Rail Yard Blues
Režie:
Pavel GöblKamera:
Jan HoráčekHudba:
Antonín VeselkaHrají:
Jiří Vymětal, Patrik David, Jaroslav Dušek, Iveta Dušková, Igor Chmela, Petra Beoková, Roman Slovák, Milada Jašová, Jozef Polievka, Jan Turner, Vlasta Dušek (více)Obsahy(1)
"Film 'Ještě žiju.' je současná, přiměřeně suchá, lehce absurdní filmová tragikomedie o středně velkém českém nádraží v létě," říká producent filmu Jiří Konečný. Postavami filmu jsou nádražáci, kteří řeší, nebo se spíš snaží, ve velmi humorné nadsázce, řešit své malé "vzájemnosti" na pozadí mizejícího genia loci místa, do něhož byli zasazeni. "Film se snaží zobrazit skutečné lidi, ne z prstu vycucané, papírem šustící dramatické postavy," říká režisér Pavel Göbl. Před kamerou se vedle známého Jaroslava Duška objeví herci Igor Chmela, Roman Slovák, Slovenka Petra Beoková a Polák Riszard Doliński a skvělí neherci Jiří Vymětal a Slovák Jozef Polievka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (132)
„Todle vokno přednosto votevřeš leda šutrem…“ jo na železnici dějou se věci. Můj automatický reflex, pokaždé když sednu do nějaké lokálky, tak se mi ta scénka vybaví:-)). A pak taky vlastní prožitek, když si strojvůdce jednovagonového vláčku za jízdy (tedy spíše taková vyhlídkovo-procházková jízda) odskočí na toaletu (všichni přeci víme, že ve stanici se nesmí) a dítko se vás zeptá: „A mami, kdo teď řídí vlak? Asi autopilot. Mami, vlaky mají taky autopiloty? Jo, tak tento asi má….“ Film, natočený podle úspěšné divadelní předlohy, popisuje letní pracovní den na středně velkém nádraží, kde se nad kávou řeší, kdo s kým spí. Je to takový pohodový čistič mozku. I těch je někdy třeba a proto 4*. ()
Mám rád filmy s pomalým spádem a mám rád poetiku staré železnice, ale na tomhle filmu mi od začátku bylo něco prapodivného. Jestli příliš prostí lidé, kteří krom svého piva a práce nemají žádné jiné záliby až na akvárko pana přednosty a ubíjejí své životy v často neplodných diskusích či občas plodném množení každého s každým? Nebo jediná, alespoň zpočátku naznačená kladná a cílevědomá postava, která se stejně nakonec v marnosti ožere? Nebo výkony herců v dimenzích prken ochotnických spolků? Po shlédnutí filmu mě zachvátila nostalgie po precizním fungování c. k. státní dráhy. A ostatně i společnosti. ()
Trapnost kouká z každého filmového políčka. Za tak toporný scénář, dialogy a herecké výkony by se styděli i ochotníci. ()
Slabsi tri *, ale pro tenhle zanr horkych "komedii" co pise zivot obycejnych lidi mam proste slabost :_) Lidi, kteri delali nekdy na ceske draze si muzou v klidu jednu az dve hvezdicky prihodit. Aneb nadrazi Zatec - Zapad je takova komunita sama pro sebe :_) ()
Nenucené, přirozené, nepřehrávající... prostě život, jaký opravdu je ()
Tento film si zřejmě objednaly a podpořily České dráhy, aby přilákaly cestující na železnici. ()
Když jsem to zhlédnul, tak jsem laboroval mezi 4-5*, ale když tu vidim ty odpady, tak musim dát za 5. Spousta výbornejch hlášek a kdo zná eisenboňáky tak ví, že takoví i jsou :-)! ()
Těšil jsem se na to snad jen kvůli panu Duškovi, opravdu jsem ho měl jako herce moc rád, teď ho mám rád asi taky, ale už jen jako domorodce co se opaluje bez faktorů na tropickém slunci do bronzova. Byl jsem zvědav i na jeho divadlo improvizace ... pak jsem něco skouknul na Youtube a ouha, chyba lávky, tohle už tu bylo. Takhle jsem se nějak motal po pokoji, když mi bylo asi deset let a vrážel jsem do své o šest let mladší sestry. Takže nic, nezájem, snad jen jako dejavu. No a stejně to dopadlo s tímto filmem. Dlouho vlakové nádraží, pak jsem asi vrazil zase do své sestry a zase dlouho vlakové nádraží ... pak už byl asi konec, nevzpomínám si. Sestra vyrostla a teď jsem vrazil do nějakého filmu o vlakovém nádraží ... ()
Upřímně se ani nedivím, že tento film má tak nízké hodnocení. Mám totiž pocit, že tento film je natočen pro nádražáky a jejich přátele, a to ještě pro ty, kteří mají smysl pro mírný, nenucený, téměř náznakový humor. Film tak nějak pomalu plyne, ani nevíte jak. Postupně se rozplétají různé dílčí příběhy, každý mikorpříběh, utvořený i vyřešený třeba jen několika větami v průběhu filmu. Proto se mi zdá, že konec filmu je až příliš uspěchaný a že v poslední čtvrthodince vezme až moc velký spád. A je to škoda. Tento film se hodí sledovat buď při dlouhé cestě vlakem, nebo doma, když jste třeba nemocní, vezmete si do postele kafíčko, čokoládu a při sledování této lehké komedie si uvědomíte, že ještě žijete, byť (pokud nejste laufka - venkovní výpravčí) bez věšáku, plácačky a čepice.... ()
To je tak amatérský, až je to hezký... :-) ()
Mě zkrátka tyhle filmy odehrávající se na našich nádražích baví. V tomto případě bych se asi o scénáři ani moc nebavil , je to spíš takový sfilmovaný shluk normálních běžných každodenních příhod. Ale jsou tam ty nádražní restaurace , perony , mašinky ,výpravčí a posunovači , to prostě můžu. ()
Hezky vystižený mikrosvět malého českého nádraží. Banalita a povadlé hemžení není nahlíženo z přílišného odstupu, takže to člověku dá upomenout na české filmy Ivana Passera. --- Jestli film na nečem staví, tak je to jazyk. Mluvené slovo je zde ústředním dramatickým prvkem filmu. Není divu - film vznikl podle divadelní hry René Levinského (jeden z členů hradeckého divadelního souboru Nejhodnější medvídci). Je to podobné tomu, když přijdete do nového prostředí a zachycujete útržky vyprávěných událostí. Z čehož máte ze začátku v hlavě guláš a až později si to dáváte do souvislostí. --- Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že to, co je nezaměnitelné na divadle, ve filmu taje v televizní šeď. ()
Já jsem na svých cestách projel soustu nádraží a pil ve spoustě nádražních hospod, takže tenhle film mi přijde hodně autentický. Na rozdíl od pozdějších Hřebejků se nesnaží o nějaké poselství, ani neřeší dramaticky psychologický vývoj postav, jenom si tak běží a mně rozhodně jako nudný nepřipadal. Jediné, co mi vadilo, byla příšerně zahraná postava Esmeraldy, ale civilní projev ostatních tuhle chybku zamázl s přehledem... ()
Osobně mám pana Duška velmi v oblibě, ale bohužel musím konstatovat, že on sám tento film nemohl zachránit. Nijak výrazný a lehce nudící film, který mapuje část společnosti podobně jako např. Divoké včely. ()
jééé to je tu zase chytráků co jim nejde pod nos že je to obyčejný a většina herců neherců se kouká do kamery a mají prkenný přednes... v hoří má panenko nebo v černym petrovi vám to nevadí ale tady jo... sice to zase taková řachanda neni ale hlášky maj potenciál...." Hele jestli nemůžeš mluvit tak aspoň krkni".... to mě rozebralo... ()
[2010-03-11] * Občas jsem nerozuměl, co kdo říká, ochotnické výkony neherců znemožňovaly pochopit motivaci postav (je rád? není rád? je mu to jedno?) a absurdita příběhu nekorespondovala s rádoby realistickou atmosférou. Díky nádraží, vláčkům a slangu film snad mohou ocenit fanoušci železnic (bohužel nejspíš jen oni), ke kterým však nepatřím. ()
Film k ničemu. Celou dobu se tam skoro nic neděje a když už se objeví záblesk vtipu, tak to za moc nestojí. ()
Film vznikl podle velmi úspěšné divadelní hry Reného Levinského "Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou" (hru napsal pod pseudonymem Samuel Konigsgratz), určenou původně pro velmi populární soubor "Nejhodnější medvídci" z Hradce Králové. Z ocenění, které získala, stojí rozhodně za zmínku nominace na cenu Alfreda Radoka za nejlepší současnou divadelní inscenaci. Poté inscenaci uvedlo i pražské Divadlo v Dlouhé, Městské divadlo v Karlových Varech, Zlínské divadlo a další. Inscenace se dočkaly velmi kladné odezvy diváků i odborné kritiky. ()
Po velmi dlouhé době film,který mě zaujal a vydržela jsem u něj. Také mimo jiné pro skvěle rozpracování charakteru postav. ()
Tak takovou ptákovinu jsem dlouho neviděl. To si snad profese výpravčího ani nezaslouží. Problematika železnice je mně dobře známa, o to víc nechápu, jak k tomu režisér a scénárista Göbl ( v jedné osobě ) přišel. Jednu hvězdičku z nostalgie k železničářům. ()