Klan létajících dýk

Klan létajících dýk se v Zhangově wuxia tvorbě nachází někde uprostřed. Je o dost dějovější než třeba Hrdina, takže se tentokrát nedočkáte takové palby úžasných soubojů se skvělou choreografií, ale také není ještě tak přehnaný a megalomanský jako pozdější Kletba zlatého květu. Zaměření na dějovou stránku se ale ukazuje asi jako nejslabší místo filmu. Pokud příběh o nešťastné lásce oholíte o Zhangovu úžasnou režijní obrazomalbu, zůstane vám jen podvyživená dějová linka, která podivným způsobem vykrádá Hong Kongskou Volavku (Andy Lau si znovu zahrál tu stejnou roli) a navíc postrádá výraznější závěrečné vyvrcholení. A vynechání slibované bitvy Klan x vládní vojáci prostě odpustit nedokážu. (20.09.2007)

Klan létajících dýk je pro mě prozatimním vrcholem asijské kinematografie. Nadpozemsky dokonalá kamera, jenž byla po zásluze nominována na Oskara, snímku dominuje. Zhang Ziyi je překrásná a já se do ní bez okolků ihned zamiloval. Brilantní souboje, kde nevíte kdy končí realita a začíná počítačová technika, kde choreografie soubojů překonává vše doposud viděné. Z počátku, když se děj odehrával v nevěstinci a vězení jsem chtěl film pomalu vypnout. Od chvíle, kdy je nám odhalována krása čínské přírody, jsem nespustil oči z obrazovky. Hudební stránka je taktéž na výši. Film mě pohltil více než Hrdina. Klan létajících dýk u mě určitě ještě dlouho zůstane na prvním místě asijské tvorby. (15.10.2006)

Vizuálně naprosto odzbrojující báseň, která navíc spíše než počítačovými triky útočí na diváka nádhernou přírodou a to jak v detailech jednotlivých lístků, tak v monumentálních scéneriích. Navíc závěr se symbolickým zasněžením, které bere dech nejen že je vrcholem obrazové krásy filmu, ale navíc díky citlivé, až "bolavé" emocionální vypjatosti snad stačí sám o sobě na plné hodnocení (po skončení jsem opravdu pár minut jen bezmocně seděl a hleděl)... Po druhém zhlédnutí musím bohužel připustit, že filmy jako Hrdina, či Tygr a Drak nabízí o poznání větší obsahovou hloubku, popř. filozoficky hodnotnější poslání, zatímco Klan létajících dýk v tomto poněkud skřípe, protože je vystavěn na obyčejné romanci se slabšími dialogy, jenže stále se jedná o natolik orgastickou podívanou, že mu to výjimečně odpustím. 9/10 (12.10.2008)

V porovnaní s Hrdinom je Klan skromnejší (čo však neznamená menšiu výslednu kvalitu filmu ako celku) - tak po vertikale (forma je stale uchvatna, ale to caro z Hrdinu uz nema az taky silny ucinok) ako aj po horizontale (civilnejší pribeh lásky oproti štátotvornému budovaniu v Hrdinovi). A aj keď nejde o veľký epos, poteší posun v spôsobe predkladania príbehu - oproti mozaikovému dopĺnaniu fragmentov do výslednej skladačky v Hrdinovi, sa teraz výsledný obraz vrství postupným premazávaním videného. Čo sa týka estetického zážitku -Yimou skratka v tretej etape svojej tvorby (po "trilogii zenskej vasne" - ako ju raz nazval Tetsuo a po socialno kriticky ladenych pribehoch z cinskeho vidieka) komponuje svoje filmy coraz viac ako "poeticko-lyricku audiovizualnu kaligrafiu". (13.10.2004)

Po skončení titulků mi na mysl vyskočilo několik přídavných jmen jako jednoduchý, předvídatelný, absurdní, místy nechtěně směšný, nedodělaný. Tak se dá stručně popsat děj.. Proč tomu filmu pak tedy dávám takové hodnocení? Kvůli hudbě, vizuální stránce a kukadlům Ziyi Zhang. Sice kvůli lovestory (které bylo hlavním tahounem filmu) byl potlačen zbytek příběhu, což bylo naškodu... Ale!! na druhou stranu vidět několik povedených soubojů a závěrečnou „bitvu“, SPOILER kde si dva bláznivě zamilovaní chlápci vyřizují účty v krásném podzimním odpoledni měnící se na bouřlivou zimu KONEC SPOILERU, byl pohled k nezaplacení … Klan létajících dýk je pro mě opět jeden z filmů, u kterých jsem se příjemně odpočinula a hlavně bavila (ať už chtě nebo nechtě). Co víc si přát? :o) (11.04.2010)