Reklama

Reklama

Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

  • angličtina Rail Yard Blues
Trailer

Obsahy(1)

"Film 'Ještě žiju.' je současná, přiměřeně suchá, lehce absurdní filmová tragikomedie o středně velkém českém nádraží v létě," říká producent filmu Jiří Konečný. Postavami filmu jsou nádražáci, kteří řeší, nebo se spíš snaží, ve velmi humorné nadsázce, řešit své malé "vzájemnosti" na pozadí mizejícího genia loci místa, do něhož byli zasazeni. "Film se snaží zobrazit skutečné lidi, ne z prstu vycucané, papírem šustící dramatické postavy," říká režisér Pavel Göbl. Před kamerou se vedle známého Jaroslava Duška objeví herci Igor Chmela, Roman Slovák, Slovenka Petra Beoková a Polák Riszard Doliński a skvělí neherci Jiří Vymětal a Slovák Jozef Polievka. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (132)

prezdivaka 

všechny recenze uživatele

To je takovej smutek, když lidé neumí ocenit kvalitu a jdou jen po povrchu a velebí kýče. Tenhle film, který úplně zapadl je po formální stránce skvělý. Obrazově nádherný, dialogy vytříbené a to prostředí je neskutečně fotogenické. Režie je mistrná a hraje si s obrazem, zvukem, všedností. To není jen tak něco, ti pánové ví ce dělají, jako to dělal Felini, Forman či Bergman. Možná na začátku pár pitomců dalo tomu filmu nálepku odpad a pak už se nikdo nesnažil pochopit, o co jde. Proboha, jsme v Čechách a tady jsme tohle dokázali pochopit. Papoušek by byl nadšenej. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Českej film už potřeboval nějakou vzpruhu ve formě obyčejného neherectví a já ji nacházím zrovna v tomto filmu. Obyčejní lidé žijou snad jenom tím malým českým nádražím a všechno se točí jenom kolem něho. Nejhezčí a zároveň nejrealističtější jsou však neherecké výkony, kdy si připadáte, jako že ti lidé jsou skuteční a nemusí nic hrát, což je také dáno neokoukanými herci a herečkami. Pro sprosté slovo nechodí daleko, chlastají jak dobytci a to je přece to, jak to doopravdy je. Děj je místy zábavný, hlavně nějaký hlášky typu "Já sám bych měl blejt do vejšky a chytat to vlastním ksichtem, že jsem ty hajzly kdysi volil.", chch. Ke konci se to sice zvrhne v několik životních tragédií, ale stejně je to pořád tak divně zajímavý. ()

Reklama

Tiiso 

všechny recenze uživatele

Snímku se podařilo na plátno převést na plátno kus života lidí, který se nikde v reálném světě takto nežije. Takže mě uniká celkový smysl realizace. Poselství o lidech na kolejích, nebo lépe ze železniční stanice jsem v přisprostlých dialozích a amatérsky ztvárněných scénách nikde nenašel. A to se mezi obyčejnými lidmi jak v pracovním procesu či soukromém životě setkávám více než dost. Ono totiž natáčet běžný život není snadná práce. Dílo musí i tak mít silnou myšlenku a nějakou formu. Protože jinak pozorovat jen bezduché fráze je po dvaceti minutách velká nuda. Ve ztvárnění samotném se neobjevila žádná zkoumavá kamera či jiná nějaká filmová neobvyklost a tak si na závěr říkám k čemu tyto snímky vlastně vznikají? K pobavení nejsou, žádné moudro neobsahují, drama to také není, a ve finále jsem slyšel jen obrovskou snůšku vulgarismů. Jednu hvězdu ze zásady, že nepoužívám odpad. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Tedy takto nízké hodnocení si tato komedie rozhodně nezaslouží. Určitě to není žádná kultovní záležitost, ale film má své osobité kouzlo. Ač se může film jevit jako banální slátnanina, podobně jako Troškovy filmy, rozhodně tomu tak není, protože "Ještě žiju" má své charisma, sice nenápadné, ale stále tam je. Film ukazuje obyčejné životy velice průměrných lidí, avšak civilní herecké výkony a skrytě sarkastický pohled režiséra dodávají postavám a jejich osudům přidanou hodnotu. Chudý děj je záměrem, který jen podtrhuje bezvýchodné postavení lidí patřících spíše do té nižší třídy, což jej činí tak trochu smutným, ale zase ne moc. Rozumím, že "Ještě žiju" není pro každého, ale je v něm rozhodně víc, než by se na první pohled mohlo zdát. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Postav jak nas…, kdo se v tom maglajzu má vyznat. A když už jsem poznal kdo je kdo, málem jsem usnul. Spací tempo vyprávění mne prostě ukolébalo. Prostředí mi sedlo, také to, že nešlo o souvislý příběh, ale celkově to prostě bylo nudné. Pořád jsem měl pocit, že mi autor příběhů něco dluží. Je třeba pochválit kameru, která kouzlila záběry tak, aby část filmu nešlo vidět obličej Evžena. No, ale celkově mne to nějak nechytilo. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (8)

  • Tramp Josef Šujan se objevil ve filmu náhodou, a to proto, že štáb musel zastavit natáčení z důvodu infarktu jednoho z účastníků. Jeho přítomnost na nádraží poté byla zakomponovaná do příběhu. (sator)
  • V závěru filmu zazní píseň „Dlouhý Boj (Lonely Blue Boy)“ Mikiho Volka s textem Eduarda Krečmara. V záverečných titulcích pak zazní píseň „I cesta může být cíl“ od skupiny Mňága a Žďorp. (sator)
  • Ve filmu zazní několik slangových železničářských výrazů: ranžír – seřaďovací nádraží, laufka – děvče pro posílky, vechtr – traťový hlídač. (sator)

Reklama

Reklama