Pavouk

V Pavoukovi exceluje Ralph Finnes. Ani jeho podání citově narušeného člověka však nedokáže oživit film, u kterého už tak od půlky v podstatě znáte pointu. Film je trochu zdlouhavý, což byl asi Cronenbergův záměr – příběh člověka, který je uzavřen ve světě své utkvělé představy, okolí mu nerozumí. Není to špatný film, ale dojem, který mi z něj zůstal je poněkud matný. (27.05.2006)

Mysteriózní nevím (jestli tedy lze duševní chorobu považovat za mystérium), každopádně naprosto nevídané depresivní drama. Totální duševní zmar... ) :-[ Z téhle pavučinky se prostě nelze jen tak vymotat. A Ralph Fiennes je zkrátka neuvěřitelně uvěřitelný... Po tomhle filmu si s chutí vezmete prášek a budete rádi, že zatím neměli jste nikdy žádné utkvělé představy o tom, kdože vám to kdy vlastně měl ublížit... (09.02.2007)

Jako letitá obdivovatelka Ralpha Fiennese(!) zkusím komentovat objektivně. Jeho skvělý herecký výkon se v Pavoukovi nedá popřít. Spolu s krásně pochmurou atmosférou do mě film pravidelně vtiskává škálu pocitů. Na poprvé jsem film zcela nepochopila, ale dneska se v něm přímo rochním. Ralphovi příjemně sekundují Miranda, Gabriel i malý Pavouček. Tenhle typ filmu s tímhle typem hlavního hrdiny a touhle atmosférou je přesně můj šálek kávy. A proč se na film nedívat? Není to podívaná pro každého, může se zdát zdlouhavý a nezáživný. Nikoliv pro mě. (03.01.2007)

Spider je asi Cronenbergův nejmíň divákovi vstřícný film - na téměř celou první třetinu nás uvrhne do monotónního světa zřejmě mentálně postiženého mumlajícího dementa putujícího po ponurých ulicích v okolí plynojemu. Pak se pozvolna začne rozvíjet vzpomínka, aby spojila všechnu symboliku od začátku filmu v inteligentní hře s vnímavostí diváka (přístup režiséra velmi oceníte při reprízách) a dospěla do pomyslného vrcholu filmu, kdy nám po vleklém nevstřícném úvodu přijde film skoro geniální. Tradičně chválím herecké obsazení, výborného Ralpha Fiennese a Mirandu Richardsonovou. Myslím, že tohle není stravitelný film pro každého a určitě ne pro fanoušky klasických hororově-explicitních snímků, my ostatní ale zvrácenému Kanaďanovi opět zatleskáme. :-) (25.03.2012)

„Pavouk“ je klasickým Cronenbergovým filmem, který už ale má výrazné náznaky toho, co vidíme v jeho tvorbě v současnosti. Minimum gore a maximum lidské mysli, která se dostala do stavu, který není možné označit za normální. Cronenberg se stále drží své snahy šokovat, kdy v tomto případě je to již příběhem, nikoli tím, co vidíme. V některých chvílích je otevřený, což je prostě jeho deviza, ale na druhou stranu už je více obrácený do nitra duše, nikoli do nitra těla. Pravdou ale je, že mu sedí i tenhle přístupnější styl, který není v některých bodech o nic méně depresivní než jeho krvavé filmové počátky. (22.11.2013)