Kouřové signály

Tenhle film jsem viděl ještě v minulém tisíciletí, nejspíš v Aeru na Žižkově, a až dodnes, kdy jsem si dal repete, jsem si ho docela dobře pamatoval. Některé filmy se holt člověku vryjí do paměti, ačkoliv Victor a Thomas, mladí kluci z rezervace, se příliš nepodobají těm pomalovaným ječícím divochům na koních, s luky, šípy a tomahawky, které jsem v dětství tak bezmezně obdivoval. Popravdě mě ale druhá projekce už neoslovila tolik jako ta první, dávám přednost trochu vážnější notě, a odlehčená a úsměvná forma filmu na mě byla místy až příliš komediální a cukrkandlová, stejně jako dialogy a hlášky Victora a Thomase byly často až příliš vyumělkované. Ale za úplně největší průser považuju tu děsivou paruku, kterou tvůrci narazili na hlavu jakoby ostříhanému Victorovi, tenhle neestetický detail mi závěr filmu docela otrávil. Na druhou stranu se pak filmu i přes svou zkratkovitost, grotesknost a nadsázku podařilo výborně vykreslit realitu života v takové indiánské rezervaci, i pocity Indiánů mimo ni, je holt znát, že ho psali i režírovali domorodci. (08.11.2022)

Nezávislá road movie, jehož největší inovací a originalitou jsou herečtí představitelé z řad indiánů. Jinak se ve své podstatě jedná o žánrovku, kde se mísí komedie s dramatem a film se zaměřuje převážně na herce a příběh. Naštěstí to zvládá velice dobře. Mě jen film tolik nebavil ale rozhodně v něm nebylo nic co by mi vyloženě vadilo. (09.07.2012)

Obsah včetně závěru: Dva indiánští mladíci z Idaha se vydávají do Phoenixu pro popel otce jednoho z nich. Viktor se snaží držet kamennou tvář indiánského bojovníka a jeho společník je spíše zženštilí pošuk s neustálými patetickými historkami, který se stará o babičku. Viktorův otec zachrání „pošuka“ jako miminko vyhozené z patra hořícího domu. Viktor otci nemůže odpustit, že od nich odjel, když mu bylo jedenáct. Ve Phoenixu se dozvídá od tátovi kamarádky, že odjel kvůli tomu, že tehdy ten dům, kde uhořeli lidé, v opilosti nechtěně zapálil. Společníci se vracejí tátovou dodávkou do rezervace a Viktor tátovi odpouští a sype jeho popel do řeky. (11.12.2008)

Je to takovej film, u kterýho se člověk cítí dobře. Bavili mě herci, prostředí rezervace, i to, že režisér nehraje lacino na city nebo nezkouší story o utlačovaných chudácích (policista, vyšetřování nehody) a nemaskuje negativa (alkoholismus, život od ničeho k ničemu, násilí). Prostě dva mladí kluci z hodně jiného prostředí na cestě z Idaha do Arizony. Není to vyloženě komedie, ale má to momenty, které jsou dost vtipné (Frybread Power, John Wayne song, tvář bojovníka a dotaz na to, kolikrát kolega viděl Tanec s vlky). (10.02.2022)

Takto nejako si predstavujem road movie, ktorý má fakt silu a pekné posolstvo. Nečakajte akciu, či nejaký úžasný vtip, proste jednoduchý príbeh, ktorý krásne plynie, zakončí sa to, ako sa má. Po 15 rokoch, čo som videl tento film, som si kúpil zbierku poviedok Shermana Alexieho, podľa ktorých to bolo natočené. Príbeh Victora a Thomasa trmácajúcich sa USA kvôli pozostatkom Victorovho otca je len jedným z mnoho príbehov, ktoré sa tam rozprávajú, veľa vecí je tam ináč, isté detaily zachované (Lester Selfapart, náhradníčka na Olympiáde), ale môžem povedať, že Alexieho poviedky na mne zachovali rovnako ak nie viac nezmazateľný dojem ako film. Oplatí sa pozrieť si príbeh, kde Indiáni popisujú súčasnú situáciu Indiánov, už len kvôli tomu spôsobu podania to stojí za to. A tá pesnička o zuboch Johna Wayna. To som už šiel do kolien. Mne tento film neskutočne sadol. (14.03.2015)