Pavouk

skoda. cronenbergova filmografia do tohto momentu pre mna absolutne bezchybna. spider ma v prvej polovici totalne znechutil a odrovnal, nastastie druha polovica zachranuje co moze, a tak som to zvladol az do konca. co k deju. ten je pomerne lahko predvidatelny a viacmenej aj nezaujimavy. fiennes je skvely herec, svoje si zahral aj tu, no z priemeru tento film nevytiahne asi nic. zial. (26.07.2007)

Pocitově pro mě hodně zvláštní minimalistický film, který si mě na jedné straně hodně získal už během úvodních titulků a výtvarným provedením spolu s titulní písní mě navnadil na silnou komorní atmosféru... na druhé straně dost dlouhou dobu mi trvalo, než jsem se v neotřele ztvárněných prolínajících se časových rovinách zorientoval a "přiřadil" si hlavní postavu do retrospektivního příběhu se vztahem mezi synem a otcem na pozadí krutého zločinu na konkrétní místo. Já totiž chvílemi váhal, zda onen muž vystoupivší z vlaku nepředstavuje v minulém příběhu či svých myšlenkách dvě postavy – otce a syna – současně v jedné osobě, nebo zda není jakýmsi zhmotněným svědomím kohosi z nich... u Cronenberga by asi nic podobného nebylo nemožné :), také nám už jednou v minulosti natočil Příliš dokonalou podobu o dvou bratřích. No a pak... geny se prostě v něčem dědí, potomci prokazují spřízněnost, jak nám potvrzuje závěrečná pointa, a člověk... je skrze geny někdy doslova lapen do sítě, jako ten pavouk... se nám možná snaží říct Cronenberg v doprovodu ústřední metafory tentokrát, jestli jsem ve finále Pavouka správně pobral? Film měl pro mě pár slabších záchvěvů, ale za skvělou atmosféru a výkon Ralpha Fiennese (pro mě zatím hlavně mistr Gustaf z Grandhotelu Budapešť, ale fantasticky tady ztvárnil i tajuplného zádumčivého psychopata) zaokruhluji na 4 hvězdičky. David Cronenberg jako režisér též nezklamal, přestože mám v jeho tvorbě i silnější favority. [75%] (23.04.2023)

David Cronenberg byl vždycky divnej pavouk a jeho „psychopuzzle“ to jen potvrzuje. Takhle možná opravdu vypadá svět z pohledu schizofrenika a díky bravurnímu výkonu Ralpha Fiennese se do něho můžeme nakrátko (a celkem bezpečně) přenést. Není to nijak veselý zážitek, ale svým způsobem mi přijde silnější než jiné Cronenbergovy experimenty. (23.04.2006)

Cronenberg na mne působí ne jako zcela vyrovnaný režisér se sklonem k bizardnosti, což se projevilo i u tohoto filmu, a to zvláště ve vztahu syna k matce, kterou si ji není schopen ztotožnit jako někoho jiného, než svou hodnou matku, natož milenku vlastního manžela. Film je sice rozvleklý a převážnou část nevíte, o co jde a co se z toho vyklube a je skutečně nutná hodná dávka fantazie, aby se vám to podařilo, ale ten konec stojí za to. Pokud jste ovšem fanoušky akce a efektů, líbit se vám to nebude. Je to prostě pohled do duše jednoho osamělého skoro blázna. (12.07.2005)

Veľmi prapodivná záležitosť od Davida Cronenberga.Tempo filmu je extrémne pomalé,základnou témou je tu asi "Oidipovský komplex"-podľa Freuda.Zábery do minulosti,rôzne spomienky,prítomnosť,postupný zostup "Spidera" ešte ako malého chlapca do šialenstva,halucinácie a schizofrenické bludy,paranoidné bludy.To všetko bolo asi vyvolané v miestnej krčme,keď matka poslala chlapca do krčmy pre otca.Aspoň pre mňa je to najprijateľnejšie vysvetlenie.Miestna šľapka ukáže chlapcovi prsník,je tam aj jeho otec,chlapec si to nejako spojí že jeho otec a táto šľapka spolu sexujú,matka ich prichytí a tak ju otec zabije.A šľapka sa stáva jeho nevlastnou matkou.Scenár vraždy si chlapec vytvorí sám a táto ilúzia vrcholí tragédiou.Film neponúka nijaké presné vysvetlenie.Ale už pred zostupom do šialenstvá to bol aj tak divný chlapec.Žiadny kamaráti,len sedel doma,praktický nikde nechodil.Po prepustený z blázinca je zo "Spidera"len úbohá šialená troska,prsty na pravej ruke sú žlté od nikotínu,mrmlanie mi už išlo niekedy na nervy,ale v hlave už začína kuť pomstu.Celý film sa odohráva v nejakej ošarpanej robotníckej štvrti,na pohľad veľmi bezútešnej.Ale výklad filmu si musí každý urobiť sám. (15.09.2011)