Kamera:
Barry SonnenfeldHudba:
Carter BurwellHrají:
John Getz, Frances McDormand, Dan Hedaya, M. Emmet Walsh, Samm-Art Williams, Deborah Neumann, William Creamer, Holly Hunter, Barry SonnenfeldObsahy(1)
Bratři Ethan a Joel Coenovi dnes patří mezi nejúspěšnější tvůrce americké nezávislé scény a jejich vysoký kredit dokazuje to, že si tvůrčí nezávislost dokážou prosadit i ve svých hollywoodských projektech (např. Zmatky v Arizoně či Záskok). Své postupy (Joel režíruje, Ethan produkuje a scénáře jsou společným dílem) za dvacet let tvorby vůbec nezměnili. Jejich prvotina Zbytečná krutost (1983) se poprvé představila na nesoutěžním filmovém festivalu v Torontu v září 1984 a od té doby byla s velkým úspěchem uvedena na řadě filmových přehlídek a získala mnoho ocenění (mj. Velkou cenu poroty na festivalu Sundance 1985, ceny Independent Spirit Award za nejlepší režii a mužský herecký výkon v hlavní roli pro M. Emmeta Walshe). Přitom se jedná o „pekelně jednoduchý“ příběh, což je také jedním z možných překladů mnohoznačného originálního názvu. Majitel texaského striptýzového baru Julian Marty (Dan Hedaya) ví, že je mu jeho žena Abby (Frances McDormandová, která se stala kmenovou herečkou jejich dalších snímků a Joelovou manželkou) nevěrná s barmanem Rayem (John Getz) a nechá dvojici sledovat slizkým soukromým detektivem Visserem (M. Emmet Walsh). Banální příběh manželské nevěry a krvavé odplaty je nejen brilantně vystavěn a vypointován, ale ve své realizaci navíc rafinovaně odlehčen morbidním černým humorem. Bratři Coenové v tomto snímku také naznačili své další tvůrčí směřování, jež se vyznačuje důmyslným parafrázováním zavedených filmových žánrů (zde tzv. film noir, neboli „černý film“) a jejich dovedným přesazováním do nečekaných kontextů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (372)
Temný film o pomstě za nevěru. Snad nikdy jindy se hrdinové filmů neocitli v tak osamělém světě, světě, v němž i láska rovná se odcizení. Každý má strach z každého, podezřívá své okolí. Brutalita, která pramení z této všeobecné nedůvěry tu není nijak nečekaná, ba naopak, je neustále přítomna v každém slově, pohledu. Rozhodně jeden z nejlepších Coenovských filmů. ()
Jednoduše brilantní. Před léty jsem Zbytečnou krutost odzíval jako stylovou nudu, ale dnes se mi tajil dech. Tolik hravosti a invence, zároveň syrovosti, surovosti a napětí! Vynikající po stránce vizuální i v rozvíjení zápletky na základě chybných domněnek a předpokladů jednotlivých postav. Začínám mít intenzivní potřebu podívat se i na Tahle země není pro starý ještě jednou, je možné, že genialitu Coenů nejsem schopný napoprvé plně vstřebat. ()
Na tak banální zápletku o pár postavách (byť coenovsky podvratně dirigovanou) je to místy spíše fetišisticky unylé než nepříjemně napínavé, ale závěr dodává cynicky laděné story důrazně krvavou tečku s fakt cool nápadem (dvě místnosti, však kdo viděl, ví o čem mluvím). Už tady je to o svérázných postavách a černém humoru, už tady je vidět, jak mají Coeni vytříbený audiovizuální cit a už tady je jasné, že se zbytečná krutost zkrátka nevyplácí. Tahle země není pro starý ale vede o dost a je zatím mým nejoblíbenějším "vážným Coenem". Možná za to může Bardemův rozkošný kukuč. [Přesná stopáž: 96 min] ()
Coenovic prvotina pro mě nakonec byla spíše zklamáním. Jednak jsem nikdy moc nemusel Frances McDormand a ani zbytek castu mě příliš nenadchnul, a jednak mi prostě přišlo, že Coeni později natočili lepší filmy - tomu srovnání se nešlo ubránit. K Zbytečné krutosti jsem si tak cestu moc nenašel a navzdory relativně krátké stopáži se mi těch 97 minut nepříjemně vleklo. Své kvality to jistě má, ale asi jsem už viděl příliš žánrově podobných filmů. aby mě takovýto mix motivů ještě dokázal nějak víc zaujmout. ()
Nádherná (a rozhodně nikoliv zbytečná) performance z divadla krutosti, co se většinu času tváří jako zatraceně znepokojující, morbidní a dusivá mrcha, ale ve finále odkape sympaticky zvráceným humorem v černé. Zřejmě nemá valný smysl upozorňovat na to, jakými jsou bratři Coenové nápaditými řemeslníky, protože za ně promlouvá nejen jejich všeobecně pozitivní pověst, ale zejména holý (a ve Zbytečné krutosti) snadno čitelný fakt, že jsou schopni vzít dokonale banální příběh ušitý primárně "do kraťas" a nekompromisně jej roztáhnout na drsnou kompaktní podívanou ("do gatí"), která srší, jiskří a doutná filmařskými "vychytávkami". Oč tu běží je atmosféra, atmosféra nahuštěná do naturalistických sekvencí mrtvolného ticha bez ticha, díky které jsem se na hodinu a půl nervového vypětí, ocitl v klaustrofobické temnici lidského podvědomí. Ruku v ruce s rozjímavým obrazem, jehož podstatnou náplní jsou mnohoznačné pohledy a dlouhé, opravdu dlouhé a zneklidňující expozice par excellence, vyvstává paralela s obdobně hypnotickým zážitkem u "tamté země, co jaksi nepřivykla staříkům" - podobnost čistě podvratná, potěšující a nutící k zamyšlení nad lehkostí, s jakou lze překlenout přes dvacet let (v jádru nezměněné) tvorby. Demagogizujícím krácením podrženo a sečteno - Zbytečná krutost je mistrná stínohra, pekelná rošáda, u které neznámá značí omyl bez viny, známá neznámou, které bychom se měli obávat, ale nadevše je úspěšnou zkouškou dospělosti, u níž na přitěžující vypravěčský balast nezbylo místa. (omluvte kostrbatost tohoto sdělení) ()
Galerie (102)
Zajímavosti (21)
- I když se jméno postavy M. Emmeta Walshe nikdy ve filmu nezmíní, ve scénáři je pojmenována jako Loren Visser. V titulcích je pak uveden jako "soukromý detektiv". (MrCreosote)
- Dokončený film byl promítán zástupcům všech větších studií v Los Angeles, ale nikdo o něj nejevil zájem až do Torontského filmového festivalu, kde se distribuce ujalo Circle Films. (Othello)
- Napriek všetkým prestrelkám a množstvu násilnosti sa na rozdiel od neskorších filmov bratov Coenovcov na scéne ani raz nezjaví polícia či nejaký doklad o jej prítomnosti. (beso74)
Reklama