Holiday

When I find myself in a position like this, I ask myself what would General Motors do? And then I do the opposite! říká nezkažený Johny v milionové komedii George Cukora. Mlaďounký Cary Grant v ní pro krásné oči Katherine Hepburn předvádí salta vzad, postup vpřed a cimrmanovský úkrok stranou. Přísady jsou vyvážené-špetka cukru,kopa situačního koření, vagón sociální ironie a výbušnina v milostném trojúhelníku. Jeden z těch filmů, kde si na konci, při nyvém pohledu na černobílé gentlemany, říkám: proč jsem se nenarodila o sto let dřív?:) 90% (11.09.2007)

Prozřel jsem až napodruhé. Leopardí žena je sice perfektní komedií, ale Prázdniny májí oproti ní jednu značnou výhodu. Cukorovo dílko má totiž srdce. A ač se tu Cary s Katharine nesnaží uběhat a uhlásit k smrti, jejich postavy jsou mnohem zajímavější a film se tak celkově stává podstatně interesantnější podívanou. Here's to Johnny and Linda. Elá hop :) (26.12.2007)

Moc příjemný Hollywood. O newyorské smetánce bažící pouze po mamonu, o nezkaženém klukovi z chudých poměrů (Cary Grant k sežrání), o pravé lásce a o tom, jak trpí ti, kteří musí žít s tolika penězi a uvnitř takové společnosti, aniž by jí byli zcela stráveni - pošuk Ned (Lew Ayres v hodně dobré formě) stále se sklénkou v ruce - spíše neškodnou revolta. A pak Linda (Katharine Hepburn - andělsky démonická jako vždy), která si nakonec nadosmrti poroučet nenechá. Samozřejmě - jak uvidíme Katherine, "pointa" nám okamžitě dojde (asi v desáté minutě filmu - na sto procent potvrzeno pochopitelně až úplně na konci). Cukor na vrcholu své "situační romantiky" a úsměvný film pro těžké chvíle. (02.08.2005)

Nemám slov. Tak dokonale vyvážený film, geniální od první do poslední repliky, s divadelní atmosférou, leč bláznivým tempem a skvělými charaktery, jsem snad letos neviděl. Bringing Up Baby je silnou konkurencí, ale Cary Grant v Holiday boří všechny laťky... je to černobílé, je to staré, ale zamiloval jsem se do toho až po uši. Try and stop me, someone. (100% ... do posledního centu) (12.10.2007)

Je značně neamerické nepovažovat vydělávání peněz za smysl života. Tak jsem typický neameričan, no a co? Johnny jím taky je, ale v několika drobnostech se lišíme. Je to totiž sympaťák, má smysl pro obchod a ještě navíc ovládá přemety vpřed i vzad. Já zase dopředu vím, kdo skončí v jeho náruči, ale je mi to jedno, protože tohle je poctivá filmová klasika plná konverzačního humoru a radosti ze života. A to já rád. (30.09.2015)