Volání vlků

Canis Lupus z uhla pohladu mladeho biologa Charles Martin Smitha, vysadeneho v kanadsej drsnej prirode. Ono vlky boli vzdy demonizovane hlavne krestanmi, rovnako ako hady. pritom vlk ma svoje miesto v prirode, nebyt vlka, taxa rozmnozi prilis bylinozrava cast fauny a trava sa napriklad nestihne regenerovat. Takze jo, krasny - miestami aj zasnezeny film o vlkoch, zivote vlkov. Tak ako povedzme Minnelli bol majstrom muzikalov a farieb, reziser Ballard je preslaveny proenviro filmami, kde samostatnu rolu hraje priroda /je skutocne nadherna/, jeho filmy maju vyborne tempo, su obrazovo strhujuce a detski herci prezivaju svoj zivot v prirode vedla volne zijucej fauny - tuna ide o vlky.Samotny vlk, odborne canis lupus teda nie je krvilacna selma, ale skor starostliva hlava rodiny. A ja to beriem, jednoznacne : 100 % (08.12.2018)

Díky Never Cry Wolf se mnohým z nás otevřel jiný pohled na "zlého" vlka, který sežere vše včetně babičky a Karkulky. Tady to byl elegantní, krásný, hrdý tvor, s notnou dávkou inteligence, schopností si hrát i "zpívat". Tady - to ale znamená v přírodě, která vítá a objímá, je laskavá i nekompromisní. A krásná. (27.11.2005)

Never Cry Wolf bojuje zejména s falešným nenávistným mýtem o zlém "karkulkovském" vlkovi, který se v lidech během staletí usadil, a ačkoliv nevnucuje žádné pevné stanovisko, ponechává mnoho podnětů k zamyšlení. Scénáristická gradace je úchvatná, od rozpačitého začátku s přistáním v zasněžených končinách putuje přes dokumentaristicky laděnou pasáž s pozorováním vlčí rodiny až k uhrančivě nasnímané scéně se stádem karibu. Následuje už jen přímočarý, avšak realisticky tvrdý závěr, který v dokonale načasovaném momentě odhalí propastné rozdíly mezi vysněnými ideály a krutou realitou. Mladému vědci nezbývá, než se bezmocně poprat s faktem, že i v dobrém úmyslu vyslaná sonda může znamenat předvoj smrti, a že technologický pokrok lidské civilizace ruku v ruce s bezohledností automaticky deklasuje bezelstnou divočinu do role obětního beránka. Nic moc objevného, "pouze" natočeno fascinujícím způsobem s několika nezapomenutelnými scénami, nádhernou hudbou i kamerou a úžasnou severoamerickou přírodou. Never Cry Wolf je zkrátka hezky přirozený film, s nádherně sladěnou formou a obsahem, který si i přes svou krásu zachovává střízlivost a dává s přehledem přes ústa všem filmům o divočině z (nejen) poslední doby. Pro vlkofily povinnost a pravděpodobně láska na první pohled. (23.08.2009)

Veľmi príjemná záležitosť s veľkým posolstvom, na ktorú ale treba byť duševne naladený. Krásne súznenie človeka s prírodou, aspoň symbolický jeho návrat tam, kam patrí.... Človek, ktorý je tesne spätý s prírodou nemá čas a ani chuť na rôzne intrigy a zlo proti druhému, čo je žiaľ pre moderného človeka tak príslovečné a šíriace sa našou civilizáciou ako mor. Jednoduchý život, no zato krásny a nesmierne bohatý. Jediné čo by som vytkol je to, že tu bola pomerne častá náhodilosť (napr. hneď prvý deň chlapík stretne inuitu, ktorý ho zachráni) a pár ťažko uveriteľných scénok. Inak veľká spokojnosť. 80/100 (13.12.2016)

Zpočátku trochu zaráží fakt, že se nechá nezkušený biolog vysadit kdesi uprostřed kanadské tundry a chová se jak naivní hošík na své první kempovačce. Jestli to fakt takhle bylo i ve skutečnosti, tak měl tenhle chlapík fakt cojones ze železa. Jméno Walt Disney v úvodních titulcích mě zprvu trochu vyděsilo, ale nebylo proč. Never Cry Wolf není typická disneyovka. Co do atmosféry je to dost syrový, atmosférický a myšlenkově bohatý dobrodružný film, byť dějově jednoduchý a spíše pojatý jako dokument. Drama o přežívání v nehostinné krajině, kde dominují záběry lidmi téměř ještě neposkvrněné přírody. (06.12.2020)