu stávají nejčastějšími a nejvděčnějšími rodinnými okamžiky. Přinášejí jim zjevně naplnění a absolutně si neuvědomují, že se stávají jen otroky systému, jenž považují za jakousi múzu. Velmi bolestné. Snad jediné, co mi vadilo, byl jakýsi maník z reklamní agentury, jež se chtěl jistě obsáhle vyjádřit, avšak nezmohl se na nic duchaplnějšího než na to, že podstatnou část jeho projevu tvořila slova "prostě jako...", čímž mě už po několika sekundách začal slušně vytáčet:) Dostala mě dospívající dívka, která při jednom z rozhovorů, na adresu svých rodičů uvedla: "Jo, ale vy jste se mnou potom nechtěli jít do Orsay a Kenvela..." (23.09.2011)

Díky LFŠ jsem měl možnost slyšet na vlastní uši názory autorů filmu. Český sen podle nich není ani zesměšněním chamtivé povahy lidí, ani útok proti klamavým reklamám, ale pouhý pohled do reklamní branže, v němž každý má prostor vyjádřit se. Přesto dokument příliš lichotivě o reklamní branži a povaze části obyvatelstva nevypovídá (zaslouženě), spousta situací a scén tomuto dojmu nahrává, sálá z nich ironický a kritický podtón. Vždyť vidět např. utíkat nadržené konzumenty po louce vstříc domnělému supermarketu, nebo slyšet povídat šéfa reklamní agentury o tom, že Michelangelův strop Sixtinské kaple je reklamou na boha je zážitek vskutku neobyčejný :o) (01.08.2004)

S tímto projektem je často připomínána jedna jediná otázka. Proč to celé vůbec autoři natočili?! Vypovídá Český sen objektivně a celoplošně o české mentalitě? No tak na půl. Celá kampaň kolem Českého snu byla jednoznačně směřována na lidi s nižší kupní sílou - tzv. "lovce slev". Určitě tento film nevypovídá správně o češích jako národu , ale o určité sortě lidí. O lidech, kteří se chovají naprosto stejně ať jsou to Češi nebo třeba Španělé, či kdokoliv jiný. Já osobně se celkem dost pohybuji v prostředí marketingu i umělecké svéře. A můžu odpřisáhnout že +/- ti stejní lidé co přišli na Český sen by přišli kamkoliv jen aby dostali zdarma bonbonieru, několik jogurtů nebo 200Kč. Dokonce jsem poznal i několik notorických flákačů a lovců slev, se kterýmí se díky své profesy často setkávám. Z tohoto hlediska se mi Český sen jeví jako takové humorné zdokumentování chování právě této vrstvy lidí. A podle reakcí autorů projektu Remundy s Klusákem bych si tipnul že oni sami netušili jak to může dopadnout a nebyli si úplně jistí jak přesně vypadá ta jejich cílová skupina obětí. Co tedy zbývá, když tento film není nijak komplexní výpovědí o nás Češích? Zůstává tu zajímavý a svižně natočený pohled do zákulisí tvorby marketingu. Hezkých 70%. (19.02.2007)

Výborný nápad, bez debat. Ale zdá se mi, že si autoři slibovali mnohem, ale MNOHEM víc od rozhořčených reakcí napálených zákazníků a uměle vytvořená mediální causa na ose Lidové noviny-televize Nova-ODS jim posloužila jen jako o třídu slabší náhražka. To je škoda. Proces reklamní propagace Českého snu je hodně zajímavý a třeba nahrávání pateticky mírotvorné hymny supermarketu mi připomnělo jistou scénu z Vrtěti psem. :o) Ale čekal jsem víc. Kupříkladu hysterii, jakou musel ČS svými cenami vyvolat u konkurence. Nic takového tam není. 60% (05.09.2006)

Jestli mám pánům Klusákovi a Remundovi za zlé, že ´podvedli´ tisícovky lidí a hnali je na louku za Prahu? Třikrát ne! Za zlé mám režisérům jen to, když mě nalákají na nový film, kterýžto následně stojí za starou belu. Což nebyl tento případ. Co předvedli v té době studenti Vít Klusák a Filip Remunda, je otázkou názoru a vkusu. Dostali grant na svou závěrečnou práci, kterou úspěšně uskutečnili; díky lidské naivitě, hlouposti a chamtivosti. Ukázali nám, jak to chodí v reklamní branži (zásadně se v ní nelže, je to tak?), jak žijí někteří naši spoluobčané ("výlet do obchoďáku začíná vlastně už večer před ním"), a přiblížili nám mentalitu českého národa. Nejezdi = a zrovinka přijedu! Neutrácej = a zrovna si něco koupím! Z Českého snu vyplývá jedno velké poučení. A sice, že reklamním iluzionistům opravdu, ale opravdu nezáleží na lidech, které oslovují a kteří je defacto živí. Kdepak! Proto nechoďme jen a pouze po vyznačených šipkách a používejme vlastní rozum. (08.03.2011)