Osudová sázka

Vincent Gallo je děsnej filmař - jednak ten film je dějově šíleně chudej a je to nehorázně natahovaný a celou dobu se to tváří děsně evropsky - rozuměj umělecky - ale přitom je to fakt k nevydržení jednak tím šíleně pomalým tempem ale kapitolou sama pro sebe je právě pan Gallo. On je hlavní postava celýho tohoto mimořádně prudivýho díla - Gallo je podle mě přesvědčen o své výjimečnosti a nejspíš i genialitě a proto nám to dává citelně pocítit - je to neuvěřitelně sebestředný a nesympatický chlap, alespoň teda ta postava, kterou hraje, ale podezřívám pana Galla, že to ani není herec, ale že hraje sám sebe. Když jsem před lety viděl jeho druhý režijní opus Brown Bunny, tak se jeho herecký projev mnoho nezměnil ani jeho režijní "metoda", která spočívá v tom, že předvádí, jak jeho postava (či on sám) neuvěřitelně trpí, a my máme dvě možnosti, buď s ním soucítit a nebo to s odporem sledovat a odsoudit jako protivnou exhibici a pózu - na mě to teda působilo právě jen jako nechutná exhibice Gallovy "geniality", jinými slovy jeho vlastního přesvědčení o své výjimečnosti. Filmařsky ale opravdu nic povznášejícího ani originálního - a sám Gallo je vrcholně nesympatický, a jeho postava, no prostě děs - byl to prostě tyran a pozér k nevydržení. Takže nikdy více tento majstrštyk nechci vidět. Fakt ne. Jediný, co se dá pochválit je výkon Christiny Ricci, která Galla s přehledem strčí jako herečka do kapsy, jedině díky ní se to jakž takž dalo přežít a potěšil i miniaturní výstup šíleného Mickeyho, kterému stačí jediná scéna, aby rozehrál svoji typickou charismatickou záležitost -nenucená mimika obličeje a utahaná kadence slov - a přesto zaujme daleko více než se to povedlo Gallovi na ploše celého filmu. (14.12.2011)

Čím to je, že filmy, ktoré sa zvyknú nazývať nezávislými na mňa pôsobia ľudsky? Gallo u mňa zabodoval na 100%. Tento film som náhodou našiel na jednej slovenskej komerčnej stanici o jednej po polnoci. Už na prvý pohľad sa mi zdalo, že to môže byť zaujímavé, ale bolo toho oveľa viac. Gallo je sám o sebe zaujímavý týpek, ktorého výkony by som možno tak trochu mohol prirovnať k herectvu Toma Waitsa. Výborné bolo aj to, že sa mu podarilo zohnať do castingu aj ostatných výborných hercov. Zahrať priemerných, navonok ničím zaujímavých ľudí je omnoho ťažšie ako dopredu vyprofilované klasické filmové charaktery. Samotný príbeh na mňa pôsobí veľmi ľudsky. Balancuje na hranici komédie a drámy, avšak je plný aj psychológie vyjadrovanej bez slov. Postavy sa pohybujú vo svete, kde len predstierajú, že všetko je ako má byť. Či je to už klamanie o väzení, hranie sa rodičov na rodičov (vynikajúca Anjelica Huston) alebo lož o priateľke. Postavy sú osamotené i keď nežijú samy. Nie sú schopné vzájomnej komunikácie i keď sa medzi sebou rozprávajú. Ulice sú prázdne, slnko nesvieti a zlepšenie je v nedohľadne. Prvotný vplyv na zmenu správania a postojov hlavnej postavy nemajú priatelia ani rodina, ale reklamný bilboard. Do poslednej chvíle čakáme, ako sa samotný príbeh skončí i keď spôsob rozpávania je okrem flashbackov a záverečného "flashbacku" vlastne priamočiary. Zaujímavý sa mi zdal tiež spôsob snímania kamerou (hlavne "rozhovor" za stolom s rodičmi), ktorá sa pohybovala okolo diania v akýchsi 90 stupňových obratoch alebo vďaka jej statickosti sa stávalo to, že postava vystúpila zo záberu, či bola doň vsadená zvláštnym spôsobom (telefonické rozhovory Gallovej postavy s "Hňupom"). Dobrý bol aj výber hudby, exteriéry a interiéry alebo aj také maličkosti ako Gallova chôdza, či jeho červené topánky :). Filmu nozaj nie je čo vytknúť a patrí do skupiny filmov, ktoré vás prekvapia v čase, keď máte pocit, že už vás len málo čo môže nadchnúť. Neviem, či by som film zaradil medzi najlepšie, ktoré som kedy videl, určite však patrí medzi najzaujímavejšie. (30.01.2007)

Film plný čirého zoufalství a z něj pramenícího vzteku na všechny a na všechno. Jarmuschovsky loudavé tempo, depresivní kulisy šedivého Buffala a dokonalá Christina Ricci jako poslední (a jediný) maják, který ztrápenému ztroskotanci znenadání osvítí jeho tragikomickou cestu za štěstím. Výborní herci, hudba i práce s flashbacky. 4 a 1/2* (08.09.2015)

Z mého pohledu málo doceněné dílko, které mi svou náladou hodně připomíná filmy Wese Andersona ( Gallo ale není tak "srdečný" ) Výborně zahraný looser, posedlý absurdní pomstou a obklopený obskurními postavami, které mne svou interakcí neskutečně bavily. Ke konci navíc jedna z mých nejoblíbenějších scén vůbec - "zastavená" procházka záběry, jak to mohlo zkončit - opravdu vynikající. (14.04.2008)

Jeden z filmov, v ktorom môže divák na nejaký zmysluplný dej pokojne zabudnúť. Vyslovene ide len o to zabávať sa na ústrednej dvojici (najmä chlapík bol trieda) a vychutnávať si tak jednotlivé absurdné situácie, ktoré vyplývali z konania týchto postáv. Hlavne návšteva u rodičov nemala chyby, to som išiel skoro do kolien. Smutné, no pritom sa nedalo tomu nezasmiať, skrátka zvláštne, originálne, zaujímavé, podmanivé... A vôbec najlepší bol záver. 85/100 (12.07.2016)