Reklama

Reklama

Dogora

Hudební / Dokumentární
Francie, 2004, 80 min

Obsahy(1)

Patříte-li mezi vášnivé čtenáře magazínu National Geographic, nebo obdivovatele filmu BARAKA, dostane vás i DOGORA. Dogora není ani smyšlený příběh ani dokument. Je to hudební, impresionistický a humanistický film. Patrice Leconte jednoho dne objeví úžasnou symfonickou suitu s dětským sborem. Zjistí, že v něm nikdy předtím nic nevzbudilo takové silné emoce. Za nějakou dobu odjíždí do Kambodže. Nikdy ho žádná země tolik neuchvátila, jako právě tato. Z řady silných zážitků se vyvine velké dobrodružství - překvapivá a dojemná, bezstarostná i vážná odysea. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (18)

dwi 

všechny recenze uživatele

Patrice Leconte po několika měsících prožitých v Kambodži zrealizoval audiovizuální esej, která je primárně postavená na osobních dojmech a prožitcích. Esenciální hudba E. Perruchona s početným orchestrem dobarvuje intimní ladění snímku, z něhož ovšem vyvěrá jen pramalé smítko vložených citů. Dogora je zbytečně rozparcelovaná do mnoha uzavřených sekvencí, jež postrádají jakékoliv kontinuální propojení (většina z nich zastává obyčejnou roli videoklipu). Pro toho, kdo se nechal unášet poetikou „qatsi“ trilogie, bude následujících osmdesát minut jen směsicí libých obrázků, kterým však schází dramatická výstavba, originálnější montáž a sebemenší vyznění ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Hudební obrazová báseň zachycující každodennost v Kambodži. Místy zdlouhavé. Autor často zachycuje lidi v pohybu – nejzajímavější byla scéna, která ukazovala, jak využívají mopedů jako rodinného vozidla. Naplnění cílů, které si Patrice Leconte vytkl, bych seřadil a ohodnotil následovně: pocitový (****), hudební (****), emotivní (***), dojemný (**). ()

Reklama

klerik 

všechny recenze uživatele

Fajn hudba. Aj tie obrázky k tomu mali niečo do seba... Film sa sám porovnáva s BARAKOU, ale je niekde inde - či už kvalitou či výpoveďou. Dogore chýba premyslenosť a vytŕča z nej snaha ísť do kín (cca 80 min.). Keby to ostalo v rovine televízneho dokumentu, čiže klasických cca 40 - 50 min. bolo by to naozaj zaujímavé dielo, ktoré by neobsahovalo niekoľko úplne zbytočných (aj keď krátkych scén). Napriek tomu, že sú to "len" pekné zábery z dovolenky, sú pozerateľné a môžme v nich hľadať hlbší zmysel. Občasné zaváhania skvelo vyvažuje finálé, ktoré si budete pohmkávať ešte nejaký čas po dopozeraní a vôbec sa vám nebude chcieť rozmýšľať nad nedostatkymi tohto filmu... ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Nenazýval bych toto dílo dokumentem, ale spíš filmovou symfonií (tímto nechci snímku upírat jeho dokumentární vypovídací hodnotu, kterou určitě má). Hudba tu hraje první housle, její náladě je podřízen obraz (a použití velmi silných filtrů či záměrné rozostření obrazu by v dokumentu bylo téměř neodpustitelné), jejímu tempu střih, a pokud jsem si párkrát říkal, že daná scéna už je delší, než bylo třeba, režisér prostě jen čekal, až dozní příslušný part. Patrice Leconte poskládal svoji mozaiku z řady samostatných sekvencí, které často působí daleko zajímavěji, než celek. ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Nejnovější představitel mého oblíbeného žánru zůstal někde na půli cesty, přesto nabízí docela působivý zážitek. Kambodža je chudá, ale přesto krásná země, a režisér Dogory nashromáždil velkou spoustu krásných záběrů, abyste se v průběhu sympatických 75 minut nenudili. Co mi ovšem trochu nesedlo, je hudba, která obsahuje po většinu času pěvecké sbory, které mi zněly poněkud rusky a k jihovýchodní Asii se moc nehodily. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama