Příběh manželské dvojice Ballardovic a jejich "přátel", kteří dosahují sexuálního vyvrcholení už jen při automobilových nehodách. Vše začíná docela nevinně: jednoho večera zaviní James Ballard autonehodu, při které se "seznámí" s doktorkou Helen Remingtonovou. Oba vyváznou životem, nikoliv však duševním zdravím. Blízkost smrtelného nebezpečí je navždy poznamená - oba při nehodě prožili pocity blízké orgasmu a jejich rekonvalescence se uzavírá spontánní souloží v troskách havarovaného auta. Fantastický zážitek domutí Jamese a Helen sblížit se s dalšími lidmi, kteří přežili těžkou autonehodu a mají podobné zkušenosti. Obzvlášť mezi nimi vyniká Vaughan, který odposlouchává policejní vysílačku a objíždí v noci místa smrtelných nehod. James a jeho manželka Helen, která je pro každou špatnost, stále hlouběji propadají sexu po a při bouračkách. Jednoho dne však přijde s orgasmem i smrt... Film je některými považován za mimořádně úchylný a ve většině zemí měl obrovské problémy s cenzurou. Již při svém premiérovém uvedení na festivalu v Cannes rozdělil publikum na několik táborů. Část diváků odešla, další se smála a zbytek je okřikoval. Dnes má CRASH v určitých kruzích pověst myšlenkově a formálně brilantního, rafinovaného a vzrušujícího kultovního filmu. Jiní jej naopak považují za křečovitý, trapný a nechtěně komický snímek.(oficiální text distributora)
Takhle mám Cronenberga mnohem radši - psychologického, bez boimechanických hnusů a pokusů, ale přitom pořád se stejnou dávkou bizarnosti, úchýlnosti a neobvyklosti. Představte si takovej úlet, jako je schopnost dosáhnout plného sexuálního vzrušení a uspokojení (orgasmu) pouze při pohledu na dopravní nehodu, její následky, mrtvé lidi, nebo potom v nejpokročilejším stádiu i při záměrném inscenování dopravních nehod s vlastní účastí. Tomu říkám kurva adrenalinovej sport. Za mě rozhodně další z nadprůměrných Cronenbergovek. 75%(23.12.2013)
Tíživá, sexem a benzínem načuchlá atmosféra je figurkou na kapotě Cronenbergova zvláštně-perverzního soft porna, jehož provozování celý tý nezodpovědný, podivínský partičce chudáků tradičně přeroste přes hlavu. Tyhle bouráky jsou rajcovní, ne že ne… a ruka Jamese Spadera našátrá pokaždé fakt něco extra.(29.4.2012)
Nikdy jsem po dopravní nehodě nesouložil. Dokonce jsem ani žádnou dopravní nehodu za účelem sexu nezpůsobil. Ale ten námět se sám nevymyslel. Asi to někoho skutečně vzrušuje. V každém druhém hodnocení jakéhokoli Cronenbergova filmu čtu slovo úchyl, ale tady jenom převedl knihu jiného autora na plátno. Je úchylem jenom proto, že se mu práce povedla a zase vyvolal rozruch? Mně tenhle film prostě baví a pokud to někomu přijde úchylné, tak ať si vezme auto a napálí to v plné rychlosti do stromu. Třeba něco pochopí.(22.1.2012)
Já si v úchylnostech teda moc nelibuju, ale že jde o mistra Cronenbrega, udělal jsem výjimku. Vlastně jsem tak ujetou podívanou ani nečekal. Režisérova láska k autům, tělesné sebedestrukci a nevšednímu tělesnému uspokojení je zde skloubena do zajímavého scénáře, který prakticky nemá děj, ale při množtví tolika úchylností byste si nějaké dění ani neuvědomovali, takže je to jedno. Obdivuji odvahu a výkon všech zůčastněných, zejména teda Eliase Kotease, kterého mám zafixovaného spíše jako bezvýhradného klaďase, než jako bezmezného perverzáka. K zajímavé hudbě Howarda Shora nemám žádné výhrady. Myslím, že dokonale vystihla náladu celého filmu. David Cronenberg se pustil do velmi bizarního a zajímavého snímku, který je jistě silně kontroverzní, ale své diváky si bez pochyb najde.(6.8.2011)
DAVID CRONENBERG, CRASH (1996) _____ Letargické, imunní, vykloubené žití uprostřed betonové džungle velkoměsta příznačně znějícího řevem plechových oblud, které jakoby se pomnožovaly nadsvětelnou rychlostí, neznatelná proliferace, zahlcující vlna, kterou těžko vysvětlit, vysledovat, vlna, která se tvoří po způsobu Bradburyho Zástupu, podivná všednodennost, která přes svou všudypřítomnost zdá se úpět po čemsi. Po čem vlastně? Dunivá ozvěna blízkého, přislíbeného a (nikdy) nedosaženého naplnění, které zdá se, jde až "za", za hranici přijatelného, příjemného, a to na pohled i takříkajíc "na pocit" - extáze, v které je nezaměnitelně cítit pach smrti. Fatální prázdnota. A vytržení z ní. Příslib naplnění. Absolutní, tedy od-dělené, extrémy. Crash obé přibližuje, míchá dohromady, spojuje. Na všech frontách. To je jeho chemie. A těmito spoji, nebo chcete-li švy, se vine, proplétá, obtáčí HAD. Had obrazů, které našeptávají rozeklaným jazykem, syčí a šeptají. O hříchu. Obnažená ženská paže či křivka boků opřená o kapotu vozu. Teplá krev stékající po ocelově chladném kovu. Tělo, textura kůže (hranice vnější) ), “maso”, tkáň a pomíjivý život v něm (hranice vnitřní) a neživý chlad chirurgické oceli pronikající skrze ně a do nich. Ultimátní akt mechanické penetrace, čistý řez vedle kterého se hladové strhávání svršků jeví jako nečisté. Nezdolná a nesmlouvavá touha (Eros) uprostřed tragické bouračky (Thanatos). A stále více obrazů. Stále týž, intenzivně stupňovaný obraz. ————————————————————————————————————(12.1.2017)
-
Ve Velké Británii je film úplně zakázán např. ve Westminsteru, Chesteru, Cardiffu a Durhamu.
(HellFire)
-
K natáčení se použilo šest Lincolnů. Tři pro řízení, jeden pro havárii, jeden byl rozpůlen vedví pro účely studia a z jednoho se udělala pojízdná kamera.
(HellFire)
-
Byla natočena scéna soulože Ballarda se sekretářkou, ale nakonec se do filmu nedostala.
(HellFire)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
S.Quentin QUALE
Takhle mám Cronenberga mnohem radši - psychologického, bez boimechanických hnusů a pokusů, ale přitom pořád se stejnou dávkou bizarnosti, úchýlnosti a neobvyklosti. Představte si takovej úlet, jako je schopnost dosáhnout plného sexuálního vzrušení a uspokojení (orgasmu) pouze při pohledu na dopravní nehodu, její následky, mrtvé lidi, nebo potom v nejpokročilejším stádiu i při záměrném inscenování dopravních nehod s vlastní účastí. Tomu říkám kurva adrenalinovej sport. Za mě rozhodně další z nadprůměrných Cronenbergovek. 75%(23.12.2013)
aluna
Tíživá, sexem a benzínem načuchlá atmosféra je figurkou na kapotě Cronenbergova zvláštně-perverzního soft porna, jehož provozování celý tý nezodpovědný, podivínský partičce chudáků tradičně přeroste přes hlavu. Tyhle bouráky jsou rajcovní, ne že ne… a ruka Jamese Spadera našátrá pokaždé fakt něco extra.(29.4.2012)
Jara.Cimrman.jr
Nikdy jsem po dopravní nehodě nesouložil. Dokonce jsem ani žádnou dopravní nehodu za účelem sexu nezpůsobil. Ale ten námět se sám nevymyslel. Asi to někoho skutečně vzrušuje. V každém druhém hodnocení jakéhokoli Cronenbergova filmu čtu slovo úchyl, ale tady jenom převedl knihu jiného autora na plátno. Je úchylem jenom proto, že se mu práce povedla a zase vyvolal rozruch? Mně tenhle film prostě baví a pokud to někomu přijde úchylné, tak ať si vezme auto a napálí to v plné rychlosti do stromu. Třeba něco pochopí.(22.1.2012)
Goldbeater
Já si v úchylnostech teda moc nelibuju, ale že jde o mistra Cronenbrega, udělal jsem výjimku. Vlastně jsem tak ujetou podívanou ani nečekal. Režisérova láska k autům, tělesné sebedestrukci a nevšednímu tělesnému uspokojení je zde skloubena do zajímavého scénáře, který prakticky nemá děj, ale při množtví tolika úchylností byste si nějaké dění ani neuvědomovali, takže je to jedno. Obdivuji odvahu a výkon všech zůčastněných, zejména teda Eliase Kotease, kterého mám zafixovaného spíše jako bezvýhradného klaďase, než jako bezmezného perverzáka. K zajímavé hudbě Howarda Shora nemám žádné výhrady. Myslím, že dokonale vystihla náladu celého filmu. David Cronenberg se pustil do velmi bizarního a zajímavého snímku, který je jistě silně kontroverzní, ale své diváky si bez pochyb najde.(6.8.2011)
lupuscanis
DAVID CRONENBERG, CRASH (1996) _____ Letargické, imunní, vykloubené žití uprostřed betonové džungle velkoměsta příznačně znějícího řevem plechových oblud, které jakoby se pomnožovaly nadsvětelnou rychlostí, neznatelná proliferace, zahlcující vlna, kterou těžko vysvětlit, vysledovat, vlna, která se tvoří po způsobu Bradburyho Zástupu, podivná všednodennost, která přes svou všudypřítomnost zdá se úpět po čemsi. Po čem vlastně? Dunivá ozvěna blízkého, přislíbeného a (nikdy) nedosaženého naplnění, které zdá se, jde až "za", za hranici přijatelného, příjemného, a to na pohled i takříkajíc "na pocit" - extáze, v které je nezaměnitelně cítit pach smrti. Fatální prázdnota. A vytržení z ní. Příslib naplnění. Absolutní, tedy od-dělené, extrémy. Crash obé přibližuje, míchá dohromady, spojuje. Na všech frontách. To je jeho chemie. A těmito spoji, nebo chcete-li švy, se vine, proplétá, obtáčí HAD. Had obrazů, které našeptávají rozeklaným jazykem, syčí a šeptají. O hříchu. Obnažená ženská paže či křivka boků opřená o kapotu vozu. Teplá krev stékající po ocelově chladném kovu. Tělo, textura kůže (hranice vnější) ), “maso”, tkáň a pomíjivý život v něm (hranice vnitřní) a neživý chlad chirurgické oceli pronikající skrze ně a do nich. Ultimátní akt mechanické penetrace, čistý řez vedle kterého se hladové strhávání svršků jeví jako nečisté. Nezdolná a nesmlouvavá touha (Eros) uprostřed tragické bouračky (Thanatos). A stále více obrazů. Stále týž, intenzivně stupňovaný obraz. ————————————————————————————————————(12.1.2017)