Občanská výchova

Mladícke ideály a chuť búriť sa proti realite "Systému" plus nevera, odpustenie, priteľstvo, láska v kombinácii so zločinom a možným trestom, to všetko zabalené do citlivého humoru a nadsázky? Áno, môže byť. Necháte sa ukolísať vtipným príbehom a nádhernými prírodnými scenériami, až na krátky okamžik začnete veriť... ale niektorí ľudia sa nikdy nepoučia ;) Ja áno a s radosťou zisťujem, že nemecký film je rozhodne na vzostupe a tento snímok to len potvrdzuje. A pozor, keď si doma nenájdete veci tam kde majú byť, v bazéne vám pláva gauč, ale pritom vám nič nechýba, tak neprepadajte panike! Len máte asi príliš veľa peňazí :))) 9/10 (06.01.2006)

4,5* Vážení přátelé... Jak tak koukám, německá kinematografie jede... (narozdíl od té české) Zatímco u nás se točí porevolučně jedna píčovina za druhou... (buď umolousaná hezká česká retrokomodie, nebo nevalný pokus o zachycení současnosti) v Německu se točí překvapivě velmi zajímavé kousky. V tomto případě bych rád vypíchnul velmi zajímavý scénář, zajímavou muziku, výbornou režii a v neposlední řadě velmi autentické a uvěřitelné herecké výkony všech zůčastněných. Ve filmu zazní mimo jiné známá věta: "Kdo nebyl v mládí levičákem nemá srdce, a kdo není po třicítce pravičákem nemá rozum." Nuže, musím konstatovat, že jak se kvapem blížím ke třicítce, můžu tohle pravidlo celkem potvrdit...neb jsem za posledních 10 let měl možnost prozkoumat obě strany této mince. Samozřejmě nic není tak černobílé, jak to vypadá, což se trochu snažil naznačit i tento film. Vždycky je potřeba se na věc podívat i z úhlu pohledu té druhé strany. Samozřejmě znám spoustu stejně nasraných chudých lidí, jako jsou tihle mladí revolucionáři. Bohužel jejich nasranost pramení většinou z jejich chudoby. Problém je v tom, že za příčinu vlastní chudoby, považují všechny "nenažrané" milionáře, systém, politiku, svoje chudé rodiče atd. čili všechny a všechno, kromě sebe samotného. Bohužel jediné řešení, které znají, je nadávání na ty bohaté. Jenže tihle bohatí nebyli vždycky bohatí. Museli někdy v minulosti zbohatnout. A od těch chudých se odlišují právě svojí reakcí na svoji chudobu - místo nadávání na bohaté, se rozhodli se svojí chudobou skoncovat. Přemýšlením a vlastní dřinou. Má to ovšem jeden háček: Člověk nesmí nikdy zapomenout na to, odkud vyšel a za jakými ideály směřoval. Pouze v takovém případě může člověk dosáhnout svobody finanční a tím pak následně i té všeobecné. Protože pokud je člověk finančně na dně a musí těžce pracovat pro peníze, nikoliv pro radost, nemůže být nikdy svobodný... No a to ještě tak nějak pomíjíme jakýkoliv duchovní rozměr... dle kterého jsme tu tak jako tak všichni ve vězení... S velkým majetkem, přichází velká moc: moc dělat velké dobré věci a nebo moc dělat velké zlé věci. Ono vždycky záleží hlavně na tom, jaký je člověk člověk, že? PS: Abychom tedy nebyli černobílí, škoda že se tihle mladí revolucionáři nezabívali taky trochu jinými tématy, jako třeba práva sexuálních menšin, práva žen, práva zvířat atd...což jsou dneska myslím neméně aktuální témata... (27.06.2008)

Výborný německý snímek, jejž utáhnou v podstatě celou stopáž čtyři herci. Daniela Bruhla považuji za velký herecký a jazykový talent, na jeho výborné výkony jsem již zvyklý, Julii Jentsch jsem viděl poprvé a Stipa Ercega jsem si bohužel výrazně nezapamatoval v Baader Meinhof Komplex. Všichni tři však předvádějí přesvědčivé výkony, jejich postavy si postupně získávaly mé sympatie čím dál víc. Především mě strhla druhá půlka filmu, jež je vyplněna řadou diskusí a polemik a mírným milostným napětím. Pod mnoha názory ve snímku uvedenými bych se s chutí podepsal a nejvíce se mi líbí název v německém originále, jenž vystihuje i dnešní realitu v Evropě. Je to tak na čtyři a půl, za druhou půlku a sympatické hlavní představitele se přikláním směrem nahoru. Německá kinematografie opět boduje. (22.12.2011)

Ja osobne som výpoveď filmu nevnímal ako ideologickú,filozofickú či politickú. Videl som to skôr ako konfrontáciu naivných ideálov humanizmu a tolerancie spojených zo všetkými aspektami mladosti z tvrdou realitou, no nejasným otvoreným koncom ktorý nemoralizuje, nesúdi a nehlása čo je dobré a čo zlé. 127 minút debát o niečom a o ničom zvažovanie pre a proti no rozhodne nemožno povedať že doba venovaná Občianskej výchove bola zabitým časom. U mňa na štyri. (21.08.2011)

Proměnit život: Arthur Rimbaud. Změnit svět: Karl Marx. Mladí hrdinové Občanské výchovy: obojí, svým naivně zaslepeným způsobem, zatímco buržoazní hrdina je tady analogie Joschky Fischera: v mládí revolucionář, ve zralém věku byrokrat. Daniel Bruhl mi připomíná mé známé, kteří pod praporem anarchismu/ enviromentalismu/ hnutí pravdy a lásky pořvávají na demonstracích hesla, valchují brdské lesy a drasticky snižují svůj energetický příjem. Debata s nimi-zvlášť pokud nesouhlasíte- je ovšem přínosnější, než tenhle plytký snímek o nepovedené revoltě. Popovídej si se svým radikálem naživo:) (26.06.2008)