O Honzovi a Barušce

Pohádkový příběh, který si mě získal písničkami, herectvím i příjemně pohádkovým scénářem. Jen škoda, že se Naďa Konvalinková nepokusila zpívat také, určitě by její zpěv působil přirozeněji než otevírání pusy… Škoda, že chybí výraznější potrestání oplzlého černokněžníka, kterého skvěle zahrál Josef Kemr. Takže „klapy klapy“ a přichází parádní finále skvělé pohádky. Mlýn klape svou… svou prastarou. http://www.youtube.com/watch?v=LBII2aXHfUk&NR=1. Scénář: Zdeňka Pichlerová. (17.07.2009)

V pohádkově tvorbě příjemně obyčejné oživení civilní stylizací role Honzy, navrch hezky zvládnuté ženské role, Kemrův dědek a vypravěč ze starých časů Kovářík. Písničky, přestože postrádají výraznější styl, neurážejí (to opravdu zpívá sama Konvalinková nebo kdo ?!), škoda občas horší srozumitelnosti v místech, kde není důvod. (26.12.2013)

Tak ano, pohádka mého mládí, veselé písničky, ubrumlaný strašidelný dědek... Ale ten děj je takový nijaký. Honza jde do světa, a první chalupa, do které zapadne, i když se měl Černému lesu vyhýbat, obsahuje kouzelného dědka. Ten dokonce zná Honzovo jméno a odkud pochází. To zdůrazňuju proto, že konec je takový divný - protože dědek potom najednou neví, kde Honzu s Barunkou hledat, když ti od něho utečou. Prý běhá po světě a nemůže je najít. A předtím věděl, odkud Honza je, a jeho jméno, a tam ho nenapadlo hledat? Navíc zápletka vlastně taky není. Dědek zavřel hezkou holku a dokud ta nesvolí ke svatbě, bude zavřená. Honza pak čirou náhodou sesbírá pár kouzelných předmětů, a hotovo, ani se nemusel snažit. Konvalinková je roztomilá, Vondráčkovy písničky příjemné a veselé, Kemr dokonalý, ale člověk dokouká a říká si, no a co jako? O čem to vlastně bylo? (01.01.2014)

Jedna z televizních pohádek mého normalizovaného dětství, kterou letos ČT nasadila hned po Zemanově vánočním "poselství". Thriller o úchylném dědkovi, který unese místní dívku a drží ji v zajetí ve své "chajdě malované", se na konci ideologicky překlopí. Závěrečný song Mlýn klape svou totiž říká, aby člověk makal, těšil se z každého dne, o ničem nepřemýšlel, oddával se sexu ("ať už s Baruškou, nebo s tou, co máš rád")... a hlavně nepodepisoval nic podobného Chartě. (26.12.2015)

Buchta makovaná, vklouzla sama vskutku do žaludku, buchta makovaná první, druhá, šestá, z máminýho těsta všechno skončí kde ? ... Jak se mohu usmívat ty zvědavý … chcem být naší louce blíž ... písně Jiří Vondráčka jsou skvělé i po letech. Nádherná pohádka ... František Kovařík .... nádherné (24.02.2011)