Stav obležení

Po Z další Costa-Gavrasův film (a takové jsou asi všechny), který se mi skutečně líbil, ale neskutečně mě naštval. Příběh amerického dopravního specialisty Philipa Michaela Santora (Yves Montand), který je v Uruguay unesen levicovou guerillou a který se v očích diváka postupně mění z neškodného civilisty v mocného a vlivného amerického agenta cvičícího represivní složky uruguayského polofašistického zřízení. Zase - levicová guerilla uvědomělí bojovníci za sociální rovnost, státní moc banda zkorumpovaných, z USA ovládaných latifundistů a pravicové organizace skupina kriminálních živlů ovládaných několika fašisty a placených z kdovíčeho. Opět se nejedná o žádnou fikci - film pojednává o skutečném případě amerického agenta Daniela Mitrioneho, opět je zkreslení a levicovost snímku do nebe volající. Jinak výborný politický thriller, který se sice Z nevyrovná, ale několika místy (represálie mezi studenty, schůzka vlivných vládních činitelů) ho připomene a celkově je natočen velmi svižně a zručně. Hodně zajímavé je obsazení hlavní role - kdy si konservativního a poněkud fašistického agenta zahrál socialista z nejpřesvědčenějších Yves Montand. Costa-Gavras zamýšlel diváky naladit na jasně revoluční a protiimperialistickou notu, já jsem si tím nenechal zkazit chuť, litoval jsem toho "nesprávného", fandil těm zlým (Renato Salvatori naprosto bezchybný) a film jsem si tak vychutnal naplno. Na Oscary mohl tentokrát Costa-Gavras zapomenout - byl rád, když mu tenhle film v USA vůbec odvysílali. :)) (05.08.2005)

"V naší zemi nejsou žádní političtí vězni. Jen běžní kriminálníci, kteří vykrádají banky a kradou auta, vraždí policisty a unášejí lidi." Nebýt ovcí v Latinský Americe bývalo dost nebezpečný. Já bych tedy ovcí byl, protože mě prostě moc nebaví bejt zatčenej, mučenej a zastřelenej. To ovšem tvrdím jako člověk, kterej má teplo domova, plnej žaludek a rozumnou práci. Tohle nemít, tak bych možná byl taky revolucionář a unášel bych "nevinný" neziskovkáře, který policii učí mučící techniky. A o tom to je. Mě nejvíc bavilo, když Tupamaros vyvlastňovali auta, hlasovali o popravě v autobuse nebo se smutkem sledovali, jak chobotnici dorůstá chapadlo. Ovšem jinak to zábava moc není. Mám dokonce podezření, že tento snímek si agenti CIA nepouští na výročnícch schůzích. (02.03.2022)

Mrazivý film o událostech všedního dne v Latinské Americe popisuje skutečnost bez příkras v neznámé "bílé" zemi této části světa. Akční film se musí červenat vedle této pozoruhodné non fiction. Subkontinent teologie osvobození nemůže nebýt levý; vyhrocenost sociální otázky ani jiná alternativní řešení neumožňuje. Zadní dvorek USA, skutečné působiště Monroovy izolacionistické doktríny, v novodobých dějinách počínaje španělsko-americkou válkou 1898 zacházel s blízkými americkými sousedy vždy jako s přistěhovalci x-té kategorie; možnosti a limity hnutí odporu zachycuje STAV OBLEŽENÍ přesně, s důsledností kronikáře a pečlivostí znalce. Montand si v ničem nezadá s příležitostmi, kterých se mu dostalo v jiných filmech, např. v DOZNÁNÍ. Bezvýchodnost, "kolovrátkovitost" situace naznačuje závěrečná scéna - rakev jednoho protiteroristického Američana střídá prakticky okamžitě rodina Američana druhého. Je a zůstane pravdou, že v bipolárním poválečném světě stíny jedné strany vyvažovaly neméně stíny strany druhé. A to bez ohledu na to, vnímáte-li svět politicky zprava nebo zleva. Proč toto pozoruhodné a stále svěží dílo není dostupné na DVD nosičích? (14.10.2013)

Yves Montand hraje Daniela Anthonyho Mitrione (1920 – 1970), který byl popraven querillovou skupinou Tupamaros v Montevideu, vlastně ani ne rok před natáčením filmu, které rok předcházelo další "událostí" v Jižní Americe, svržení demokracie v Chile (dobře si to pamatuji, zrovna jsem nastoupil do školy v NDR, všude samé manifestace, vůbec jsem nevěděl, o co jde). Takže si to poskládej každý sám, co je to demokracie, kde se uplatňuje a co my s ní máme společného... Přestože příliš nevěřím v čistou korektnost Tupamaros (jak byla zobrazena ve filmu), kontra-polici, kontra-soudnictví a kontra-rozsudek a jeho provedení je fascinující - ovšem stejně tak jako postupné demaskování Mitrioneho aka Santora... Costa-Gavrasovy filmy (kdo chce: politické thrillery) jsou vrcholnými akčními filmy; naopak: co se za akčními filmy obvykle označuje jsou jen pomatené a bezkrevné (i když krve tečou potoky) slátaniny... Pozn.: Těmito událostmi a vzájemnými spojitostmi se zabývá kniha A. J. Langgutha “Skrytý teror”, vydaná v roce 1979 - s analýzou Costa-Gavrase není v rozporu. (25.02.2018)

Analýza vmiešavania sa záujmov veľmoci do vnútorných pomerov iného štátu. Amerika má s podporou diktátorských režimov v Latinskej Amerike dlhoročné plodné skúsenosti. Chile, Argentína, Uruguaj (polovojenská diktatúra 1967-1985). Vôbec nešlo o šírenie hodnôt demokracie a liberalizmu. Cieľom bola podpora uchovania vplyvu amerického kapitálu (a tým pádom i politickej podpory vlád) v juhoamerických štátoch. Na príklade Uruguaja politický thriller "Stav obliehania" trefne a priamočiaro zaznamenáva priebeh únosu amerického občana a brazílskeho veľvyslanca ľavicovou gerilovou skupinou. Zdanlivo nezúčastnený americký občan, zástupca akéhosi poradného think-thanku sa ukáže byť v skutočnosti riadiacim orgánom uruguajskej polície a tajnej služby. Pod pláštikom ekonomickej poradnej organizácie koordinuje represívne aktivity voči akémukoľvek náznaku ľavicovej opozície a organizuje vojensko eštebácke školenia agentov v spojených štátoch. Premyslený systém amerických agentov cez rôzne nadácie, charitatívne organizácie, banky a firmy len dotvára krycí štáb udržiavania poriadku v nesvojprávnej kolónii zo strany veľmoci. Samozrejme, oficiálne médiá v USA všetko vysvetľovali ako nezmyselný násilný útok teroristickej ľavice voči ctihodnému nevinnému občanovi. Pozn.: Slovenskí liberálni konzervatívci na tento komentár budú hľadieť s odporom. Ideologická zaslepenosť im nedovolí vidieť škvrny na ich svetonázore. Tak sa to má s každým, kto má zatienené oči ideológiou. Ale aby som sa aspoň trochu očistil: Veľmi dobre si uvedomujem, že ideologicky iné režimy (Rusko, Čína) si vlastné záujmy v štátoch, ktoré považujú za strategické z hľadiska udržania si vplyvu na ne, udržujú podobne násilnými, bytostne odpornými a zároveň sofistikovanými metódami. Relativizujúcimi pojmy ako sloboda a demokracia na bezobsažné, tupé, orwellovské newspeakové frázy. (31.10.2020)