Ong-bak

Ne! Nic proti Thajcům a jejich kultuře, která si vystačí s poletujícími bůžky a bojovníky a vlastně je celkově úplně mimo (neříkám, že pro ní nemám slabost), ale Ong-bak je, co se týče kung-fu žánru, totální krok do prázdna. Tony Jaa a jeho heslo: "Fyzikální zákony jsou mýtus" přivádí do nirvány všechny, dokonce i ty, jejichž znalost bojových umění začíná a končí se slovy: -Styl kudlanky nábožné -(no jen si to představte).__ Já šel do Ong-baku s čistou hlavou, věříc, že možná to bude blbost, ale alespoň po té technické stránce to bude super. Nebylo. Stokrát se opakující záběry jsou vyloženě utrpení a když už člověk zatouží po nějakém tom flashbacku, dostáví se zklamání, jelikož už je nový záběr na Tonyho Jaa a jeho upocený obličej. Ten chlap možná dokáže udělat kotrmelec o zeď a rozříznout mramorovou desku nehtem, ale mě nepřesvědčil. Nemluvě o záporné postavě, která je spíše k smíchu (navíc mluví jako R2-D2). Naprostá ztráta času a nervů... (13.06.2009)

"Nezískáme-li tu Buddhovu hlavu zpět, čeká celou naši vesnici zkáza." Jako pětinásobný imaginární mistr světa v Muay Thai jsem rád, že se našel důvod, aby venkovan Ting vyrazil do města a začal kopat lidi do hlav. Mě ty jeho boje prostě bavily, trocha parkourového skákání mě potěšila a taky mě nadchla honička s Tuk tuky. A nyní odcházím do tělocvičny, abych si procvičil kryty úderů a kopů hlavou, protože v tom mám jisté mezery. (14.12.2017)

tak tak, Tony Jaa je opravdu řezník.. Ale to na víc jak 4 rozpačité hvězdy přesto nestačí. Příběh je totiž velmi velmi jednoduchý, ostatní postavy dost nesympatické a přes neskutečné Tonyho schopnosti akční vychytávka ala (nadsázka) desetkrát opakovaný skok, a divné zpomalovačky mně opravdu neberou a po chvíli i nudí. Nicméně přestřelený záporák a honička motorových rikš jsou něco, co v Hollywoodu jen tak neuvidíte. A samozřejmě musím po třetí říct: Tony je naprosto dechberoucí a jeho thai box v ringu či v závěru je dost na to, abych ty 4 dal. Podle ukázek se těším na, aspon co se týče akce, ještě mnohem lepší dvojku. Tam snad tupý příběh už bude úplně překryt. PS: úvodní sport na stromě "přes mrtvoly" je taky dost zajimavý zvyk. (16.09.2011)

Je to výborný akčný bojový film s Tonym Jaa v hlavnej úlohe. Má pomerne dobrý príbeh o dedinskom mladíkovi s vynikajúcou znalosťou bojových umení, ktorý si žije svoj obyčajný život, až kým z jeho dediny nie je ukradnutá vzácna soška, Ong-Bak a tak sa rozhodne vydať do mesta, aby ju spolu so svojim známym, ktorý to tam pozná získal späť. Lenže sa dostanú do problémov s množstvom gangsterov a mafiánov. Spracovanie je ale výborné, táto zápletka samozrejme nemá žiadnu väčšiu hodnotu a navyše je aj pomerne jednoducho podaná, ale s tým nemám najmenší problém, toto je čistokrvný bojový film a tak hlavne pomáha vytvárať situácie pre akciu, čo sa darí skvelo. Jedine ten úvod je taký pomalší a až tak moc zaujímavého sa tu nenájde, ale po tej polhodine sa to už rozbehne a už sa je na čo pozerať až do konca, za čo môže aj slušná rozmanitosť protivníkov, hlavný hrdina tu nestojí len proti jednej organizácii, ale tých rôznych gangstrov, výborných bojovníkov alebo aj zabijakov a mafiánov je tu množstvo. Akcie je tu dosť a je perfektná. Tvoria ju takmer iba súboje a tie patria medzi to najlepšie, čo sa dá v akčnom žánri vôbec vidieť, sú skvelo natočené, majú perfektnú a nápaditú choreografiu, nespočet nezabudnuteľných momentov, všetky údery a kopy pôsobia realisticky a surovo, jedine trochu môžem vytknúť pomerne stereotypné prostredia ich odohrávania, ale to je to najmenej. Tu sa aj ťažko vyberá to najlepšie, perfektná naháňačka v uliciach, súboje v klube, akcia na benzínovej pumpe, dlhý záver rozdelený na niekoľko fáz, všetky súboje sú vynikajúce. Okrem toho sa tu nájde aj jedna originálna naháňačka na rikšiach, síce mi príde pomerne zbytočná, súbojom sa nemá šancu vyrovnať, ale aspoň slúži ako také spestrenie. Herecké obsadenie je na tom dobre, nikto tu očakávane nevyniká hereckými schopnosťami, ale svoj účel splní každý, Tony Jaa je jednoznačne jeden z najlepších filmových bojovníkov vôbec, celkom zábavný Petchtai Wongkamlao a zaujímaví záporáci. Réžia a technická stránka sú plne podriadené akčnej stránke, takže v prípade bojového filmu s tým nemám problém. Ong-Bak je kult, ktorý bojové filmy vyniesol na novú úroveň a stále medzi nimi patrí medzi to najlepšie. 86% (02.05.2007)

Tak pod slovním spojením Made in Thailand už se neskrývají jenom boty a trička pochybné kvality, ale i filmy. Nevím jak vypadjí ty ostatní, ale soudě podle tohoto, tak kinematografie je v Thajsku pravým opakem textilního průmyslu. I když mi vrtá hlavou, co je na Ong-Bak tak vyjímečného. Příběh o chudém vesnickém klukovi, který se vydává do velkého světa Bangkoku, aby našel ztracený posvátný artefakt, není nijak objevný ani pro domácího diváka, který něco podobného zná z normálních pohádek. To co dělá Ong-Bak tak vyjímečným je forma, která sice obsah přebíjí snad ve všech směrech, ale na druhou stranu jej neubíjí úplně a nechává mu jistý prostor. Oboje se vzájemně podřizuje druhému, takže vzniklá symbióza nikoho neurazí. Hledat mouchy na formě se asi nevyplatí. Choreografie akčních scén je našlapaná a divákovi nezbývá nic jiného než tiše zírat. Přesto však musí přijmout jistá pravidla hry, která film vytyčí. A tím nejdůležitějším je neustálé opakování zpomalených záběrů, pouze z jiného kamerového úhlu. Opakování je sice matka moudrosi (prý i posmoderny), ale od diváka to chce trošku shovívavé trpělivosti. Ale jenom o kopancích akce není. Viděl jsem mnoho (ale opravdu mnoho) honiček na všem možném, od aut přes kola až po lodě. Ale ještě nikdy jsem neviděl honičku tříkolových rikší. Originální nápad (na můj vkus určitě), ale jeho inspirace leží někde jinde. Za mořem u hamburgerového národa. Zpomalování a zrychlování záběrů má v popisu práce Tony Scott. Inspirace jeho filmy je zde viditelná dost zřetelně. A film sám to nepopírá, když se v jedné scéně na dveřích objeví plakát ke Scottově akčnímu thrilleru Spy Game . Díky tomuto děkovnému aktu před filmem smekám a uznávám, že se jedná pouze o inspiraci a ne vykrádání. Ong-Bak rozhodně není na škodu shlédnout. Pro diváka, který se o výchoasijskou kinematografii nezajímá nijak aktivně (třeba já), je Ong-Bak hodně příjemným překvapením a velmi zajímavým zpestřením jinak v poslední době příšerného jídelního lístku, předkládaného hamburgerovým národem. (13.04.2005)