Reklama

Reklama

Hrdý Budžes

(divadelní záznam)

Obsahy(1)

Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)

(více)

Recenze (280)

suicide 

všechny recenze uživatele

Nadmíru vtipná inscenace, která je postavena na naprosto bezchybném výkonu Báry Hrzánové. Místy dokonce i samotná Hrzánová se neubránila smíchu. Ovšem nadruhou stranu jde o inscenaci, kde obraz není nijak moc prvořadý, důležité je to slovo. Bohužel při představeních jednoho herce začne být inscenace po určité době trochu únavná a právě Hrdý Budžes mi už ke konci přišel furt na stejný brdo a už trochu tak nějak o ničem. Avšak Hrzánová se pohybovala pořád na vrcholku, nezakolísala ve výkonu, proto přidávám pulhvězdičku... ()

Billie777 

všechny recenze uživatele

"S kurvama sem měla taky potíže. Když jsme si s dětma hrály v zákopech před bytovkama, tak kluci pořád říkaly: ty kurvo, ty kurvo, ty kurvo. Já sem to slovo předtím nikdy v životě neslyšela ale strašně se mi líbilo, takže když na mě babička zavolala: Večeře, Helenko!, tak sem řekla: Děkuju, ještě nemám hlad, ty kurvo!. Babička strašně zabouchla okno a všechny paní před bytovkama se strašně smály a já jsem měla doma velikou nepříjemnost. Doma mi vysvětlily, že kurva je strašně sprostý slovo, ne važně, to je prej ještě daleko horší než vůl nebo blbec nebo pitomec. Je to prej ňáká strašně zlá paní ale je to divný, protože mě nechtěly vysvětlit, jak přesně je zlá." :D Prostě výborná Bára Hrzánová ve výborné hře podle výborné knížky. :) ()

Reklama

hellequine 

všechny recenze uživatele

Tato hra se v mém osobním žebříčku zařadila na první místo k Cimrmanovi a k Dívčí válce (samozřejmě typ humoru nelze srovnávat). Bára Hrzánová mi byla vždycky sympatická, ale výkonem v této hře mě doslova dostala. Je až obdivuhodné, co jeden člověk může na jevišti dokázat.. (I když její křoví také odvedlo dobrou práci..:) ()

gjjm 

všechny recenze uživatele

Skoromonodrama o neradostném dětství jedné z Husákových dcer. Neobvyklý a velmi obtížný žánr divadla jedné herečky (nebo eventuálně herce) se u nás i díky této hře uchytil velmi dobře a má obrovský potenciál. Hra nenudí (přes podivné kulisy a to, že na scéně je celou dobu jeden člověk), Hrzánové jsem tu nešťastnou školačku vyděšenou absurditou života kolem sebe opravdu věřil. Strašně se mi líbila jazyková stránka hry, Helenino neobratné vyjadřování je napodobeno skvěle (i z hlediska literární řeči, i z hlediska hereckého projevu) a je na něm založena velká část vtipů. Některé scénky (hledání partyzánů) patří k tomu nejlepšímu z českého humoru a vtipností a sofistikovaností jsou někde na úrovni Cimrmanů, nadto ale smutná, bez příkras vystižená a absurdní realita "reálného" socialismu nutí k zamyšlení a celkovému zvážnění - no a to je spolu s nezbytnou vtipností podmínkou pro dobrou komedii (ač si to většina tunajších uživatelů patrně nemyslí, o čemž svědčí mj. nostalgické přecenění některých budovatelských - nemám rád to slovo, ale budiž - taškařic). Výborně... divadlo žije. ...a ona umřela, protože měla srdce, a srdce, to je vůbec nejhorší nemoc a kdo má srdce, tak skoro vždycky umře. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

V době, kdy se nám hroši oficiálně hlásí k vládě je naprosto nezbytné z mé strany nakoukat co možná nejvíce snímků a divadelních her, které budou později zakázané. Musím se zastydět a přiznat, že jsem se během úvodních 15 minut takřka počůral smíchem. Opravdu neskutečná kanonáda úžasných hlášek, které nemám snad ani já. Hrdého Budžese budu nucen vidět ještě několikrát. Zasmát se musím i obecenstvu, které nedisponovalo dostatečně vysokým inteligenčním kvocientem, a tak hromada úžasných vtipů jen tak prošuměla vzduchem. Přesně nevím, zda s přibývající stopáží vtipů ubývalo, nebo jsem si na zvolený styl humoru prostě jen zvykl, ale smál jsem se méně a méně. Každopádně děkuji za toto úžasné představení. Hold skládám Barboře Hrzánové. Jak je to děvče ošklivé, tak do dané role pasovala jako prdel na hrnec - byla fantastická. Od Brichcína se rád podívám na další představení, abych zjistil, zda se jednalo o šťastnou náhodu, nebo tu mám tu čest s geniálním režisérem. Luxusní záležitost! Lepší 4 kousky! ()

Galerie (8)

Zajímavosti (6)

  • Bára Hrzánová obdržela v roce 2003 za svůj výkon ve hře divadelní cenu Thálie. (kosticka7)
  • Při předávání cen Thálie roku 2003 Barbora Hrzánová (Helena Součková) řekla: "Říkat na veřejnosti, že Rusáci a komunisti jsou svině, akorát se to nesmí říkat, to je takový blaho po těch letech," čímž citovala repliku z této divadelní hry, avšak bylo na ni podáno trestní oznámení za hanobení rasy a národa. (JoranProvenzano)
  • Podivný název hry je (jak je ve hře konečně vysvětleno) zkomolenina prvních veršů básně A hrdý buď. Tuto báseň napsal jeden z nejklasičtějších komunistických veršotepců, Stanislav Kostka Neumann, a celá zní takhle: A hrdý buď, / žes vytrval, / žes neposkvrnil ústa ani hruď / falešnou řečí. // Takový byl můj lid / s kosou a kladivem. / Na jitřní čekal svit, / čekal a věřil. // Úrodu novou sklidí sám, / sám se svými. /Jděte mu z cest. Staví chrám / bratrské doby. (gjjm)

Reklama

Reklama