Příběh manželské dvojice Ballardovic a jejich "přátel", kteří dosahují sexuálního vyvrcholení už jen při automobilových nehodách. Vše začíná docela nevinně: jednoho večera zaviní James Ballard autonehodu, při které se "seznámí" s doktorkou Helen Remingtonovou. Oba vyváznou životem, nikoliv však duševním zdravím. Blízkost smrtelného nebezpečí je navždy poznamená - oba při nehodě prožili pocity blízké orgasmu a jejich rekonvalescence se uzavírá spontánní souloží v troskách havarovaného auta. Fantastický zážitek domutí Jamese a Helen sblížit se s dalšími lidmi, kteří přežili těžkou autonehodu a mají podobné zkušenosti. Obzvlášť mezi nimi vyniká Vaughan, který odposlouchává policejní vysílačku a objíždí v noci místa smrtelných nehod. James a jeho manželka Helen, která je pro každou špatnost, stále hlouběji propadají sexu po a při bouračkách. Jednoho dne však přijde s orgasmem i smrt... Film je některými považován za mimořádně úchylný a ve většině zemí měl obrovské problémy s cenzurou. Již při svém premiérovém uvedení na festivalu v Cannes rozdělil publikum na několik táborů. Část diváků odešla, další se smála a zbytek je okřikoval. Dnes má CRASH v určitých kruzích pověst myšlenkově a formálně brilantního, rafinovaného a vzrušujícího kultovního filmu. Jiní jej naopak považují za křečovitý, trapný a nechtěně komický snímek.(oficiální text distributora)
Nacházet sexuální vzrušení tam, kde mnoho lidí nalézá smrt, to je opravdu myšlenka hodná úchylácké mysli Davida Cronenberga. Kontroverzní film, který se snaží spíše šokovat, než zaujmout (i když šok je také způsob, jak zaujmout). Pár otevřených sexuálních scén a spousta erotična (ale tak nějak zvrhlého).(26.7.2002)
Takhle mám Cronenberga mnohem radši - psychologického, bez boimechanických hnusů a pokusů, ale přitom pořád se stejnou dávkou bizarnosti, úchýlnosti a neobvyklosti. Představte si takovej úlet, jako je schopnost dosáhnout plného sexuálního vzrušení a uspokojení (orgasmu) pouze při pohledu na dopravní nehodu, její následky, mrtvé lidi, nebo potom v nejpokročilejším stádiu i při záměrném inscenování dopravních nehod s vlastní účastí. Tomu říkám kurva adrenalinovej sport. Za mě rozhodně další z nadprůměrných Cronenbergovek. 75%(23.12.2013)
Parta úchylů už neví, jak by si vrzla, tak se soustředí na adrenalin spojený s auto nehodami... V patnácti se mi to zdálo jako téma skvělé, po nějaké době jsem si koupila DVD, ale viděla jsem ho až dnes. A? Nuda. Skomírající herecké vedení je asi to nejhorší, co jsem potkala v posledních letech. Deborah Kara Unger je královna všech céčkařek a mě zůstává rozum stát, co se stalo s Jamesem Spaderem, který byl tak svělý ve Vlkovi a dnes už je z něj jen obyčejná bečka.(18.2.2010)
David Cronenberg má body už za to, že dokázal tehdejší publikum rozdělit. A proč se nepřiznat, i mě párkrát zvedl ze židle. Ale empatii k jeho hrdinů ve mě vzbudit nedokázal. Místo klíče k jejich rozpolcené duši, mi pohodil pár skandálních obrázků, které ostentativně dává na obdiv. Od empatii k senzaci a od senzuality k vyprázdnění. Dejvide, ale oba víme, že my dva bychom si nikdy nerozuměli.(12.4.2010)
David Cronenberg předvedl psychologickou hru, která graduje a předpokládá zdrcující finále, záhubu hrdinů. Copak mohou takovým způsobem přežít? Jak by mohli? Nelze podobným způsobem žít příliš dlouho. Katastrofa musí dosáhnout svého vrcholu a následuje pád na dno. Ale je tomu skutečně tak? Nebudu tvrdit, že film zaznamenává něco správného, ale on rozhodně neadoruje. Brát „Crash“ jako snímek, který oslavuje nehody a bezuzdnou sexualitu, je nesmysl. „Crash“ nechce šokovat, ale chce ukázat, kam až jsme schopni zajít. Jestli to vezmete jako ubohou snahu šokovat, jako úchylný film, který se vyžívá ve zvrácenosti, potom si myslím, že Cronenbergovy filmy pro vás skutečně nejsou a že u vás režisér pochopení nenajde. Je to škoda, protože jeho filmy minimálně upozorňují na naše temné stránky, kterých se můžeme vyvarovat, dovědět se o nich více, pochopit je.(22.11.2013)
-
Byla natočena scéna soulože Ballarda se sekretářkou, ale nakonec se do filmu nedostala.
(HellFire)
-
Role Vaughana byla nabídnuta Michaelu Hutchencovi.
(HellFire)
-
K natáčení se použilo šest Lincolnů. Tři pro řízení, jeden pro havárii, jeden byl rozpůlen vedví pro účely studia a z jednoho se udělala pojízdná kamera.
(HellFire)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Radyo
Nacházet sexuální vzrušení tam, kde mnoho lidí nalézá smrt, to je opravdu myšlenka hodná úchylácké mysli Davida Cronenberga. Kontroverzní film, který se snaží spíše šokovat, než zaujmout (i když šok je také způsob, jak zaujmout). Pár otevřených sexuálních scén a spousta erotična (ale tak nějak zvrhlého).(26.7.2002)
S.Quentin QUALE
Takhle mám Cronenberga mnohem radši - psychologického, bez boimechanických hnusů a pokusů, ale přitom pořád se stejnou dávkou bizarnosti, úchýlnosti a neobvyklosti. Představte si takovej úlet, jako je schopnost dosáhnout plného sexuálního vzrušení a uspokojení (orgasmu) pouze při pohledu na dopravní nehodu, její následky, mrtvé lidi, nebo potom v nejpokročilejším stádiu i při záměrném inscenování dopravních nehod s vlastní účastí. Tomu říkám kurva adrenalinovej sport. Za mě rozhodně další z nadprůměrných Cronenbergovek. 75%(23.12.2013)
NinadeL
Parta úchylů už neví, jak by si vrzla, tak se soustředí na adrenalin spojený s auto nehodami... V patnácti se mi to zdálo jako téma skvělé, po nějaké době jsem si koupila DVD, ale viděla jsem ho až dnes. A? Nuda. Skomírající herecké vedení je asi to nejhorší, co jsem potkala v posledních letech. Deborah Kara Unger je královna všech céčkařek a mě zůstává rozum stát, co se stalo s Jamesem Spaderem, který byl tak svělý ve Vlkovi a dnes už je z něj jen obyčejná bečka.(18.2.2010)
CheGuevara
David Cronenberg má body už za to, že dokázal tehdejší publikum rozdělit. A proč se nepřiznat, i mě párkrát zvedl ze židle. Ale empatii k jeho hrdinů ve mě vzbudit nedokázal. Místo klíče k jejich rozpolcené duši, mi pohodil pár skandálních obrázků, které ostentativně dává na obdiv. Od empatii k senzaci a od senzuality k vyprázdnění. Dejvide, ale oba víme, že my dva bychom si nikdy nerozuměli.(12.4.2010)
kaylin
David Cronenberg předvedl psychologickou hru, která graduje a předpokládá zdrcující finále, záhubu hrdinů. Copak mohou takovým způsobem přežít? Jak by mohli? Nelze podobným způsobem žít příliš dlouho. Katastrofa musí dosáhnout svého vrcholu a následuje pád na dno. Ale je tomu skutečně tak? Nebudu tvrdit, že film zaznamenává něco správného, ale on rozhodně neadoruje. Brát „Crash“ jako snímek, který oslavuje nehody a bezuzdnou sexualitu, je nesmysl. „Crash“ nechce šokovat, ale chce ukázat, kam až jsme schopni zajít. Jestli to vezmete jako ubohou snahu šokovat, jako úchylný film, který se vyžívá ve zvrácenosti, potom si myslím, že Cronenbergovy filmy pro vás skutečně nejsou a že u vás režisér pochopení nenajde. Je to škoda, protože jeho filmy minimálně upozorňují na naše temné stránky, kterých se můžeme vyvarovat, dovědět se o nich více, pochopit je.(22.11.2013)